Aktualizace zu Guttenbergova případu, pokračování z minulého týdne.

Už už se zdálo, že to přechodí, dík Ghaddafiho běsnění.
Aféra německého ministra zu Guttenberga už postupovala na druhé a třetí stránky.
Podpořil jej zejména bulvární tisk, Bild, uveřejňováním statistik, vlastních, podle kterých velká část národa, tedy čtenářů Bildu, zu Guttenberga nehodlá milovat méně kvůli takový prkotině, jako jsou ňáký diplómy a doktorský tituly.

Kancléřka ze zachovala jako obyčejně, podle vzoru svého předchůce a mentora Kohla se pokusila aféru „aussitzen“, tedy „vysedět“, nebo „přesedět“. Kancléř Kohl toto umění dovedl k perfekci: Netečně čekával, až se hysterická veřejnost uklidní, potichu zamordoval viníky ve vlastních řadách a bylo zase dobře.
Po mnoha dnech sezení se Kancléřka dala slyšet, že potřebuje dobrého ministra a nikoliv vědce a že si mladý muž zaslouží druhou šanci, když přece titul vrátil. Celá věc začínala usínat.

V pondělí pak došlo k vzpouře intelektuálů. Po týdnu poměrného mlčení v akademickém světě, odhlédnemeli od výroku Bayreuthského professora Lepsia, že Guttenbergovo počínání je drzost a sprosťáctví, došlo včera k demonstraci studentů a docentů v Berlíně.
V Kanzleramtu byla předána listina s 20.000 podpisy (počet signatářů roste).
Ministrini školství a vědy, Schavan, pod tlakem svých klientů nezbylo, než prohlásit, že se za Guttenbergovo chování stydí.

Dnes pan ministr odstoupil. Učinil tak okázale v budově Bendlerblock, to je ono místo, se kterým je spjato jméno Barona von Stauffenberg, popraveného to attentátníka na Hitlera. Vystavil se tak dalšim posupným poznámkám, zda-li se snad též nepovažuje za padlého hrdinu.

Kancléřka, sama osoba študovaná, zbytečně prohrála sympatie akademiků.
Zvláště se vyznamenal baden-württembergský ministerpräsident Mappus, který ještě na poslední chvíli stihl, Guttenberga vydatně vynachválit. V jeho případě to ovšem nemá žádný význam, protože Mappus bude ve volbách trestán za Stuttgart21 a za studijní poplatky.

Možná že Mappus také vsadil na zhrzené obdivovatele politcké hvězdy. Tolik je jisté – nikoliv zanedbatelná část populace je ochotna odhlédnout od pro ně abstraktního provinění a raději by si udržela fascinující osobnost na politické scéně. V internetu zuří momentálně bitva mezi přívrženci, kteří čují zradu, a posměváčky, kteří ministra podezírají, že okopíroval dokonce i tu svou demisi.

Nicméně ŽE ministr odstoupí, bylo jasné od momentu, kdy se akademici zmohli na vlastní demonstraci. Od pondělka se počítaly hodiny, kdy k tomu dojde, neb člověku, jenž se (pravděpodobně!) dopustil nepoctivosti, se přece nemůže svěřit úřad, zejména pak dozor nad lidmi, kteří musí přísahat věrnost národu svému. Je snad nakonec Německo diktatura intelektuálů?

Jedná se o téměř studijní případ, kdy politik zakopl výhradně o vlastní nepoctivost.
Až do aféry se zu Guttenberg u lidu těšil veliké oblibě, bulvárem hýčkán, stranou (tou vlastní) a vládou obdivován a opozicí přinejmenším respektován.
Aféra nebyla výsledkem komplotu – zodpovědný pan professor nemohl odhalenou akademickou nepravost neohlásit. Patří to k jeho popisu práce.
Nikdo nepopírá intelligenci padlého, jeho zásluhy a schopnost v úřadě.
Snad ani cizí agenti v tom neměli prsty.
Přesto neúprosný mechanismus očisty zapracoval a zatím se neví přesně jak...


Slovy klassika: Poučení z toho plyne, a co víc si můžeme přát?

Poznámka:
Soustrast patří Kolínským karnevalistům, kteří si prý dali mnoho práce, aby na poslední chvíli usmolili karikaturizující figuru ministra pro pondělní průvod - a teď ji pan ministr učinil obsoletní.