Čechy, na rozdíl Španělska a Řecka, nejsou v eurozóně a tak má Matěj mnohem větší šanci na úspěch, než měla Syriza či Podemos.

Nevím, zda se s laskavými čtenáři shodneme v tom, že Řecko v době ekonomické krize mělo z eurozóny vystoupit samo a dobrovolně. Dost dobře nechápu, proč se většinové křídlo Syrizy domnívalo, že by v Řecku mohlo nastolit socialismus pod „německým“ eurem. Proč žilo v domnění, že Německo bude financovat „zavádění socialismu“ v Řecku „prorůstovými programy“, či odepsáním jeho dluhu, když Německo samo zavedlo pro své vlastní občany tvrdé reformy „Hartz IV“. Jak pak mohla Syriza očekávat, nebo doufat v milosrdnější přístup k „cizímu“ Řecku?

Matěj má oproti Syrize a Podemos tu výhodu, že ČR členem eurozóny není. Připomínám jen, že euro nebyl německý, ale francouzský „vynález“. Euro a eurozóna bylo schváleno navzdory německému odporu, a to zejména ze strany Bundesbank. Byl to zásadní omyl, protože do společného měnového režimu byly vtěsnány velmi rozdílné ekonomiky. V současné době se Německo snaží přinutit středomořské země, aby se přizpůsobily jeho „tvrdé“ měně, zatímco ony se snaží přinutit Německo naopak k přechodu na režim „měkké“ měny. Nic z toho nefunguje, ani nikdy fungovat nebude.

Druhou Matějovou výhodou je, že řada ekonomů očekává v příštích dvou letech náběh nové ekonomické krize. Minulá ekonomická krize ukázala zaprvé, že žádnou zemi z eurozóny, bez jejího souhlasu, vyloučit nelze a za druhé, že naprosto chybí zákon o bankrotu státu, jako celku. Jinými slovy, že si EU se neví rady co dělat s předluženým a zbankrotovaným státem. Eurozóna (i EU jako celek) se nejen díky chybné konstrukce eura dříve či později rozpadne, ať už onou pověstnou „poslední kapkou“ bude migrační či další ekonomická krize, kterou už nepřežije.

Souhrnně řečeno: ohromnou Matějovou výhodou je, že kapitalismus je v existenciální krizi, protože je skutečně výhodný jen pro ono symbolické 1% nejbohatších obyvatel naší planety. Součástí existenciální krize kapitalismu je i krize jeho politického systému. Politici se marně snaží předstírat, že na stávající krize mají řešení, ale už jen ta migrační ukazuje, že tomu tak není. Lidé po celé Evropě přestávají svým politikům věřit a otázkou tak není zda, ale kdy se znovu objeví hnutí „Occupy“ a zda se mu bude Matěj schopen postavit do čela. Charisma i vzdělání na to má.