EU versus Babiš
Celé rozkrádání v 90.letech bylo založeno na pozitivistickém výkladu práva, které bylo vlastní úředníkům, policistům a soudcům, jež jsme zdědili z dob totality, která je právě v pozitivistickém právu výborně vyškolila. A tak podvodné úvěry nebyly úvěrovými podvody, ale nezdařeným podnikatelským záměrem, tunelování podniků bylo manažerským seháním a nikoli rozkrádáním, krádeže firem na základě zfalšovaných valných hromad s navýšením kapitálu společnosti a znehodnocením akcií těch akcionářů, kteří se o valné hromadě ani nedozvěděli, nebyly krádežemi, ale korektním podnikatelským postupem (o tom by nakonec mohl vyprávět Andrej Babiš, který se takto na úkor Petrimexu zmocnil Agrofertu - viz Reportéři ČT z 15.5.2017). O masově cinknutých veřejných zakázkách, které předstíraly, že jsou soutěží, ale byly předem dohodnuté, a různých taškařicích ala karlovarská losovačka ani nemluvě. Z argumentace Babiše a jeho poskoků na nás odpudivým dechem vane duch let devadesátých. Mysleli jsme, že tato z hlediska vlády zákona a vynucování pravidel strašlivá doba je už za námi. Ale ne, stále se totiž hodí, když se má zdůvodnit podvod mocného pána, vytáhnout právnický arsenál z let devadesátých a spolehnout na to, že se nakonec najde v Česku úředník nebo soudce, který to odkývá.
Kauzy Babišova konfliktu zájmu a Čapího hnízda jsou výzvy státnímu aparátu a justičnímu systému, aby prokázal, že se něco nakonec po dlouhých třiceti letech naučily, že dosáhly civilizované západní úrovně, kde nelze soud očůrat idiotskou konstrukcí svěřeneckého fondu, který je absolutně v rukou člověka, jenž měl být od vlivu na majetek odstaven. Jak se k této výzvě ale staví ukazuje příklad státního tajemníka na ministerstvu zemědělství, který nedávno poslal podřízeným úřadům a firmám dopis s pokyny ohledně výkladu zákona o střetu zájmů. Jmenovitě se věnuje i Agrofertu a svěřeneckým fondům Andreje Babiše. Podstatou sdělení je, že Agrofert se může dál účastnit soutěží o veřejné peníze a že omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů se ho po vyčlenění do svěřeneckých fondů netýkají. Stanovisko EU je zcela opačné, svěřenecké fondy bere jen jako kličku, která vztah mezi Babišem a Agrofertem pouze formálně rozmazala, ale na faktické vazbě mezi premiérem a firmou se nic nezměnilo. Tím porušuje Babiš i český zákon o konfliktu zájmů, a proto také Agrofert ztrácí nárok na unijní peníze.
Ukazuje se, jak důležitá je pro nás EU, která nás nenechá obcházet právo jako v letech devadesátých. Aspoň pokud jde o její peníze. Za dnešní vlády populistického hnutí ANO v čele s oligarchou Babišem a provýchodního prezidenta Zemana je naše členství v EU důležitou vazbou na civilizovaný svět, který u nás (aspoň co se evropských peněz týče) brání vládu zákona a dodržování pravidel a vůbec fungování systému liberální demokracie. Bez pojistek, které nám dává členství v EU a její vliv na poměry u nás, už bychom dávno byli někde na úrovni Kazachstánu. Tím nechci pomíjet zásadní úlohu opozičních demokratických stran a občanské společnosti bouřící se proti Babišovským poměrům na náměstích našich měst. Nicméně v politické rovině bohužel převládají síly populismu a obcházení pravidel.