Dvanáct hodin cesty na to, abyste si vyzvedli poštu? To si snad děláte legraci! Bohužel ne v Norsku roku 2019. Norové se ocitli v situaci, kdy si pošta již nepřeje doručovat poštu.

Cílem pošty již není doručovat zásilky kamkoliv a kdykoli. Navíc se zdá, že ti, kteří u pošty mají rozhodující slovo, postrádají znalosti zeměpisu potřebné na pochopení sítě infrastruktury, která má krýt celou zemi. Přitom je výhradním vlastníkem pošty stát. Napříč politickými stranami, alespoň podle prohlášení, panuje soulad v názoru, že poštovní služby mají být pro všechny nezávisle na tom, kde v zemi žijete. To je navíc zakotveno v zákoně o poštovních službách.

Norská pošta existuje již bezmála 400 let a paradoxně měl stát v daleko chudších dobách peníze na její provoz za dostupné ceny a podmínky pro občany. Nikdy ve svých dějinách nebylo Norsko bohatší. Přesto se financování osekává tam, kde to jen trochu jde.

Místo, aby vám poštu vozili na ostrov, kde žijete, strávíte velikou část dne cestováním veřejnou lodní dopravou tam a zpět na místo, kde si můžete poštu se značnými náklady sám vyzvedávat. Mezi cestami musíte čekat hodiny na zpáteční spoj. Musíte si kvůli tomu brát volno a třeba zavírat obchod, což znamená ztrátu příjmů. Kvalita života utrpí tím, že náhradní díly, součástky, léky a zásilky s dalším důležitým obsahem nejsou doručovány k vám, naopak musíte podstoupit náročnou cestu, abyste je získali. Pošta se hájí údajnou nutností efektivizace. A té, zdá se, nikdy nebude dost.

Ministrovi dopravy a spojů se podle listu Klassekampen a dalších masmédií nechce platit stamiliony ročně za prázdné vozy pošty, která ve stále větší míře roznáší reklamu a noviny, a míní, že zástupci masmédií to musí pochopit. Další digitalizace je podle něj nutná a stát nebude dále řídit nabídku, pokud zákazníci poptávají stále méně papírové pošty.

Množství listovních zásilek klesá rychleji, než se čekalo. Norská pošta (státní podnik) tlačí, aby se doručovalo méně často, než tomu v současnosti je, tedy od pondělí do pátku. Bude-li to tak, jak si pošta přeje ve své čtvrtletní zprávě a jak ministerstvo spojů navrhlo s účinností od r. 2020, tak bude služba omezována na pondělí, středu a pátek a později možná ještě méně často. Prý je to nezbytný krok v přizpůsobování nákladů tomu, jak společnost užívá poštovních služeb.

Ušetřilo by to 500 milionů ročně a 3 000 doručovatelů by se ocitlo bez práce. Jenže kde jinde v Evropě by byla služba omezena na poštu jen třikrát týdně a časem třeba ještě říději? Mluvčí masmédií se bojí konce mnoha novin. V řídce osídlených částech Norska noviny stále ještě doručují poštovní doručovatelé. Týká se toho vice než třiceti procent nákladu šedesáti mediálních domů. Prý je ve hře rozmanitost médií a dostupnost novin po celé zemi, potažmo demokracie.

Pro mnoho čtenářů jsou sobotní a výjimečná nedělní vydání novin těmi nejhodnotnějšími, poněvadž bývají rozšířená o více stran třeba formou přílohy a o poněkud jiný obsah. Navíc stale se najdou lidé, kteří preferují papírové noviny před digitálními. V Sogn og Fjordane, jednom z norských krajů, roznáší pošta takřka polovinu novin. Ve velkých částech Norska nejsou roznáškové služby, jelikož osídlení je příliš roztroušené.

Když pošta počínaje rokem 2016 přestala o sobotách roznášet poštu, postoupila tento úkol distribuční společnosti Kvikkas, která za to dostává devadesát milionů norských korun ročně. Proč již není možné, aby politici prostřednictvím peněz daňových poplatníků přebírali účet za reálné náklady roznášky v těch oblastech Norska, kde se poštu nevyplácí roznášet?

Zato efektivizace pošty se v hustěji osídlených oblastech jeví jako nápaditá, přijatelná a udržitelná. Norská pošta třeba uzavřela dohodu s firmou Buddy Mobility o vývoji prvního samojezdícího robota na zásilky na světě. Ten bude v některých oblastech nahrazovat poštovní schránky. Příjemci dostanou ohlášení o zásilkách, jež se mají doručit a pak si můžete sami rozhodnout, kdy je chcete převzít. Večer se robot bude vracet sám a během noci se naplní zásilkami, jež se mají doručit druhý den. Jeden robot bude sloužit až sto domácnostem a bude vybaven vyspělým řízením a sensorikou. Rychlost jízdy bude pouze 6 km za hodinu.

Od 1. 1. 2018 zmizelo rozdělení na kategorie A a B, kde zásilky první kategorie měly být u adresáta druhý den. Nyní je cílem, aby 85 % tuzemských zásilek bylo doručeno během dvou dnů. Mnoho firem a také třeba zubních lékařů a zvěrolékařů, laboratoří potřebuje zásilky protéz, vybavení, léků a vzorců doručit okamžitě. Je toho mnoho, co nepočká a musí být doručeno co nejdříve třeba proto, že to má omezenou trvanlivost.

Velkým paradoxem je to, že norská pošta vyčlenila roznášku balíků dceřiným společnostem, a tak nic z příjmů z této roznášky nejde na financování doručování listovních zásilek. Norové nakupují stále více přes Internet, podle norských masmédií za 2018 dokonce za více než 145 miliard norských korun, o 17 % více než o rok dříve. V letech 2011-2018 nákupy Norů zahraničních internetových e-shopech vzrostly o 281 %, zato norské e-shopy za stejné období zaznamenaly nárůst o 101 %. Spočítala to dánská společnost DIBS Payment Service. Stále oblíbenější je předplatit si služby či zboží. Především balíků televizních programů, ale také streamování hudby. Nebo krmivo pro mazlíčky. Navíc je ve srovnání se stavem před rokem o 40 % více lidí, kteří si předplácejí pravidelné dodávky potravin poštou.

Podle rozpočtové dohody mezi norskou vládou a spolupracující stranou Kristelig folkeparti (Křesťanskou lidovou stranou) zmizí od r. 2020 limit na bezcelní nákupy ze ciziny, jenž nyní činí 350 norských korun, a od příštího roku se bude muset proclít každý balíček bez rozdílu v hodnotě. Uvádí to norská veřejnoprávní televize NRK. Norská pošta se obává, že se stane totéž co ve Švédsku. Že lidé budou odmítat vyzvednout si to, co si sami objednali, a že kvůli tomu vzniknou haldy nevyzvednutých balíků. Pokud jste si objednali něco, co má hodnotu ani ne sto norských korun, a poplatek za proclení dělá 158 norských korun, nebudete mít o vyzvednutí zásilky zájem. Podle švédské veřejnoprávní televize SVT zůstalo v zemi po zrušení zproštění DPH na objednané zboží určité hodnoty ze zahraničí 400 000 nevyzvednutých zásilek, jež se musely vrátit. Pošta nechce být tím, kdo bude po objednavatelích vymáhat kompenzaci za vrácení.

Norsko jako prozíravá společnost spřádá ctižádostivé plány na zničení těch základů, ze kterých se rozvíjela a ze kterých žije. Představte si, že by lidé čekali, že pošta bude roznášet poštu jen proto, že to má ve svém názvu.