Na migrační vlnu je třeba nazírat nejen jako na nebezpečí, kterému bude nejlépe se vyhnout, ale i jako na investiční příležitost. Příkladem mohou být české firmy, které v Německu staví obytné buňky pro migranty.

Nová migrační vlna, české a zahraniční reality

Německé ministerstvo rozvoje ve spolupráci Úřadem pro uprchlické otázky a integraci oznámilo, že tento rok zamíří do Evropy 8 až 10 milionů běženců. Zdrojem této informace jsou německé zpravodajské služby působící v Turecku a dalších tranzitních zemí na trasách z Afriky a Středního východu. Současný stav disponibilních německých kapacit pro uprchlíky ukazuje, že Německo bude tento rok schopno přijmout maximálně 1 milion migrantů a zbytek si budou muset rozdělit ostatní země na migrační trase. Pravděpodobnost, hraničící téměř s jistotou je, že mnoho z nich přijde i do ČR, jako „čekárny“ na cestě do vytouženého Německa.

Kde je zakopaný pes? Evropské hranice jsou před imigranty prakticky neubranitelné. Počítejte se mnou: řecké hranice mají délku přibližně 15 000 km; řecká armáda má ve zbrani 90 000 mužů; výsledek: 6 vojáků a 1 km hranice! Připočteme k tomu délku hranic ostatních států EU: Británie (necelých 20 000 km), Itálie (9 000 km), Chorvatsko (6 000 km), Španělsko (7 000 km), Portugalsko (2 800 km), Francie (7 000 km), Bulharsko (450 km), Rumunsko (700 km). Opravdu si myslíte, že lze tyto hranice „ohlídat“?

Užitečnější, než snít o „Pevnosti Evropa“ bude, včas si vytvořit záložní plán, kam svoji rodinu ukrýt. Z německých i švédských zkušeností víme, že migranti směřují do větších měst, takže svoji rodinu můžete přestěhovat i na český venkov. Druhou možností je přestěhovat ji do zahraničí. Nutně nemusí jít o nijak drahé lokality. V rámci Evropy můžeme doporučit státy, jako Malta či Kypr, které leží vně imigračních tras. Chcete-li být daleko od Evropy, pak například v Mexiku doporučujeme málo známé městečko Manzanillo (viz obrázek), nebo Puerto Vallarta.



Nezajímavý není ani novozélandský Auckland, australský Queensland, Ambergris Kay v Belize či Thunder Bay v Kanadě. Podnikatelům nabízí své příležitosti například New York, Singapur či Panama. Nemusí přitom jít přímo o koupi nemovitosti, jako spíše o její dlouhodobý nájem, s případnou opcí na koupi. Plánujete-li se do zahraničí přestěhovat, může pro vás být výhodné získat i občanství dané země. V Evropě i mimo ni existuje řada zemí, které druhé občanství (druhý pas) nabízejí, pokud si v nich koupíte nemovitost v předepsané cenové hladině. Namátkou lze jmenovat Španělsko, Kypr, Dominica, Dominikánská republika, St. Kitts and Nevis a další.

Migrační krize jako investiční příležitost

Branné síly, v případě konfliktu s radikálními islámisty, budou muset být schopné chránit jak obyvatelstvo, tak i bránit státní hranice. Evropský i český obranný průmysl je schopen vyrábět prostředky, které ozbrojené síly pro tuto misi potřebují: střelné zbraně, munici a střelivo, vozidla od civilních až po těžká obrněná, komunikační techniku, průzkumné mechanické i elektronické prostředky, prostředky k zajištění zásobování armády i civilního obyvatelstva energiemi, vodou, potravinami, oděvy, obuví, výstrojí a prostředky pro poskytování zdravotní a protichemické ochrany ozbrojeným složkám i obyvatelstvu. Do všech výše uvedených oblastí spjatých s obranou a ochranou státu a jeho obyvatelstva bude letos výhodné investovat.

Statistiky ukazují, že úspěšnost žadatelů o azyl v evropských se pohybuje na úrovni 50%, což znamená, že se v Evropě zvýší požadavky na výstavbu nových bytů. Jinými slovy mimořádně výhodné bude investovat do stavebního průmyslu, ať už se jedná například přímo o koupi stavebních firem, firem vyrábějící stavební materiál, malo- či velkoobchodu se stavebninami, nebo alespoň do jejich akcií.

Nový Marshallův plán

Pokud EU bude chtít skutečně uprchlickou vlnu zastavit, bude muset v zemích jejího původu (minimálně v Sýrii, Jordánsku, Libanonu a Libyi), vytvořit pro místní obyvatelstvo pracovní příležitosti. Dá se v tomto směru oprávněně očekávat, že EU vypíše pro evropské firmy, které budou v těchto zemích ochotny podnikat, atraktivní investiční pobídky.

Mohu-li doporučit, pak velice zajímavé pro naše podnikatele mohou být především Libye a Libanon. Když Libyjci hledali na jihu země nové zdroje ropy, narazili na ohromný a netušený poklad - objevili obří podzemní rezervoáry vody. Následně začali budovat projekt „Velké umělé řeky“, jehož realizace byla rozplánována na více než půl století. Voda se měla přivádět do obydlených oblastí kolem Středozemního moře systémem podzemního potrubí a sítě čerpadel a po jejím dokončení měla zemi zásobovat zemi 3,68 miliony m krychlových vody denně, přičemž zásoby podzemní vody měly při této spotřebě vydržet tisíce let. Vodní zdroje by umožnily přeměnit 155 000 ha dosud neúrodné půdy v „kvetoucí zahradu“. V současnosti tvoří jeho síť 1300 vrtů o hloubce 500 m a 4000 km potrubí vedeného pod zemí zásobuje vodou města Tripolis, Benghází, Sirtu a další. Bombardování Libye vybudovanou infrastrukturu poničilo, nicméně naši podnikatelé, rozhodnou-li se tam podnikat, rozhodně mají na co navazovat.

Největší výhodou Libanonu je jeho strategická poloha vstupní brány na Střední východ. Vzhledem k rozvinutému bankovnímu systému, vzdělanému obyvatelstvu, vyspělé zdravotní péči, neexistence hospodářských sankcí ze strany USA či EU, snadnému založení obchodní společnosti (do 10 dnů), relativně nízkým daním (15%) a příjemnému středozemskému klimatu, je Libanon jako stvořený k tomu, aby si zde naši podnikatelé založili firmu a obchodně odtud pronikali do Sýrie, Jordánska a dalších blízkovýchodních zemí.