Suveren promluvil - suveren teď bude zase chvíli držet zobák
Volby dle 80 % krizi nevyřešily – ale 48 % je spokojeno! Výsledek šetření TNS AISA prezentovaný v ČT zní jako protimluv, ale není.
Šlo přece o to, vytrestat politiky, nikoliv vyřešit krizi.
Logické pořadí:
1. Vytrestat prokázaně nepoctivé
2. Sehnat si do parlamentu poctivé
3. Vybrat si z poctivých takové, od nichž možno akceptovat nepopulární opatření ve víře, že oběti jsou skutečně nutné a budou spravedlivě rozvrstveny a že bude konáno to, co bylo přislíbeno.
Bod jedna se vydařil se na celé čáře. Byl taký nejsnadněji realizovatelný – zvolit buď populistu, nebo extremisty. Přinejmenším potěšitelné je, že se štěpný hmat se SPOZ nevydařil.
O řešení nějakých krizí nemohlo pochopitelně jít. Bylo by bláhové, něco takového od těchto voleb očekávat, dokud není zrekrutován vhodný personál.
Čechům, Moravákům a Slezanům se protestní volba vydařila až nadstandarně:
Posílila komunistická strana je jakýmsi českým unikátem s třešničkami. Od svých historických zločinů se dosud nedistancovala (na rozdíl například DIE LINKE, která aspoň navenek uzává, že nastoupila dědictví strany diktátorů.)
Jaký poprask by asi nastal v českých mediích, kdyby se třetí největší silou Bundestagu nestali Zelení, ale extremistická NPD. Ta přece také už nenosí hakenkrajc a prý ani už není pro vojenské přepadání sousedů. Dokonce ani koncentráky už neplánuje – jenom je popírá: tedy že pokud vůbec nějaké byly, nebyly přece tak hrozné... dobrá, až na pár přestřelků, se kterými se vždycky musí počítat ... a ostatně heftlingové si prý za to vlastně mohli sami. Což by zhruba odpovídalo argumentaci, kterou jsem tady četl v komentářích, že jako kdo se dal odstřelit na komunistických hranicích, si za to mohl sám, protože s tím přece musel počítat.
Jeden populista České Republice také nestačil. Má teď jednoho mocného na hradě a druhého rozhodujícího v parlamentu.
Taková situace skýtá, vedle vážných rizik, hned několik nadějí:
- Je teoreticky možné, že pan Babiš má skutečně čisté úmysly, že tak, jako se kvalifikoval v soukromém podnikání ve vlastním zájmu, se kvalifikuje jako počestný politik v zájmu veřejném. Je teoreticky možné, že má vlohy ke svátosti a odolá v konfliktu zájmů coby politik, ponikatel a mediální magnát. Je možné že bude chytřejší než pan prezident a že uhájí parlamentní demokracii proti jeho mocenským choutkám. Co přesně chce se neví, protože to zatím neřekl.
Není tedy zcela vyloučeno, že volba pana Babiše byla správná, ale stalo se tak, vzhledem k riziku, z nesprávných důvodů. A otázka je, zda se podaří jej včas zastavit, nesplní-li naděje. Prý se to už v některých zemích nepodařilo.
- Je možné, že poprvé v dějinách Čech, Moravy a Slezka demokratické strany objeví samozřejmé, že totiž parlament nemá být arénou, kde se gladiátoři nevybíravě mĺátí a ten, komu se podaří ukořistit moc, má právo všem ostatním vnucovat sto procent své vůle. Parlamenty vlastně vznikly za účelem hledání férových kompromisů, a to co možná věrně dle mapy vyjádřených vůlí voličů, nikoliv dle potřeb zvolených.
V době ohrožení parlamentní demokracie z místa nejvyššího by byl nejvyšší čas s tímto konstruktivním přístupem začít.
I mezi šesti funkčními stranami západoevropského střihu by to však byl tvrdý oříšek.
- Je možné, že vytrestané strany půjdou do sebe a obrodí se?
O ničem takovém jsem ještě jakživ neslyšel. Že by pletichářské gangy dobrovolně udělaly místo poctivým idealistům dříve, než loď klesne na samé dno, se nestává. Nestalo se tak dosud v FDP, nestalo se tak v žádné komunistické straně. Vždycky budou grázlové v podpalubí doufat, že protivníci využijí příležitostí, zkompromitovat se ve vládě ještě víc, a že volič jako obvykle zapomene.
