Jedním z četných poučení z krize v důsledku poklesu hodnoty měny a také koronaviru je prý to, nakolik je stěžejní snížit závislost na levné a mnohdy nekvalifikované zahraniční pracovní síle.

Mnoho povolání jsou již zcela výjimečně obsazeno rodilými Nory. Trpěli potichu, zatímco konkurenti přebírali jejich trhy, mnohdy za odměny, na něž nejde v Norsku slušně žít. Počet najímaných dělníků za rok vzrostl v celém průmyslu o 61 % a nové pozice jsou dlouhodobě obsazovány nikoliv kvalifikovaným stálým zaměstnancům. Uvádí to server www.frifagbevegelse.no. Ještě loni se na norských zpravodajských serverech a v tištěných masmédiích psalo o tom, kdo bude stavět naše domy tehdy, odjedou-li Poláci, Litevci, Lotyši, Estonci a další domů. Kvůli koronaviru, padající norské měně a zlepšujícím se domácím poměrům tak odcházejí údajně se mnozí z těch, jež se takto vrátili do svých vlastí, již nevrátí.

Norwegian Homes, obr na stavebním trhu, již v r. 2014 zahraniční subdodavatele vyhodil. O tom, že se dopouštěli příliš mnoha chyb, píše deník Finansavisen. Na startovní čáře mohou být zahraniční firmy levnější, ovšem poté, co se nastěhuje zákazník, tak výpočet nevychází, poněvadž se práce kvůli chybám a nedostatkům a nepochopení pro norské předpisy prodraží. Norské firmě jde o předvídatelnost a jistotu.

Byli tu i tací, jež se do Norska nechali nalákat letenkami, bezplatným ubytováním, zálohou/kapesným atd. v naděli, že zbohatnou a budou moci posílat peníze domů, pak se ale kvůli vyhrůžkám museli ukrýt na tajné norské adrese, protože s nimi masmédia provedla rozhovory. O obchodě s bílým masem psal třeba list Verdens Gang. Šlo o norské zaměstnavatele v oboru stavebnictví, jež využívali lidi bez znalostí norštiny ze zemí střední a východní Evropy, ale také Asie a stále se nedočkali svého platu, přitom dvoudenní norský plat se rovná měsíčnímu platu v takovém Bulharsku. Tito lidé jsou v pasti a nemají peníze na návrat domů. Zaměstnavatelé si třeba několikrát vystřídali názvy firem anebo se vymlouvají na to, že sami čekají na peníze od subdodavatelů, na špatnou fakturaci, špatně vedené výkazy hodin, či chyby a nedostatky.

Více než jedenáct let poté, co uhořelo sedm polských stavebních dělníků a dva utrpěli vážná zranění, se v norských masmédiích uvádí, že se poměry zahraničních dělníků nezlepšily, pokud jde o ubytování. Byl to ten požár v novodobých norských dějinách, jenž si vyžádal nejvíce obětí. Je běžné, že se v malých garsonkách tísní alespoň čtyři pět osob. Třeba v listu Dagsavisen se zmiňuje o tom, že zahraniční dělníci jsou nuceni vracet velké části svých platů zločineckým zaměstnavatelům proto, že má na papíře vypadat, že pobírají slušný plat. Zahraničních zločineckých sítí bylo jen loni podle www.frifagbevegelse.no odhalených 67, jenže málokterý případ skončí u soudu.

Pro firmy, jež konkurují o velké zakázky a mají velkou spotřebu odpracovaných hodin, jsou norští zaměstnanci příliš drazí. Obrovskými nevýhodami norských firem je vysoká daň ze zaměstnávání lidí, daň z majetku a sociální pojištění, a tak platí dvoje pravidla, v následku čehož je norská pracovní síla diskriminována v prospěch té zahraniční, a to ve vlastní zemi. Ta brutalizace je nešťastná a nevýhodná pro všechny, skončí-li ti, jež v Norsku platná pravidla dodržují.

Když stát, kraj či okres upřednostňuje firmy s levnými subdodavateli, pak podrývají své místní komunity a poškozují tamní obyvatele. Jsou-li úřady hnací silou, aby podemleli norský daňový systém, za nějž sami odpovídají, pak je každý zmatený, jak se k tomu postavit. Uvádí to server www.frifagbevegelse.no.

V mnoha případech je kvalita dodávaného díla pouze minimem toho, jaká by měla být. A kdo pak zaplatí za prodražující se údržbu veřejných budov? No přeci norští daňoví poplatníci! A tak není výhledově lacinější tím, co se zdá být měřeno vstupními náklady: Co se prodělává na daních od zaměstnavatele, pracovní místa, o něž přicházejí místní firmy, ztráta konkurenceschopnosti atd.

