«Zimbabwský dolar Evropy»: Norská koruna je na tom nyní na mezinárodním trhu natolik špatně, že norským turistům je centrální bankou doporučováno si sebou norskou korunu nebrat do zahraničí, jelikož je tam považována za bezcennou a některé banky ji proto odmítají vyměnit za místní měnu.

Co se s ní asi mohlo stát? Pamatuji si poměrně dlouhé období, kdy se norská koruna prodávala za bezmála čtyři a půl českých. Norský přední investor Øystein Stray Spetalen reagoval prostřednictvím deníku Verdens Gang na mimořádně slabou korunu slovy, že investoři v zahraničí ztratili důvěru ve řízení financí norské vlády a v norskou ekonomiku do budoucna, a tak se norská měna stala nejslabší v rámci celého Západu. Koruna je podle něj prohnilá. Vůči moldavskému leu je koruna za rok dolů o 25 procent – nechte si to projít hlavou. Směrujeme k Moldavsku. Nejchudší zemi Evropy. Norové se za uplynulý rok stali o 20 % chudšími než je průměrný Evropan. Při porovnání s Poláky jsme se od loňského srpna stali téměř o 30 % chudšími než je průměrný Polák.

Zacházejí-li norské politické rychlokvašky bez jakékoli praktické zkušenosti s financemi s měnou jako s odpadem a tváří se jako vyzyvatelé nejúspěšnějších norských investorů posledních desetiletí, proč by na ni zahraniční investoři pohlíželi jinak. Ze země utíkají oni i manažeři. V prvé řadě do Švýcarska. Strayovi Spetalenovi dává za pravdu Thor Johnsen, profesor Norges Handelshøyskole, čili Norské obchodní akademie prostřednictvím deníku Finansavisen.

Norům povolily nervy. Zhůvěřilost a nepravda: Slovy se politici snaží ubíjet slova Straya Spetalena, jednoho z údajně ještě nezkažených, čili, chcete-li, ještě nezparchantělých, důvěrnějších tváří Norska, před nimiž spousta Norů smeká. Výsledky vlády jsou neucházející, a to i tehdy, nejsme-li v tomto finančním brouzdání. Těmto vyžírkám bez pracovní zkušenosti mimo politiku, kteří si dávají do hlavních funkcí své kamarády a kamarádky a čerpají 108denní dovolenou a další ohromné bonusy, by nejeden Nor po tom jejich širokopásmovém lhaní s chutí dal pěstí, jenže je nikdo nebude za to bezprecedenční posílání peněz do černých děr a drénů na peníze popotahovat, a toho si jsou oni až moc dobře vědomi. Norští aparátčíci v potu tváře Agendy 2030, Ukrajiny, Jižního Sudánu, Palestiny a řady dalších zemí, soukromých nadací a neziskovek a mnoho, mnoho dalších příjemců «úplatků» symbolové politiky nemají důvod ani žehrat, přestože produktivita země klesá.

Od roku 2013 norská koruna vůči euru oslabila zhruba o 60 procent. Zboží/služba, jež před deseti lety stálo/stála 100 eur, nyní stojí 160 eur. A to jsme se soustředili pouze na směnný kurz koruny. Navíc dochází ke zvyšování cen, říká hlavní ekonom Kyrre M. Knudsen ze SpareBank 1 SR-Bank zpravodajskému serveru Nettavisen. Norsko prý přešlo od ekonomiky poháněné ropou k zemi, jež prochází transformací /zeleným přerodem/. Slabá koruna může sama o sobě přispět k ještě slabší koruně, říká Knudsen.

Nechal se slyšet, že je vzácné, abychom zažili tak velké oslabení v tak krátké době. Výjimkou jsou velké krize, jako je pandemie, propad ropy v roce 2014 a finanční krize v letech 2008 až 2009. Proto si myslí, že existuje určitý potenciál, abychom nakonec získali poněkud silnější korunu. Posílení o 40 až 50 øre (haléřů) během léta by nemělo překvapit, říká Knudsen.

