Kdo se nechce spoléhat na pochybné výsedky prognostiků, uchyluje se k vědeckým metodám biologie.

U příležitosti minulých prezidentských voleb měl čtenář tohoto blogu možnost, letmo se seznámit s historií a s tradičními metodami zoologické prognostiky a ve specielní pasáži příslušného článku se názorně přesvědčit o spolehlivosti tzv. coleopterní prekognice. Vševědoucí brouci, jak se příkladně ukázalo, nás neklamali a s velkým časovým přestihem exaktně předpověděli výsledek voleb.

Vzhledem k vhodné roční době (a protože pan Pelda buď zahálí nebo je ještě na houbách), sáhneme dnes po mykoprognostickému postupu, neb stejně jako hmyz, i houby jsou v budoucnosti jako doma a nedávají se ve svých věštbách instrumentalizovat zájmovými skupinami. V tomot případě se ale jedná o dosud experimentální stadium a výsledek očekávám s nemenším napětím než kterýkoliv laik, který se nečekaně octne v převoji vědeckého výzkumu.

Během včerejší inspekční pochůzky mi prekognitivní hadůvky zcela nečekaně poskytly tento názorný výjev ohledně brzkého výsledku voleb:



Jedná se o druh Clathrus archeri (Květnatec archerův), který vytváří zpravidla pěticípou rudou hvězdu. Poprvé byl zjištěn roku 1914 v sousedních Vogézách, čímž tento druh už svým výskytem předpověděl začátek ruské revoluce na druhé straně Rýna, a to s přestihem plných třech let a přestože k ní došlo poměrně daleko od břehu.
Do Evropy byl zavlečen nejspíš z Australie nebo snad z Nového Zélandu, tedy z druhé stany světa, kde se o ruské revoluci dozvěděli až když už bylo pozdě nebo možná vůbec ne.
Ve Schwarzwaldu květnatce vídám teprve od roku 1970, ale nikoliv hojně a ani ne každým rokem. Když se objeví, tak zpravidla v nevelkých koloniích. Nelze vyloučit, že se tam tyto houby vyskytovaly již mnohem dříve - jenže já ne. Též dosud nebylo možno vyvrátit doměnku, že jejich výskyt přímo souvisí s následnými volbami někde ve světě. Jenom se zpravidla nedaří spolehlivě určit, se kterými.

Je to houba takzvaně saprofytická, česky: hniložijná, tedy rostoucí z rozkládající se hmoty. V ČR je tento druh zákonem chráněný. Vyluzuje hnilobný až mrtvolný zápach, jímž ze širého okolí vábí mouchy, bažící po lizu z hnědavě smrdutéhu slizu, obsahujícího výtrusy. Po té, co byly spory rozneseny hmyzem, rozloží se křehké těleso plodnice (tzv. sporokarp) na několik frakcí, které se v krátkosti úplně rozloží a vstřebají do zetlelého podkladu.





Dříve než se náležitě rozpučí, zraje plodnice v nenápadném kožnatém vejci bez navenek znatelného aroma, podobně jako naše známá hadovka (Phallus impudicus). Prý je v tomto stadiu dokonce i poživatelná, jak se alespoň říká mezi Asiaty, kteří ovšem dovedou pozřít i cokoliv jiného.



Jako při každé věštbě, a to už od dob prognostického ústavu v Delfách, je samozřejmě nezbytné, získaná data interpretovat, aby přepověď byla v praxi použitelná a člověk nedopadl jako Kroisos, jehož konec byl nezáviděníhodný, na rozdíl od jeho začátků.

Jako posledně, spoléhám tedy i tentokrát na expertizu zde přítomných odborníků.

Konečnou kalibraci předpovědi lze však provést až po volbách, což bývá ostatně standardní postup při jakékoliv dnes platné prognostické metodě.