Zcela ojedinělým úkazem byla po Kohlovi zdrchaná CDU, v níž si kmotři do čela nastrčili naivně vyhlížející děvčátko, aby jim dělalo fasádu. Nestačili se pak divit, když Angela Merkelová se projevila jako kudlanka, která je za potlesku celého národa svým neomylným „Killerinstinktem“ jednoho po druhém zlikvidovala dřív, než stačili vykviknout.
Stinnou stránkou je, že v CDU kromě kancléřky už žádná druhá osobnost nezbyla. Což je velmi znepokojivé, protože nebude-li kancléřka kancléřovat věčně, dolehne i na Německo jednoho dne nutnost, začít s budováním pravicové strany od nuly.
Bude paní Němcová na něco takového mít?
Ale teď vážně:
- Je bohužel i nadále nemožné, aby v parlamentu uzrály a praxi získaly nějaké nové, nezkušené, dosud nezkompromitované strany klasického západoevropského stylu, s vícero nezávislými osobnostmi, vnitřní demokracií, nezávislé od jediného potentního soukromníka, po jehož rezignaci lze počítat s rychlým rozkladem celého útvaru. Takové strany se do parlamentu ČR bohužel opět nedostaly.
Bod dvě byl zanedbán. Bod tři je tudíž v nedohlednu.
Vulgo: ani příští volby krizi nevyřeší.
Nevytáhne-li pan Babiš z rukávu nějaký dosud utajený spásný program, připadá mi nezáživné spekulovat o tom, jak se který Al Capone s Baby Facem dohodne, nebo jestli přecejen vezmou do party Dillingera, a jaké programové body budou okázale deklamovat.
Suveren promluvil.
Suveren teď bude nějaký čas kušovat...
... a potom opět nebude mít na vybranou.
Tomu bude tak dlouho, dokud si sám od sebe neosvojí schopnost uvažovat hluboko do budoucnosti a zároveň nebýt zapomětlivý. Tento základní nedostatek nemá smysl se snažit flikovat zákonem o politických stranách. Žádná z dnes aktivních politických sil zcela pochopitelně nemůže mít zájem na tom, tuto schopnost suverena kultivovat, protože by jim pak jenom zbytečně ztěžoval život.
Šlo přece o to, vytrestat politiky, nikoliv vyřešit krizi.
Logické pořadí:
1. Vytrestat prokázaně nepoctivé
2. Sehnat si do parlamentu poctivé
3. Vybrat si z poctivých takové, od nichž možno akceptovat nepopulární opatření ve víře, že oběti jsou skutečně nutné a budou spravedlivě rozvrstveny a že bude konáno to, co bylo přislíbeno.
Bod jedna se vydařil se na celé čáře. Byl taký nejsnadněji realizovatelný – zvolit buď populistu, nebo extremisty. Přinejmenším potěšitelné je, že se štěpný hmat se SPOZ nevydařil.
O řešení nějakých krizí nemohlo pochopitelně jít. Bylo by bláhové, něco takového od těchto voleb očekávat, dokud není zrekrutován vhodný personál.
Čechům, Moravákům a Slezanům se protestní volba vydařila až nadstandarně:
Posílila komunistická strana je jakýmsi českým unikátem s třešničkami. Od svých historických zločinů se dosud nedistancovala (na rozdíl například DIE LINKE, která aspoň navenek uzává, že nastoupila dědictví strany diktátorů.)
Jaký poprask by asi nastal v českých mediích, kdyby se třetí největší silou Bundestagu nestali Zelení, ale extremistická NPD. Ta přece také už nenosí hakenkrajc a prý ani už není pro vojenské přepadání sousedů. Dokonce ani koncentráky už neplánuje – jenom je popírá: tedy že pokud vůbec nějaké byly, nebyly přece tak hrozné... dobrá, až na pár přestřelků, se kterými se vždycky musí počítat ... a ostatně heftlingové si prý za to vlastně mohli sami. Což by zhruba odpovídalo argumentaci, kterou jsem tady četl v komentářích, že jako kdo se dal odstřelit na komunistických hranicích, si za to mohl sám, protože s tím přece musel počítat.
Jeden populista České Republice také nestačil. Má teď jednoho mocného na hradě a druhého rozhodujícího v parlamentu.