Podle norské centrální banky jsou hlavními příčinami slabé koruny to, že úroková sazba v Norsku je nižší než v řadě dalších zemí a k tomu nejistota na mezinárodních finančních trzích. Přitom Norsko mívávalo o něco vyšší úrokovou sazbu než další vyspělé země, což lákalo zahraniční investory. Do jisté míry sleduje norská koruna výkyvy ceny ropy a plynu a údajně letos v porovnání s loňskem prudce klesala cena plynu. Tvrdí to prostřednictvím zmíněného Nettavisenu Dane Cekov, měnový stratég banky Nordea a dodá, že na trhu s korunou je nesoulad částečně způsoben prodejem korun, jež norská centrální banka provádí jménem norského státu. Navíc vede nejistota světového hospodářství k tomu, že je méně přitažlivé vlastnit tzv. cyklická aktiva do velké míry ovlivňována makroekonomickými poměry jako inflací a navyšováním úroků jako norské koruny. Dále mohlo korunu oslabovat náhle a nepředvídatelně zavedené vyšší daně. Podle Světové ročenky konkurenceschopnosti IMD (IMD World Competitiveness Yearbook) je Norsko z hlediska daňové politiky až na 48. místě.

Zmíněný investor Stray Spetalen se dušoval, že politická rétorika korunu neposílila. Na pomatené politiky, centrální banku a další snažící se šikovnou kampaní vnucovat myšlenky a citově vydírat nakonec jinak ze značné části zpovykaní Norové vykřikli. Jejich kvílení o zbídačení se zakládá na pravdě, jelikož se podle norského statistického úřadu zástupy Norů pobírající dávky z r. 2021 do loňska rozrostly o deset procent a dosud to nepolevilo.

Ačkoli se koruna řítí ke dnu a řadoví občané přicházejí o kupní sílu, překypují mluvčí vlády spokojeností. V protikladu k tomu t.č. značně bojuje s rostoucími náklady na živobytí cca. 18 % norských domácností. K tomuto číslu dospěl podle norské tiskové kanceláře NTB ústav pro výzkum o spotřebitelích (SIFO).

Zmíněný Nettavisen napsal, že Norové utrácejí stejně tolik jako dříve, ovšem za své peníze toho dostávají méně. Pro více norských domácností byl překročen bod zlomu a někteří si budou muset vyměnit stávající bydlení za levnější. Přibývá těch, jež nezvládnou nepředvídatelné výdaje i těch, jež odpustí od dosud neodpustitelné zahraniční dovolené. Pro norské studenty studující v zahraničí, jež často zužuje samota se koruny s hodnotou proklouzávají mezi prsty rovná finančním potížím a z nichž vyvěrajícímu zhoršení mentálního zdraví.

Úprava základní úrokové sazby centrální banky směrem nahoru způsobila velmi dočasné posílení norské koruny. Nyní v červnu prodává norská centrální banka 1,3 miliard korun denně, což je na malém trhu s korunou hodně, poněvadž pakliže překročí objem prodeje v korunách objem poptávky, pak cena nebo hodnota koruny klesá, uvádí web www.forskning.no.

Kurz měny je přeci odrazem toho, jak svět hodnotí Norsko a z třicítky srovnatelných měn se kromě argentinských pesos žádná nepohoršila více k euro a dolaru jako norská koruna. Kolaps norské koruny je silně na úkor hodnoty norských platů a mezd, šíří se zmiňovaný web Nettavisen. Ten zaostřil na to, jaký byl vývoj reálných platů a mezd po zkorigování kurzu koruny vůči euru. Protiklady jsou do oči bijící: V takovém světle jsou mzdy a platy Norů jen 74 % těch, co bývaly před deseti lety.

Absolutní dno, kam může měna dopadnout, ještě není na dohled. Podle Straye Spetalena může mít ještě značně dlouhou sestupnou dráhu. Je něco shnilého ve státě norském. Zlí jazykové na sociálních sítích i v dopisech norským novinám píší o sabotáži politiků a dalších za účelem krůček za krůčkem norské koruně poškozovat až bude vyměněna v prospěch eura či digitální měnu a s nataženou rukou docílit dalšího srůstu s evropskými nadnárodní (z)vůlí. Bude-li norská měna slábnout dále, bude se zesilovat volání firem po nahrazení eurem.

Avšak poukazuje-li někdo na realitu, tak se zvednou hlasy těch, jež ta upozorněnínazývají nečestností. Vlastní mocí opojení lidé nechápající hospodářské souvislosti jsou nebezpeční. Ovšem jak nám ukázaly dějiny, tak i menší lháři, manipulátoři, zrádci a loutky cizích zájmů se zpravidla stávali oběťmi vlastních lží a nejednoho z nich postihl nezáviděníhodný konec, jež si sami přivodili.