V ohromné světové záplavě knih, které se s křiklavou reklamou ucházejí o čtenářovu přízeň, má jen málokterá trvalou literární hodnotu.
Je to k nevíře. O ekonomii eura a asymetrii v eurozóně už je snad opravdu vše známo i empiricky dokázáno a přesto co chvíli slyšíme dramatické projevy politiků, jako by záchrana společné měny měla být spásou Evropy a míru, jako by její rozpad znamenal katastrofu. Teď dokonce polský ministr zahraničí přirovnal eurozónu k dinározóně bývalé Jugoslavie, ačkoli dobře ví, že vůbec nešlo o monetární záležitost: “Rozpad eurozóny by byla katastrofa apokalyptického rozměru ... je nepravděpodobné, že by ji společný trh přežil, Evropa by se stáhla do své staré rozhádanosti a to by nás odsoudilo k úpadku na dlouhá desetiletí.” Jak si vysvětlit takovou hysterii z úst špičkového politika? Ačkoli znám Radka osobně z mládí jako racionálního člověka, teď jako by ohrožen ve své vlastní identitě bigotní víry, si nedokáže představit, jak se může mýlit. Připomněl mi Oscara Wildea: ”lidé, kteří věří ve světské záležitosti ztrácejí představivost, neboť už sama jejich víra je jednou z fixních forem imaginace.” Nebo je to snad tím, že chudí Poláci dostávají více peněz z Unie než všichni noví členové dohromady?
zahl’ für alles in der Welt,
zahl’ für Griechenland, zahl’ für Portugal, ganz Europa braucht Dein Geld.