Vzteklý povzdech nad snaživými děvčátky
Dceruška pozítří píše biologii. Jestli bych se s ní trochu neučil. Ale ovšemže...
Moje holčička dovede bejt pěknej šprt. Nevim po kom to má. Po mě rozhodně ne. Je členkou obludného klubu kompetitivních třídních jedničkářek. Ještě že ochotně dává opisovat a napovídá strádajícím, takže se snad nejedná o nenapravitelou charakterovou vadu a časem se z toho vylíže.
Tak tedy stavba rostlin: chlorofyl se nachází v chloroplastech - správně... průřez listem: navrch destičkový, pak palisádový a houbový parenchym – ty si pořád pleteš - ... falangy názvosloví: kutikula, epidermis, xylem, floem... stomata bývají na spodní straně a slouží k výměně plynů...
Mimoděk jsem se zeptal: „K čemu má vlastně rostlina listy?“
... ticho po optání ... „... To teda nevim. Zkrátka je má. Na co přece nemusíme vědět – to nám ani neřikal...“
„No tak, k něčemu ty listy asi slouží, když si většina rostin dává tu práci, aby jich tolik vyrobila, obarvila na zeleno a to každej rok znova.“
„To teda nevim. Tati, dej pokoj, to fakt nikoho nezajímá.“
„Zkus na to přijít sama... je v nich spousta chloroplastů ...“
„Hele, já musim do pozejtří všechny tyhle výrazy umět, je toho eště pět stránek, do teďka jsem se babrala s řečtinou a eště jsem ani nešáhla na latinu a ta je na zejtřek a už jsem dost unavená, tak prosimtě nezdržuj. Tohle na ten test nemusíme vědět.“
„Víš jak se řiká tomu co děláš? - Bulimické učení (německy: „Bulimielernen“). Pozejtří to vybliješ na papír a ještě dřív než za to vůbec zkasíruješ tu jedničku, to z tý kebule zase vyhodíš aniž by sis uvědomila jedinou souvislost.“
„Přesně tak. Tak to po nás chtěj. Když budu dumat a ztrácet čas s blbostma co nemusíme umět, tak dostanu asi trojku.“
V tom zazvonil telefon – dceřina dobrá přítelkyně. Prima a chytrá holka.
Využil jsem příležitosti a položil ji stejnou otázku jako dceři:
„Listy ... hmm ... jako zásobárny vody? Ne, to je asi nesmysl ... ... nevim.“
„A nepřemejšleli jste o tom?“
Hihňání – „To teda ne. Proč? Máme toho na učení dost a musíme si to všechno pamatovat do čtvrtka.“
Ono kdyby šlo jen o to listí! Nepochybuji, že nám snaživá děvčata školou projdou se skvělým vysvědčením ve všech oborech, avšak nedotčena pochopením pro nejzákladnější souvislosti veškerého pozemského jsoucna. A ještě si budou myslet, že jsou kvalifikována a dobrými zámkami oprávněna, posuzovat kdejakou problematiku v oboru gentechniky, prenatální diagnostiky, energetiky, ochrany klimatu a biodiverzity, využívání biomasy, jakožto smysluplnost oněch růžových tabletek, které je navždy učiní mladými a bezvrásčitými a nabízejí se bratru za pouhých 49,95 €!
Se znalostmi kulovými budou mít tu chucpe, zaujímat odhodlaná stanoviska vůči gentechnice v zemědělství. V horším případě pak stanoviska zaujímat vůbec nebudou. Nakonec budou volit politickou stranu dle půvabu kandidáta, lživými jeho kecy snadno obalamuceny a třeba chodit i na demonstrace jako na happeningy, či naopak budou kušovat a ledabyle připustí, aby ziskuchtiví neřádi si na úkor budoucnosti všech tropili co se jim zlíbí.
Po krátké poradě s dcerou jsem se vzdal záměru, v náhlém hnutí mysli vyhledat pana učitele (ovšemže neozbrojen, nejsem přece blázen), což by z hlediska mé dcery prý tak jako tak bylo kontraproduktivní, zejména pak před zkouškou. Ostatně učitelé za to nejspíš nemůžou a jen ti nejzdatnější se dovedou vzepřít zhovadilému systému, očividně dosud nesoucímu punc středověkých školometů, lpících na tradici biflování názvosloví a odříkávání nepochopených litanií (v dnes světské kamufláži), a to jen pro to, že tak se snaživost snadněji hodnotí.
Nebylo by lepší, kdyby děvčata chodila místo na vyučování biologie na čerstvý vzduch?
Třeba by je někde v lese napadlo zamyslet se nad tím, proč je všude tolik listí a třeba by je i napadlo, za dlouhých zimních večerů zalistovat si – z vlastní iniciativy – ve wikipedii, neřku-li v nějaké knize, a maní získat pochopení pro to, co je to například biomasa. A jak je možno ji využívat. A co z toho lesa zbyde, když se bude ještě konsekventněji využívat. A jaké to bude mít další následky jinde ve světě, například na primární pralesy a výživu neprivilegovaných ...
Třeba by více takových přemýšlivých holčiček na to bylo přišlo dřív, než byl po celém Německu halasně propagován a celoplošně zaveden tzv. Biosprit - E10, na jehož devastující dopad se veřejně přicházelo po více než rok, ačkoliv solidní středoškolské vzdělání by mělo stačit, aby si rozumný, eticky uvažující člověk něco takového navzdory subvencím nepustil do nádrže.
Ale co si budeme namlouvat... nenapadlo by je to. Na čerstvý vzduch by se dívaly leda na youtube.
A od tátů si nic vysvětlit nedají, protože biologie mají ze školy už plné zuby.
