Pamatujete si ještě ty lži, které nám navykládali prezident Bush a mainstreamová média o tom, jak strašlivé nebezpečí představují pro svět a Ameriku zbraně hromadného ničení v Iráku? Tyto povídačky se omílaly v tisku a v televizi do zemdlení, třebaže inspektoři vyslaní do Iráku podotýkali, že žádné takové zbraně Saddám nemá.
Stále početnější tábor analytiků, kteří se shodují na tom, že Obama je v otázkách zahraniční politiky jen převlečený Bush, minulý týden utrpěl šok, když nový prezident poslal na smetiště dějin nejmilejší a nejhloupější projekt Bushovy administrativy.
Ve jménu Boha, nejmilostivějšího a nejslitovnějšího.
Zde stojím, volný. Ale má země je stále válečným zajatcem.
Jednu z nejdůležitějších lekcí z politiky za posledních padesát let udělil světu bývalý viceprezident Spojených států Dick Cheney. Nikoli díky svému přesvědčení, že kdybychom nemučili, nastal by konec světa, nebo že musíme rozbombardovat Írán dřív, než ajatolláhové smontují ve svých neexistujících jaderných elektrárnách atomovou pumu.
Je moderní finanční systém spíš jako elektřina, nebo jako hamburgry? Toť ona velká otázka dnešní doby.