Detailů neznalý, využiju svého nedostatku a nočního ticha, abych pokusně navrhl service manual pro doutnající demokracii.

Mikroskop a pitvající znalost detailů bývá občas prospěšná. Většinou.
Ale za určitých okolností může být užitečný i pohled z dálky. Kulatost země je nejnázornější pohledem z vesmíru. U prohořívajíci elektroniky je vhodné popatřit odkud stoupá dým a které elektrolyty jsou netěsné. Někdy může být i názor nezaujatě všímavé uklízečky docela přínosný.

Na první pohled mi celá kauza vypadá jako džentlmen agrýment. Garnitura byla vyměněna, což byl veškerý účel, nač tedy dále trápit ty druhé v šatlavě. Lze je velkoryse propustit, zbytečně neponižovat, to bychom si darmo koledovali o Vendettu. Nakonec jsou kluci ze stejnýho dřeva jako my.

Takový systém lze pozorovat in vivo v Italii víceméně nepřetržitě od dob římských přes velké bossy Andreottiho, Bettino Craxiho až po kmocháčka Berlusconiho.Volič je jediná choatická veličina, která dle pricipu náhody vynese k lizu hned ten, hned onen klan. Jinak by to taky byla nuda.
Zdá se, že v Italii, v Řecku a všude možně je tento systém bezalternativní.

Otázka je, zda je navždy bezalternativní také v ČR.
Je-li tomu tak, pak není o čem diskutovat a místo toho tu začnu uveřejňovat obrázkové blogy z přírodními motivy.


Řekněme – experimentálně - že bezalternativní není.
Za tohoto předpokladu bych měl několik dalších otázek.

Dočetl jsem se, že několik bývalých členů parlamentu je z čehosi podezřelých. (Nezajímá mne vůbec z čeho.) Byli ve vyšetřovací vazbě, ze které je osvobodil nejvyšší soud s argumentem, že za skutky vykonané v souvislosti s činností v parlamentu neexistuje právní postih. Valná většina obyvatel ČR je nad tímto rozsudkem rozhořčena.
Je to tak? Pochopil jsem správně?

Soud samozřejmě nerozhoduje plebiscitem, nýbrž je povinnen vykládat znění a smysl zákona dle nejlepšího svědomí. Zpravidla bývá soud tím posledním útočištěm občanů. V Německu se například těší ústavní soud té vůbec nevyšší důvěře lidí. To je dáno tím, že se skládá z dobře vybraných a velmi dobře placených a zaopatřených žen a mužů, kteří nepodléhají pokynům nikoho dalšího. Je jim tedy zalehko, nebrat ohledy na nic a nikoho, než na své svědomí.

Vynesl soud nepopulární rozsudek dle písmen i smyslu zákona?

- Jestliže ano, je nutno veřejně vypátrat, kdo se podílel na sepsání takového zákona, zejména dotyčné pasáže, která se protiví smyslu pro spravedlnost vetšiny národa. Kteří jedinci to byli, co byla jejich pravá motivace, ke které partaji patřili a jakou pozici vůči nim zaujme vedení této partaje dnes?

- Jestliže ne, pak soudci soudili špatně. Je nutno zveřejnit jména soudců (to by u nejvyššího soudu nemělo být příliš složité), jak který hlasoval, kým byl do funkce prosazován, jak se příslušná partaj vyjadřuje k jmenování dnes? (Případné potrestátní soudců pokřivujících právo by bylo asi správné, ale v této souvislosti to není důležité.)

- Je možné, že zákon je spravedlivý, soud soudil dobře a jenom národ je většinově nějak divný a odmitá to pochopit?
V tom případě je nutná osvěta přes všechny mediální kanály, protože nedůvěra v ústavu a soudy je velmi nebezpečná. Ono totižu v demokraciích je nezbytné, aby většina občanů byla po většinu času převědćena, že institucím se dá převážně věřit. Že většina odsouzených je vinná, většina osvobozených je nevinná. Jinak jde celý systém většinou dříve než později – zkrátka nepěkná věc.