Jste-li Nor a pocházíte-li ze sociálně slabší rodiny, tak se vám na trhu práce bude dařit hůře. Názory na migraci se v této skupině oproti mínění elity diametrálně liší. Další a další migranty ovlivňují osud těch, jež tu již jsou. A vytlačují ty Nory, jež by jinak dělali tu práci, jež od určité doby dělají migranti. Migrace má na různé skupiny Norů různé dopady. Společné jsou rostoucí rozdíly nižších a vyšších společenských vrstev. Potvrzují to výsledky výzkumníků Frischova centra, hlásí server www.e24.no.

Mladí Norové mají velké potíže najít si letní brigádu či práci na částečný úvazek. Počet mládeže, jež je takto zaměstnán, je od konce 90. let snížen o polovinu. Nejtěžší je to pro 15 až 17leté. Jedním z důvodů je, že je nabízeno méně pracovních míst pro osoby bez kvalifikací a konkurence o místa s cizinci přijíždějícími za prací je stále tvrdší. Podle statistik těží mladí z kontaktů rodičů s dobře placenými zaměstnáními. Uvádí to server www.nrk.no.

Počet cizinců ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor přijíždějících do Norska za prací v posledních letech stoupl, např. v r. 2018 jich bylo 6196. Typicky se jednalo o indického IT inženýra.

Stěhování se do Norska za prací tlačí platy v mnoha oborech dolů a neudržují svou kupní sílu. Byggenæringens Landsforening, Svaz firem podnikajících v stavitelství, varuje prostřednictvím serveru www.forskning.no před následky pracovního života rozděleného na dva, kde lidé mají odlišnou hodnotu.

Zločinnost v pracovním životě narušuje hospodářskou soutěž a vytlačuje seriózní firmy. Třeba autoopravny se staly útočištěm některých cizinců pracujících bez povolení a někdy za otrockých podmínek. Majitelé krátí daně, zatímco ti, jež svá vozidla předávají na opravu podstupují riziku, že je oberou o hůl, aniž by si mohli někde podávat stížnost, hrozí jim trest za pořizování si služeb načerno a navíc se bude muset práce předělat v autorizované dílně. Nejhorší je pochopitelně potenciální nebezpečí, jež může vaše auto vystavovat jak vám, tak dalším účastníkům silničního provozu.

Již jsem psal o „strojích na smrt“, jak jsou nazývány kamiony na norské poměry nedostatečně vybavenými řízené nevyspanými a jinak nevhodnými osobami, jež nepřizpůsobují rychlost podmínkám a jsou užitečnými nástroji sociálnímu dumpingu za mizerných platových a pracovních poměrů. 80 % z tisícovky nehod s kamionem na norských silnicích v r. 2018 bylo podle serveru www.nrk.no způsobeno zahraničním řidičem. Tím, jak se nekladou nároky, signalizují mladým adeptům o tuto práci mezi Nory, že v přepravních společnostech nelze očekávat plat, z nějž se dá žít ani pracovní podmínky, jež jsou slučitelné s důstojným rodinným životem. A tak to místní vzdávají a volí si jiná zaměstnání. Globalizace zabíjí a tresty viníků jsou směšné. Před rokem byl uložen trest 90 dní za usmrcení místního 22letého mladíka kamionem. Větší hodnotu lidský život pro soud nemá, zato pro nejbližší znamenal vše. Úřady „osvobozují“ místní lidi od vykonávání několika povolání, přitom osvobozují zahraničním řidičům odpovědnosti. Ve víru reakcí se Norové bouřili proto nespravedlivému trestu. Přitom se zdaleka nejedná o problematiku, jež by nebyla již hodně starého data.

Na lodích přepravujících kámen, cement, či mražené ryby a menších kontejnerových lodích podél norského pobřeží se pracuje podle norských pracovních a platových podmínek jen na dvou z deseti lodí.

Nějak zmlkli ti, jež předtím vytrubovali na veřejnost, že nepotřebujeme zemědělce, přitom zapomněli, odkud potraviny pocházejí. Kvůli hraničním kontrolám, uzavřeným letištím a pravidlům karantény nyní v zemědělství i lesnictví nastala velká poptávka po sezónní pracovní síle, přitom nebývale roste počet nezaměstnaných.

Jonas Bals, poradce Landsorganisasjonenu, největší norské odborové organizace, míní, že migrace za prací do Norska Nory zpohodlněla a že nepůjde nahradit ty, jež se vrací a vrátí, poněvadž Norsko zanedbalo péči o vlastní kompetence a jejich rozvoj.