Milej Radku, máš v dějinách výjimečnou šanci. Vůbec se to netýká státního dluhu a ostatních kouzel a strašidel, tolik propíraných v otřesné předvolební kampani.

(Mimochodem, kdybyste zařadili do svého programu ještě zákaz negativní volební agitace a zákaz zaneřáďování kraniny billboardy, volil bych vás i já)

Jde o to, že jsi první aktivní, relativně mladý novinář, který se takovým skokem dostal rovnou do vysokého patra politiky. Máš dvě možnosti, zaradovat se z výhry, vstoupit do hry a splynout s ní, stát se jedním z nich, přijmout tichá pravidla – anebo zůstat agentem veřejnosti mezi nimi, to znamená všechny neviditelné věci zviditelňovat, vyzrazovat a podávat o nich zprávu a tím ten systém, ať už mu říkáme mafiánský nebo klientelistický, měnit. Já vím, jsem naivní.
To je ovšem jen na tobě, já ti mohu jen popřát hodně úspěchu.