Spisovatel ve věži ze slonoviny má depresi. Na jedné straně se těší, že mu brzo vyjde knížka, na druhé straně se nemůže zbavit zvyku číst ráno noviny. V mém případě Lidové, v sobotu doplněné ještě o Právo.


Zdeněk Pešat říkával, že si ráno přečte Lidovky a hned je mu lépe, protože nic horšího už se mu ten den stát nemůže.

Může. Každý den přináší nějaké tak směšné a absurdní novinky, že spisovatel ani nemůže vymyslet nějaký dost groteskní oblouk, neb je vzápětí překonán. Ani v novinách na nic lepšího nepřijdou (a že na tom makají).

Jsou věci, nad nimiž nelze tu a tam nemudrovat. My Češi jsme, jak často píši, přes proklamovaný skepticismus (haha, Švejkův národ – ale kde je jeho ochota koupit maďarskému nešťastníkovi na nádraží pivo?) a největší nevěrectví v Evropě, folk fundamentalistický, s velikou potřebou víry a identifikace s něčím, jen ten fundament nějak není k nalezení.

Možná proto dochází stále k tomu, že veřejně vždycky rozčilujeme nad tím, JAK, po případě KDO, nikoliv nad CO a PROČ.

I ta roztomilá Kristýnka Kočí se rozčilovala nad „praktikami“, když si ji nahráli, když opravdu rafinovaně, aby oklamala nepřítele, pravila, že se prezident posere a ten či onen je pičus, zatímco o tom, CO říkala, měla dojem, že mluviti netřeba. Doufám, že to divadlo bude reprizováno – vlastně, v obou smyslech toho slova.

Na druhé straně, říkám si, chápu toho Tlučhoře. Hned po ustavení koalice (strašně se mi líbilo, že Kristýnka říkala, že „byla zvolena“ – jenže myslím, že Kristýnku nikdo nevolil, protože ji nikdo neznal, někteří volili VV, ježto se podle jejich počínání na komunální úrovni zdálo, že nekradou a řídí se rozumem, nikoliv ideologiemi, poznámka autora:chacha!!!) shledal, že ti amatéři vnášejí do zaběhnutých kolejí bordel a že by to bez nich, jen s přemáchnutými lidovci s čistoskvoucím Mirkem šlo mnohem pohodlněji. Partaje sakra musí být z něčeho živy. To je naprosto pochopitelná a logická úvaha. Kristýnčiny vlasy, vonící jako květy šafránu, tomu mohly jen napomoci, kdyby se Jaroslav nevytahoval a nepředváděl poněkud předčasně. No, ale o tom psát by spisovatel ani neměl zkoušet…

A nějaká detektivní společnost nějakého Petříčka sledovala nějaké radní z Prahy 11, tedy „politiky“ komunální. Věru hnusné. Jenže to byl profesionální detektiv a někdo si ho objednal a zaplatil – a to je to opravdu zajímavé. O tom však mluviti netřeba.

A ten Kubice má taky agenturu, jako ten Bárta. Ale menší!!!

A já mám depku.
Tak píšu nevážně.