...aneb co teď dobrého na talíř...

Přestože se možná najdou šťastlivci, kteří už přinesou nějakého kováře, křemenáče či dubáka, přece jen je ještě trochu brzy a tak dnes popovídám o fenoménu těchto dvou charismatických a v kuchyni skvěle využitelných druhů hub. Začnu dámou, kterou májovka, přesněji čirůvka májovka, nepochybně je.

Je to klasická jarní houba, rostoucí už od dubna většinou hromadně a někdy v čarodějných kruzích, které čítají i stovky plodnic. Nacházíme je v různých biotopech, často bývá pod růžokvětými stromy a keři, v sadech, alejích, ale také v listí na okrajích cest, lesíků, v příkopech, zpravidla v nepříliš ladném prostředí. Jako by hledaly vláhu a stín...Lupeny mají bělavou barvu, která se postupně mění na krémovou. Nejlepším způsobem zpracování jsou bílé smetanové omáčky nebo polévky, ve kterých vynikne originální a nezaměnitelné aroma plodnic. Znáte-li dobré naleziště, budete velmi pravděpodobně úspěšní řadu let, májovka je věrná a spolehlivá družka...Moje dvě lokality mají malý problém, že jsou totiž časně zjara sekány a tak vyčkávání na konzumní velikost někdy vrcholí pohledem na rozmetanou bílou hmotu. Jo, přátelit se s Murphym není šťastná volba...Májovka by mohla být zaměněna za velmi jedovatou závojenku olovovou, ale ta v květnu ještě neroste. Další možností záměny je vláknice začervenalá, ta má růžové skvrny na plodnicích.

To sírovec žlutooranžový je houba, kterou nepřehlédnete. Svítivě transparentní plodnice tohoto bizarního a kouzelného výtvoru Matky Přírody jsou viditelné zdaleka (pokud ovšem nerostou na opačné straně stromů...). Je typický na listnáčích a hlavně na ovocných stromech. moje největší plantáž je alej švestek, kterou od konce dubna pravidelně kontroluji. Sírovec roste až do podzimu a vskutku dobrým tipem je dívat se po stromech při jízdě po silnicích nižších tříd. Neplatí ovšem pro řidiče, ti se koukají výhradně po silnici, že. Tvrdím, že lepší řízky než ze sírovce těžko ochutnáte, připomínají drůbeží, jsou jemné, lehce nakyslé a voňavé. Podmínkou ovšem je, abyste sklízeli jen velmi mladé plodnice, kterými projede lehce nůž...

Sírovec je parazit, který způsobuje hnilobu dřeva a tak mnohdy tlumím radost nad jásáním zahrádkářů, že ho mají přímo u chaty na zahradě. Je to podobné jako s václavkami...Nic to ovšem nemění nic na tom, že je to houba hodná zřetele a sám ji radostně konzumuji a kde dám ochutnat, tam pochvala...Lze ho i marinovat, receptů je na webech dost. Jen nesmíte hledat sýrovce, jako kdysi jeden reprezentant sedmé velmoci.

Vyzkoušejte a nebudete litovat, ale nejdříve musíte najít. Tak vzhůru a zpátky ke stromům.

V galerii nejprve dvakrát májovky, pak třikrát sírovec a tři obrázky jarní přírody...Tak zase příště a to už budou hřibovité...