„Udělejme tečku“, naléhali. Jakápak tečka, když v dohledu žádná není?

V letech koronavirového šílenství nám byly dennodenně předkládány úmrtí a statistiky úmrtnosti. Jistě si vzpomenete na televizní i novinové tabulky a grafy s počty obětí. Nikdy se nic podobného nestalo, ovšem rázem zmizely z obrazovek i tisku, a to i přesto, že je to teprve až nyní, že úmrtnost je skutečně vysoká.

O hlášených projevech tzv. vedlejších účinků očkování (i tehdy, šlo-li o jediné účinky v souvislosti s koronavirem) jsem již napsal v jiném článku. Aby byly slyšet některé z hlasů za zkušenostmi s očkováním, to ovšem chce riskovat jen málokteré médium - raději bude cenzurovat. Norský webový magazín Hemali o zdraví, výživě a životním stylu se podle norské tiskové agentury NTB pokoušel prostřednictvím filmu v podobě inzerátu posvítit na zlé zkušenosti Norů po mRNA očkování, ovšem u žádného z oslovených masmédií neuspěl se žádostí o zveřejnění s tím, že je obsah v rozporu s hodnotami, krytím, či věrohodností oněch sdělovacích prostředků, resp. je obsah natolik kontroverzní, že by vyvolal silné reakce. Přitom film neobsahuje žádná tvrzení ani umíněné odpovědi, pouze subjektivní zážitky řadových občanů. Je bez reklam a nepřinese webovému magazínu žádný zisk. Kdo má vlastnictví ke svým zkušenostem a z nich vyplývající autoritu, když ne ti, jež příběhy prodělali Není-li někdo ochoten uznávat vlastnictví druhých k tomu, nemá dobré úmysly. Je-li někdo ochoten uznávat vlastnictví jiných k tomu, ovšem ne vlastnictví oprávněných vlastníků, tak je navíc pokrytcem. Sdělovací prostředky tak selhávaly vlastnímu poslání podle článku 1.5 seznamu vlastních etnických norem (tzv. Vær varsom-plakaten), podle nějž je posláním masmédií proti zneužití a zanedbání veřejných úřadů, institucí, firem a dalších chránit jednotlivce i skupiny.

„Nevysvětlitelná úmrtí“ se stala nejčastější příčinou úmrtí. Předčí-li skutečnost fantazii je těžké věřit skutečnosti. A co se všemi těmi, o nichž se nedozvíme proto, že o nich sdělovací prostředky mlčí? Mimo jiné studie z harvardské univerzity ukázala, že registrace komplikací po očkováních zachycuje jen mezi jedním procentem a deseti procenty skutečných újem.

Zvyšujícím se počtem autonehod kvůli náhlým zdravotním příhodám a srdeční arytmii se vžil pojem vaccidents, skládající se zčásti z anglického slova pro očkování, zčásti z anglického slova pro nehodu.

Mnoho norských nemocnic hlásí sílící proudění pacientů nenakažených koronavirem. Jedná se o lidi postižené všelijakými chorobami. Úmrtnost je nakolik vysoká, že přiměje nemocnice opět „padnout na kolena“ a demografy snížit očekávaný věk dožití u obou pohlaví, což je poprvé za 25 let. Od roku 1997 totiž roste očekávaný věk dožití obou pohlaví.

Několikrát citovaný otevřený dopis řadového občana Jana Terjeho Voilaase Camille Stoltenbergové, ředitelce FHI, norského úřadu veřejného zdraví ventiluje část znepokojení obyvatel, jež se obrací s žádostmi o odpovědi za oběti z řad jejich rodin. Úřad totiž jednak stále ještě popisuje mRNA očkování proti Covid-19 jako bezpečná a účinná, jednak s oporou v statistikách hovoří o opaku. 0,15% úmrtnost v r. 2020 vyvolávala paniku, zato 35krát vyšší úmrtnost v r. 2022 sotva vyvolá více než zívání. Čísla jsou úřadu vlastní.

Běžně je mlčenlivost po dobu několika desetiletí požadována jen u vojenských důvěrných informací. Že je to na místě, to chápe snad každý. Něco jiného je to, když premiérka kterékoli země žádá, aby byla sto let utajována finančně-lékařská smlouva mezi onou zemí a jednou, či více nadnárodních farmaceutických koncernů. Nakonec premiérce schválili „jen“ šedesát let, avšak i toho je více než dost. Ušetří to jí i dalším před následky této smlouvy, poněvadž většina lidí bude mrtvá do doby, než bude umožněno její zveřejnění a vypořádání se s obsahem.

Před třemi týdny předložilo norské ministerstvo spravedlnosti návrh zákona, podle něhož nebudou moci být údaje poskytnuty Koronakommisjonen, tedy Komisi na hodnocení vypořádání se s koronavirem, využívány jako důkazy v trestním řízení proti zodpovědným. Tím zněním, v němž je specificky použito slovní spojení trestní řízení, je naznačeno, že byly na norském lidu spáchány trestné činy. Termín pro námitky byl o tři dny později (přitom podle zákona běžně bývá 12 týdnů). Nevídaně krátká lhůta na to, aby se jeden mohl vyjádřit také byla napadena jako lhůta zesměšňující zpracování návrhu zákona. Pokud popřemýšlíme o množství odhalení a doznání jednotlivců z řad politicky nekorektních odborníků ohledně očkování jako jsou kromě několika norských např. David Martin, Mike Yeadon, Sucharit Bhakdi, Sherri Tenpennyová, Raskid Buttar, Ryan Cole, Judy Mikovitsová, Karen Kingstonová, Celia Lourencoová a spousta dalších, a to vesměs na alternativních zpravodajských serverech je hrozné, že by mohly být důležité informace skrývány před soudnictvím a především před lidem. Jen v totalitních režimech je zodpovědným za trestné činy poskytovaná ochrana beztrestnosti.

Masmédia jsou posedlá tím, aby o injekcích na povrch nevyplulo nic kritického. Dosud dovolují zodpovědné za očkováním, aby byly zproštěni viny, aniž musejí něco dokládat. Jakákoliv kritika je schovávána do nedostupné tmy. Paradoxně, přesto je většina stále ještě ve fázi zapírání a jejich řešením jsou další dávky, přináší svědectví obětí a „tažných koní“-národních „namlouvačů“ pro záležitosti kolem koronaviru, ovšem nezávislých odborníků nikoli. Kolik jejich varování v podobě příspěvků do různých serverů, či hlášení se o slovo do různých pořadů, či rozhovorů skončilo mezi smažené e-maily do redakcí?

Již zmíněný FHI, norský úřad veřejného zdraví, již před několika měsíci odstranil status očkování ze statistik hlášených hospitalizovaných. Bylo to snad proto, aby bylo vidět, že právě očkovaní nejvíce riskují hospitalizaci a úmrtí? A dokud mají lidé Ukrajinou, zdražováním a green dealem plnou hlavou sílí tlak úřadů, aby se lidé nechali očkovat čtvrtou dávkou. Kolik úmrtí mají na svědomí sdělovací prostředky? Promiňte, nyní jsem se ztrapnil. Ani oni, ani politici a dotyčné orgány nemají ani špetku svědomí.

Zdravá společnost by snesla zdravou výměnu názorů. Je s podivem, jak masmédia i nadále vystupují jako hlásné trouby mainstreamovým politikům a úřadům, zatímco vyzývají k přezkumům sebe samých právě za to, že vystupují jako hlásná trouba policii a státnímu zástupci v souvislostí s nejzávažnějšími případy justičních vražd, jimiž v těchto dnech hýbe Norskem a k nimž se záhy také dostanu.