Smysl poslanecké imunity v dálných krajích:
Je to nutné opatření, aby se předešlo případným podrazům, že by totiž před hlasováním byl osočen rozhodující počet poslanců (třeba ze zneužívání holčiček či z pašování drog), čímž by důležité hlasování zameškali ve vyšetřovací vazbě. Proto musí vyšetřovatelé vždy napřed požádat parlament o zrušení imunity.
Nepamatuji se ani na jeden případ, kdy by v Německu parlament vyšetřovatelům, s kratičkým prodlením (tedy po hlasování resp. po jmenování náhradníka), nevyhověl.
Nepamatuji se na jediný případ, že by nějaká strana začala hájit svého obviněného člena. Je přece v jejím vlastním zájmu, aby obviňovaný (a to ať právem či neprávem!!! - být podezřelý stačí) neseděl pod jejím jménem v parlamentu. Aby byl urychleně nahrazen někým bezúhonným. Jakmile se prokáže jeho nevinna, bude s potleskem opět přijat do řad vyvolených.
Ale do té doby je nebezpečným balastem, který si voliči budou o to déle pamatovat, čím více se aféra bude protahovat.

Včera mě upoutalo několik velice rozdurděných nicků pod včerjšímy bogy.
Musím říct, že jejich motivaci nechápu. Můžu se jen dohadovat:

- Buď se jedná o přímé profitéry korupce. Pak ale nechápu, proč si neužívají nezaslouženou kořist a místo toho tu zbytečně dráždí podvedené.
- Nebo se jedná o příznivce potrefené partaje, kteří jsou přesvědčeni o nevinně oněch propuštěných. Pak by ale měli naopak trvat na dalším vyšetřování, aby nevinna byla prokázána a jejich oblíbená strana byla očištěna.
- Nebo se jedná o kamuflované příznivce opačné strany, v tomto případě tedy levicové, kteří záměrně přilévají olej do ohně. To by nepostrádalo určité logiky - to bych bral.
- Nebo jsou to přecejen příznivci pravice, kteří ji hájí, přestože i dle jejich vlastního názoru došlo ke korupci, ze které ale oni sami nemají osobního užitku. Přesto své korupčníky hájí, protože ti druzí takto hájí ty své kmotry.
To mi ale zůstává rozum stát, protože jsou přece sami okrádáni také. A ještě to honorují.
Ovšem to by vysvětlovalo neutěšený stav věcí a opravňovalo k hluboké beznaději.
Je ještě nějaká další možná varianta která mě nenapadla?

A teď dost těžká otázka:
Jak velké procento obyvatelstva je ochotno hájit svou preferovanou stranu – jakoukoliv –byť by mělo podezření, že v ní jsou na rozhodujících místech lidé podporujícící korupci, ze které tito voliči sami žádný prospěch nemaji?

- Je-li tak vysoké, aby mohlo udržovat koruptní strany ve vládní koalici - STOP. Konec diagnozy. Havarie nevyhnutelná.
Příště tu budu ukazovat nějaké hezké obrázky ze svého milého Porýní. Zajímá někoho ještěrka zední?

- Je-li nízké, třeba se zamyslet:
Jak to, že partaje, skýtající útočiště, byť jedinému profláklému korupčníkovi, si mohou být jisté, že budou opět zvoleny. Když ne hned, tak v nějakém pozdějším volebním období, aby vystřídaly to momentálně větší zlo?

Jak to, že se nasrané společnosti nepodaří vytvořit klima, které by motivovalo slušné lidi, aby zakládali slušné partaje s vyhlídkou že budou hromadně voleni?

Jsou-li slušné partaje již založeny, jak to, že nejsou zvoleny tak velkým procentem hlasů, aby koalice bez některé z nich nebyla možná?


Koaliční partaj, která si nevytýčí žadného dalšího úkolu, než těm prevítům koukat na prsty a šlapat na nohy, je v takto povážlivě rozpadajícím se právním státě tím vůbec nejpotřebnějším. Všechny ostatní schopnosti a kvalifikace jsou momentálně podružné, protože i dobré schopnosti ve špatných rukách plodí jen zlo - a to pořád dokola.

A na konec ta nejdůležitější otázka (možná i nejtěžší):
Jak velké procento občanů si vůbec ještě dovede představit, že může existovat slušný jedinec, který jde do politiky s poctivými úmysly? Člověk, u kterého není třeba za každým jeho projevem, za každou akcí, uštěpačně čout pikle a přízemní zištnost? Je alespoň polovina národa vůbec schopna rozpoznat slušného chlapa (či slušnou ženskou) když jej vidí?

Není-li, nikdy takového (takovou) nedostanete a ani nezasloužíte!
Pořád budete vybírat jen to menší zlo.
STOP, Konec diagnozy. Havarie nevyhnutelná.

Je-li, pak chutě, volby za humny! Takřka ve všech komentářích čítám, kdo že je větší hajzl. Dovede někdo napsat kdo hajzl není? Věnovat pozitivni pozornost nehajzlům? Existuje na politické scéně vezdejší, na veřejnosti, na komunální úrovni třeba i, deset spravedlivých?
Divil bych se kdyby ne.