Dvořák, Smetana a ztráta suverenity
Vůdce naší pravice si plete jednotlivé Sobotky a omylem prohlásil za blba Sobotku vlastního. Vůdce naší levice si plete jednotlivé Pavlaty a omylem strčil do kriminálu za dávné hospodářské malverzace herce. Významný šmok největšího deníku si plete Dvořáka se Smetanou. To poslední je myslím nejpitomější, ale Dvořák i Smetana si toho nevšímají. Jsou si vědomi, že tím se na tom podstatném, totiž na jejich umění, nic nezmění.
Nejlepší změnou, praví konservativec, jest, zůstane-li všechno stejné. V tomto smyslu, jelikož u nás zatím stále ještě není příliš co konzervovat, jest zřejmě nejlepší, zůstanou-li na svých místech stejní muži. Žen je pramálo, nejspíše nejsou dostatečně konzervativní. Smáli bychom se, kdyby nám nebylo smutno.
Za nejdůležitější zprávu v posledních letech považuju krátkou informaci v tisku o tom, že Slováci houfně kupují nemovitosti na severu Maďarska. Je to velice, velice pozitivní informace a raduji se z ní.
Jsem totiž eurofanoušek, či jak to nazvat, přeju si mít evropský pas, chci jednotnou měnu v celé Evropě, líbil by se mi evropský stát s evropským prezidentem, Evropa regionů a tak dále. Vybízí mě k tomu hrůzný pohled na naši rozhádanou politiku domácí a úplatný parlament, na festival tunelaření, na stupidní kulturní a vzdělanostní ne-politiku a tak dále. Ale to by byla jen krátkodobá reakce, moje touha po Velké Evropě je cosi jako svoboda skrze poznanou nutnost (Hegel, ne Marx!)
Ani deset tisíc demonstrací proti „globalizaci“ globalizaci nezastaví, protože i ti demonstranti jsou sami jejím plodem.
Státy, jako je náš, nerozhodují stejně skoro o ničem. Nedávno napsala někde jedna otrávená občanka, že jsme velicí asi jako předměstí čínského města. Říkám to už dávno, přál bych si, aby úřednická vláda vládla aspoň dvacet let.
A vlastně, jak jsme si říkali ondyno ve vinárně, bylo by krásné, kdyby zde nějaký čas vládli místodržitelé, vyslaní sem z Belgie, Nizozemska, Lucemburska a zejména Finska. Představuju si, jak během několika let vypracují jasný služební zákon, vytvoří nepolitické úřednictvo, zavedou rozumné zákony proti korupci a stvoří vzdělanostní a kulturní politiku, postačí ostatně, když opíší zákony finské.
To by bylo podle mého názoru teprve konzervativní. A ani by mi nevadilo, kdyby si pletli i nějaké spisovatele.
Nejlepší změnou, praví konservativec, jest, zůstane-li všechno stejné. V tomto smyslu, jelikož u nás zatím stále ještě není příliš co konzervovat, jest zřejmě nejlepší, zůstanou-li na svých místech stejní muži. Žen je pramálo, nejspíše nejsou dostatečně konzervativní. Smáli bychom se, kdyby nám nebylo smutno.
Za nejdůležitější zprávu v posledních letech považuju krátkou informaci v tisku o tom, že Slováci houfně kupují nemovitosti na severu Maďarska. Je to velice, velice pozitivní informace a raduji se z ní.
Jsem totiž eurofanoušek, či jak to nazvat, přeju si mít evropský pas, chci jednotnou měnu v celé Evropě, líbil by se mi evropský stát s evropským prezidentem, Evropa regionů a tak dále. Vybízí mě k tomu hrůzný pohled na naši rozhádanou politiku domácí a úplatný parlament, na festival tunelaření, na stupidní kulturní a vzdělanostní ne-politiku a tak dále. Ale to by byla jen krátkodobá reakce, moje touha po Velké Evropě je cosi jako svoboda skrze poznanou nutnost (Hegel, ne Marx!)
Ani deset tisíc demonstrací proti „globalizaci“ globalizaci nezastaví, protože i ti demonstranti jsou sami jejím plodem.
Státy, jako je náš, nerozhodují stejně skoro o ničem. Nedávno napsala někde jedna otrávená občanka, že jsme velicí asi jako předměstí čínského města. Říkám to už dávno, přál bych si, aby úřednická vláda vládla aspoň dvacet let.
A vlastně, jak jsme si říkali ondyno ve vinárně, bylo by krásné, kdyby zde nějaký čas vládli místodržitelé, vyslaní sem z Belgie, Nizozemska, Lucemburska a zejména Finska. Představuju si, jak během několika let vypracují jasný služební zákon, vytvoří nepolitické úřednictvo, zavedou rozumné zákony proti korupci a stvoří vzdělanostní a kulturní politiku, postačí ostatně, když opíší zákony finské.
To by bylo podle mého názoru teprve konzervativní. A ani by mi nevadilo, kdyby si pletli i nějaké spisovatele.