Poznámka: Toto odevzdané zasípáni se samozřejmě týká výhradně poměrů u nás v Němcích.
Moje holčička dovede bejt pěknej šprt. Nevim po kom to má. Po mě rozhodně ne. Je členkou obludného klubu kompetitivních třídních jedničkářek. Ještě že ochotně dává opisovat a napovídá strádajícím, takže se snad nejedná o nenapravitelou charakterovou vadu a časem se z toho vylíže.
Tak tedy stavba rostlin: chlorofyl se nachází v chloroplastech - správně... průřez listem: navrch destičkový, pak palisádový a houbový parenchym – ty si pořád pleteš - ... falangy názvosloví: kutikula, epidermis, xylem, floem... stomata bývají na spodní straně a slouží k výměně plynů...
Mimoděk jsem se zeptal: „K čemu má vlastně rostlina listy?“
... ticho po optání ... „... To teda nevim. Zkrátka je má. Na co přece nemusíme vědět – to nám ani neřikal...“
„No tak, k něčemu ty listy asi slouží, když si většina rostin dává tu práci, aby jich tolik vyrobila, obarvila na zeleno a to každej rok znova.“
„To teda nevim. Tati, dej pokoj, to fakt nikoho nezajímá.“
„Zkus na to přijít sama... je v nich spousta chloroplastů ...“
„Hele, já musim do pozejtří všechny tyhle výrazy umět, je toho eště pět stránek, do teďka jsem se babrala s řečtinou a eště jsem ani nešáhla na latinu a ta je na zejtřek a už jsem dost unavená, tak prosimtě nezdržuj. Tohle na ten test nemusíme vědět.“
„Víš jak se řiká tomu co děláš? - Bulimické učení (německy: „Bulimielernen“). Pozejtří to vybliješ na papír a ještě dřív než za to vůbec zkasíruješ tu jedničku, to z tý kebule zase vyhodíš aniž by sis uvědomila jedinou souvislost.“
„Přesně tak. Tak to po nás chtěj. Když budu dumat a ztrácet čas s blbostma co nemusíme umět, tak dostanu asi trojku.“
V tom zazvonil telefon – dceřina dobrá přítelkyně. Prima a chytrá holka.
Využil jsem příležitosti a položil ji stejnou otázku jako dceři:
„Listy ... hmm ... jako zásobárny vody? Ne, to je asi nesmysl ... ... nevim.“
„A nepřemejšleli jste o tom?“
Hihňání – „To teda ne. Proč? Máme toho na učení dost a musíme si to všechno pamatovat do čtvrtka.“
Ono kdyby šlo jen o to listí! Nepochybuji, že nám snaživá děvčata školou projdou se skvělým vysvědčením ve všech oborech, avšak nedotčena pochopením pro nejzákladnější souvislosti veškerého pozemského jsoucna. A ještě si budou myslet, že jsou kvalifikována a dobrými zámkami oprávněna, posuzovat kdejakou problematiku v oboru gentechniky, prenatální diagnostiky, energetiky, ochrany klimatu a biodiverzity, využívání biomasy, jakožto smysluplnost oněch růžových tabletek, které je navždy učiní mladými a bezvrásčitými a nabízejí se bratru za pouhých 49,95 €!
Se znalostmi kulovými budou mít tu chucpe, zaujímat odhodlaná stanoviska vůči gentechnice v zemědělství. V horším případě pak stanoviska zaujímat vůbec nebudou. Nakonec budou volit politickou stranu dle půvabu kandidáta, lživými jeho kecy snadno obalamuceny a třeba chodit i na demonstrace jako na happeningy, či naopak budou kušovat a ledabyle připustí, aby ziskuchtiví neřádi si na úkor budoucnosti všech tropili co se jim zlíbí.
Po krátké poradě s dcerou jsem se vzdal záměru, v náhlém hnutí mysli vyhledat pana učitele (ovšemže neozbrojen, nejsem přece blázen), což by z hlediska mé dcery prý tak jako tak bylo kontraproduktivní, zejména pak před zkouškou. Ostatně učitelé za to nejspíš nemůžou a jen ti nejzdatnější se dovedou vzepřít zhovadilému systému, očividně dosud nesoucímu punc středověkých školometů, lpících na tradici biflování názvosloví a odříkávání nepochopených litanií (v dnes světské kamufláži), a to jen pro to, že tak se snaživost snadněji hodnotí.
Nebylo by lepší, kdyby děvčata chodila místo na vyučování biologie na čerstvý vzduch?
Třeba by je někde v lese napadlo zamyslet se nad tím, proč je všude tolik listí a třeba by je i napadlo, za dlouhých zimních večerů zalistovat si – z vlastní iniciativy – ve wikipedii, neřku-li v nějaké knize, a maní získat pochopení pro to, co je to například biomasa. A jak je možno ji využívat. A co z toho lesa zbyde, když se bude ještě konsekventněji využívat. A jaké to bude mít další následky jinde ve světě, například na primární pralesy a výživu neprivilegovaných ...
Třeba by více takových přemýšlivých holčiček na to bylo přišlo dřív, než byl po celém Německu halasně propagován a celoplošně zaveden tzv. Biosprit - E10, na jehož devastující dopad se veřejně přicházelo po více než rok, ačkoliv solidní středoškolské vzdělání by mělo stačit, aby si rozumný, eticky uvažující člověk něco takového navzdory subvencím nepustil do nádrže.
Ale co si budeme namlouvat... nenapadlo by je to. Na čerstvý vzduch by se dívaly leda na youtube.
A od tátů si nic vysvětlit nedají, protože biologie mají ze školy už plné zuby.
Poznámka: Toto odevzdané zasípáni se samozřejmě týká výhradně poměrů u nás v Němcích.