Kolik bylo asi vstříknuto šlehů drog do norských paží, zatímco o tom nyní píšu? Pro drogy se vždycky najde odbyt, říkají dealeři. Ale pomůže, když dostaneme uživatele z ulic pryč?
Někteří občané si ale myslí, že není správné, když jsou trestáni uživatelé. Proč se nedíváme na závislost na drogách jako na chorobu, proč se na narkomany nedíváme jako na lidi trpící rakovinou, ptají se vedoucí středisek pro drogové závislé. Nikdo se prý nediví, proč se pacient nemocný rakovinou opětovně vrací do zdravotnictví, ale pozastavuje se nad tím, když se do systému vrací drogově závislí. Podle jejich názoru by mělo být užívání hašiše na zvláštních místech pod kontrolou povoleno. Třeba by mohla být tato droga předepisována a vydávána v lékárnách. Tam by byla k dispozici i profesionální pomoc.

Tzv. „čisté místnosti“ jsou kontroverzní nabídkou drogově závislým v Oslu a Bergenu, dvou největších městech Norska. Mají umožnit drogově závislým přístup k čistým jehlám a v případě potřeby i pomoc v podobě přítomného lékařského personálu. Klinicky čisté nástroje na užívání drog mají zamezit šíření chorob.

V Bergenu se snažili vytlačit uživatele i překupníky drog z centra na okraj města. Ti se dosud soustřeďovali zejména v největším parku v centru. List Bergens Tidende uvádí, že ve městě je polovina pohotovostních hospitalizací o víkendech, ve všedních dnech 15 % spojeno s omamnými látkami. Jedná se o osoby, které se předávkovaly, otrávily či přišly k ujmě kvůli těmto látkám.

V některých okresech mají dobré zkušenosti s dobrovolným testováním mladých lidí na drogy z preventivních důvodů. Provádí ho policie v spolupráci se školními zdravotními sestrami a odbornými poradci. V rámci tzv. smluv o omamných látkách jsou pravidelně analyzovány vzorky moči i 12letých dětí.

Navzdory policejním akcím v parcích, středních školách, věznicích atd. užívání drog stále roste. Zaměstnanci mateřských škol začínají den uklízením venkovního prostředí od použitých stříkaček. Bent Hoie, současný ministr zdravotnictví, prohlásil prostřednictvím listu Klassekampen, že chce skoncovat s dobami, kdy bylo užívání drog trestáno a pokutováno. Podle výsledků průzkumu souhlasí s tím, aby již nebylo trestné užívání konopí a hašiše, jen 15 % dotázaných. Prý to bude více motivovat uživatele, aby sami vyhledávali pomoc. S konopím má podle centra pro výzkum omamných látek zkušenosti 22,6 % osob ve věku 16 až 30 let. Oproti Evropě spotřeba konopí v Norsku roste. Podle průzkumu na Univerzitě v Oslu si studenti myslí, že alkohol je nebezpečnější než hašiš.

Ovšem podle Státního ústavu pro výzkum omamných látek obsahují dnes hašiš a marihuana daleko větší množství nebezpečné účinné látky THC než dříve a někdy mají menší obsah látek, jež tlumí psychózu. Kromě toho podle zmíněného ústavu žije v Norsku přes 10 000 narkomanů, kteří si drogy aplikují pomoci stříkaček, a většina z nich užívá heroin.

Drogová scéna v Norsku byla velmi dlouho konzervativní, dnes už tomu tak není. Podle deníku Bergens Tidende si 134 ze 169 poslanců norského parlamentu přeje zrušení trestu za držení a užívání návykových látek. Nechceme, aby moralizování způsobilo, že by pacienti nedostali léky, které potřebují, i kdyby to mělo být heroin, tvrdí Ruth Grung, mluvčí sociálně demokratické Dělnické strany pro politiku omamných látek v listu Klassekampen. Argumentuje se tím, že bude účinnější nasazovat policii na pronásledování zločineckých sítí a zasahovat proti výrobě, pašování a prodeji drog, než proti lidem, kteří dnes unikají s minimálními tresty či zcela beztrestně.

Jonas Gahr Store, lídr sociálních demokratů a bývalý ministr zdravotnictví usiloval o legalizaci kouření heroinu, aby se snížil počet úmrtí předávkováním pomoci stříkaček. V r. 2010 navrhla sociálně demokratická vláda ještě radikálnější řešení: Lékařům mělo být umožněno předepisovat heroin těžce závislým narkomanům, jak je tomu dnes v řadě evropských zemí.

Někteří tlačí na ministra zdravotnictví, aby povolil kouření heroinu v těchto „čistých“ místnostech a také léčení heroinem. Dokonce většina mládežnických odnoží politických stran je pro užívání heroinu při léčbě drogově závislých. Ovšem organizace závislých na omamných látkách a řada odborníků žádá lepší léčiva, nikoliv lečbu heroinem.

Podle některých kritiků je chybou, když nabídka organizací dobrovolníků pro uživatele drog spočívá v bezplatném stravování, poskytování injekčních stříkaček a dalších nezbytností a nejlevnějším heroinu, který je k mání v Norsku. Prý to míjí účinkem a místo, aby lidé skoncovali s drogami, závislých přibývá.

Dosud se každému nehodila jedna jediná metoda léčby. Podle serveru www.sincero.no se vracelo ke svému bývalému způsobu života 80 až 90 % těch, jež ji absolvovali. Od 1. ledna tohoto roku si mohou závislí na tvrdých drogách vybrat individuálně přizpůsobenou rehabilitaci/léčbu s vzděláním a prací místo vězení. Úspěšnost je zatím větší než dříve a méně osob se vrací k bývalému životu na drogách a ke zločinnosti, nicméně léčení a navazující dohled nad „svěřenci“ je dražší než vězení.