Taková situace skýtá, vedle vážných rizik, hned několik nadějí:
- Je teoreticky možné, že pan Babiš má skutečně čisté úmysly, že tak, jako se kvalifikoval v soukromém podnikání ve vlastním zájmu, se kvalifikuje jako počestný politik v zájmu veřejném. Je teoreticky možné, že má vlohy ke svátosti a odolá v konfliktu zájmů coby politik, ponikatel a mediální magnát. Je možné že bude chytřejší než pan prezident a že uhájí parlamentní demokracii proti jeho mocenským choutkám. Co přesně chce se neví, protože to zatím neřekl.
Není tedy zcela vyloučeno, že volba pana Babiše byla správná, ale stalo se tak, vzhledem k riziku, z nesprávných důvodů. A otázka je, zda se podaří jej včas zastavit, nesplní-li naděje. Prý se to už v některých zemích nepodařilo.
- Je možné, že poprvé v dějinách Čech, Moravy a Slezka demokratické strany objeví samozřejmé, že totiž parlament nemá být arénou, kde se gladiátoři nevybíravě mĺátí a ten, komu se podaří ukořistit moc, má právo všem ostatním vnucovat sto procent své vůle. Parlamenty vlastně vznikly za účelem hledání férových kompromisů, a to co možná věrně dle mapy vyjádřených vůlí voličů, nikoliv dle potřeb zvolených.
V době ohrožení parlamentní demokracie z místa nejvyššího by byl nejvyšší čas s tímto konstruktivním přístupem začít.
I mezi šesti funkčními stranami západoevropského střihu by to však byl tvrdý oříšek.
- Je možné, že vytrestané strany půjdou do sebe a obrodí se?
O ničem takovém jsem ještě jakživ neslyšel. Že by pletichářské gangy dobrovolně udělaly místo poctivým idealistům dříve, než loď klesne na samé dno, se nestává. Nestalo se tak dosud v FDP, nestalo se tak v žádné komunistické straně. Vždycky budou grázlové v podpalubí doufat, že protivníci využijí příležitostí, zkompromitovat se ve vládě ještě víc, a že volič jako obvykle zapomene.
Zcela ojedinělým úkazem byla po Kohlovi zdrchaná CDU, v níž si kmotři do čela nastrčili naivně vyhlížející děvčátko, aby jim dělalo fasádu. Nestačili se pak divit, když Angela Merkelová se projevila jako kudlanka, která je za potlesku celého národa svým neomylným „Killerinstinktem“ jednoho po druhém zlikvidovala dřív, než stačili vykviknout.
Stinnou stránkou je, že v CDU kromě kancléřky už žádná druhá osobnost nezbyla. Což je velmi znepokojivé, protože nebude-li kancléřka kancléřovat věčně, dolehne i na Německo jednoho dne nutnost, začít s budováním pravicové strany od nuly.
Bude paní Němcová na něco takového mít?
Ale teď vážně:
- Je bohužel i nadále nemožné, aby v parlamentu uzrály a praxi získaly nějaké nové, nezkušené, dosud nezkompromitované strany klasického západoevropského stylu, s vícero nezávislými osobnostmi, vnitřní demokracií, nezávislé od jediného potentního soukromníka, po jehož rezignaci lze počítat s rychlým rozkladem celého útvaru. Takové strany se do parlamentu ČR bohužel opět nedostaly.
Bod dvě byl zanedbán. Bod tři je tudíž v nedohlednu.
Vulgo: ani příští volby krizi nevyřeší.
Nevytáhne-li pan Babiš z rukávu nějaký dosud utajený spásný program, připadá mi nezáživné spekulovat o tom, jak se který Al Capone s Baby Facem dohodne, nebo jestli přecejen vezmou do party Dillingera, a jaké programové body budou okázale deklamovat.
Suveren promluvil.
Suveren teď bude nějaký čas kušovat...
... a potom opět nebude mít na vybranou.
Tomu bude tak dlouho, dokud si sám od sebe neosvojí schopnost uvažovat hluboko do budoucnosti a zároveň nebýt zapomětlivý. Tento základní nedostatek nemá smysl se snažit flikovat zákonem o politických stranách. Žádná z dnes aktivních politických sil zcela pochopitelně nemůže mít zájem na tom, tuto schopnost suverena kultivovat, protože by jim pak jenom zbytečně ztěžoval život.