Má Evropa ještě dost sil ke své renesanci?

17. 02. 2011 | 11:16
Přečteno 4406 krát
Charakterizovat podmínky politické stability v Evropě, na rozdíl od poměrně zjevných podmínek prosperity ekonomické, jde jen obtížně a jen velmi obecně a vágně. Nejde přece o abstraktní výčet politických paradoxů a problémů, jejichž vzájemnou interakci a váhu neumíme posoudit, o jakýsi politologický popis. Anglosaský mechanický termín „systém“ není na místě, protože vůbec nejde o systém, ale o živou historii, jejíž dynamiku můžeme zkoumat jenom zpětně a jenom s velkým časovým odstupem.

Ztráta civilizační vůle
Zvláště to platí o Evropě, tedy té západní, okcidentální, jež vykazuje od svého vzniku v raném středověku (9. století) v porovnání se statickým světem impérií, včetně té druhé Evropy, byzantinské a autokratické, neobvyklou dynamiku ve všech oblastech lidského konání, počítaje v to i neustálé konflikty a války. V období 1945–2010 však zavládl v Evropě s výjimkou maďarského povstání a řecké občanské války bezprecedentní ozbrojený nukleární mír a ani po dvaceti letech od rozpadu Sovětského impéria se nezdá, že je nějakým vnitřním evropským či ruským vývojem ohrožen, tak jak tomu bylo v 19. století ve sporech o sjednocení Itálie a Německa nebo ve dvacátých letech století dvacátého, kdy se vítězům z Versailles nepodařilo pacifikovat poražené Německo a bolševické Rusko.

Evropa dnes není ohrožena ani zvnějšku, vezmeme-li v potaz zatím jedinou, íránskou hrozbu, která je primárně namířena na Střední a Blízký východ. Z historického hlediska je zřejmé, že rozdělená Evropa nejen ztratila své dominantní světové postavení (Suez, Maďarsko 1956) a stala se závislou na výsledku konfliktu dvou velmocí, ale i to, že se z té velké třicetileté války (1914–1945) probudila totálně vyčerpaná, vyděšená a schoulená pod nukleárním deštníkem americké ochrany a veškeré své zbylé síly zaměřila na ekonomickou rekonstrukci a vnitřní integraci, pokračující i po rozpadu sovětů. Podobně jako poražené imperiální Japonsko ztratila svoji vojenskou moc, ztratila své kolonie a dominantní vliv ve světě a možná i svou „civilizační vůli“ působit na svět, snad s výjimkou svého nejbližšího okolí, ale ani zde (Turecko, Jugoslávie, Izrael, Magreb) není schopna vyvíjet ozbrojenou a efektivní diplomacii. Evropa se uzavřela do sebe a ztratila svoji civilizační misi, navzdory proklamované univerzální a široce pojaté ideologii lidských práv a modelu sociálního státu, jimiž chce nahradit „břímě bílého muže“, jak se říkalo kdysi a zároveň jakoby zápasí s vlastními dějinami proti všem starým patologiím: dynastické, imperiální, koloniální, nacionalistické, diktátorské a totalitní, které se ovšem v genocidní válce zřejmě tak jako tak navždy rozpustily. Znamená takový ústup půlmiliardové civilizace, jejíž expanze, věda a technické inovace změnily svět k nepoznání, sestup a pád? Jde o skutečné, viditelné znamení ztráty dynamiky? Jak bychom to mohli vědět? Cožpak víme, jak se zachovají budoucí generace, až zapomenou na vinu svých otců, kteří svou měšťansko-aristokratickou civilizaci v totalitní válce pohřbili?

Mini ideologie
V postupně se sekularizující Evropě můžeme dnes nanejvýš vystopovat nejrůznější vybledlé miniideologie neoosvícenského racionalismu založeného na liberální antinormativní představě společnosti, na individualismu lidských práv, pluralismu a toleranci, s výjimkou hybridního normativu politické korektnosti ovlivněného nejrůznějšími víceméně sektářskými -ismy jako feminismus, multikulturalismus, libertinismus, a podobně. Evropští politici zároveň postupně prosadili budování jednotného evropského státu (unie), který má být založen na jakési těžko postihnutelné oligarchii národně volených zástupců vlád (ministrů) zemí unie a nevolené permanentní komisi nadnárodní vlády. Tato fluidní stálá rada, složená ze členů zvolených k úzké odpovědnosti za domácí politiku, je schopna prosazovat kolektivně politiku ještě neexistujícího nadnárodního státu na základě kolektivní mezistátní dohody a judikatury Evropského dvora (soudu), za kterou jednotlivé národní vlády nenesou žádnou zodpovědnost, ale která do vnitřního uspořádání států čím dál zásadnějším způsobem zasahuje. Záměrem této evropské (nad)vlády je postupná degradace evropských států na regionální úroveň. Zároveň nepřímo vede k hegemonii Německa. Možná měl Aristoteles pravdu – demokracie je možná jen v malém společenství vzájemného souručenství.

V tomto uspořádání můžeme nalézt hlavní zdroj a původ evropského neklidu, politické nestability a příštích konfliktů. Tím, že se podařilo interakci evropských států vtěsnat do společné organizace a ideologie (neoosvícenství), vzniká odpor zastánců národního státu a jejich volné politické interakce, relativně společného hospodářského prostoru a striktně vymezené, dobrovolné spolupráce v záležitostech ryze společných, tedy bez integračních snah, které mají za cíl likvidovat konkurenční politiku. Není pochyb, že nacionalismus, extrémní verze patriotismu, v roce 1945 politicky prohrál. Proto také je odpor neonacionalistů vůči unii zjevem marginálním a často se opírá spíš o obavy z přílivu nepřizpůsobivých, nevzdělaných a sociálně závislých přistěhovalců. Přesto žádná sebeobecnější unionistická ústava, smlouva, traktát nebo deklarace není schopna projít lidovým hlasováním, což utvrzuje vládnoucí oligarchii v přesvědčení, že demokracie nefunguje a je naprosto zbytečná. Proto také proti unii povstává silnější, byť stále ještě marginální, odpor nových liberálů a křesťanských konzervativců, kteří nevolenou a nevolitelnou vládu unie považují za neevropskou, antidemokratickou cestu do pekel.

Podstatou liberální demokracie je dělba na vládu a opozici i možnost vládu odvolat. Mezinárodně odvozená vláda unie je druhotnou, nepřímou, nepolitickou vládou, není vládou zastupitelské demokracie a z podstaty není odvolatelná. Je to vláda sice trvale proměnlivé, ale přesto oligarchické dohody. Je to jako kdyby v Americe vládl samostatně Senát, složený z volených zástupců jednotlivých zemí unie, v němž by však stranická příslušnost zástupců nehrála žádnou podstatnou roli, protože by politika byla výsledkem společné dohody. Je takováto pseudoimperiální vláda dlouhodobě stabilní na pozadí prastaré existence Evropy státních národů a tradice zastupitelské liberální demokracie, které odporuje? Odpověď je jednoduchá. Ano, je. Za předpokladu ekonomické prosperity. Lidé jsou ochotni trpět značnou míru politické nesvobody výměnou za blahobyt. Ani komunistické panství by se nezhroutilo, kdyby bylo výrazně bohatší než liberální Západ. Žádná politologie k tomuto paradoxu nemůže nic dodat.

Další problém: hédonismus
Ale je tu ještě druhá část evropské nestability, úzce spojená s relativní hospodářskou a duchovní stagnací. Už nejméně po dvě desetiletí, v době největší globální konjunktury, zbohatlá evropská společnost stárne, propadá konzumnímu materialismu, životnímu hédonismu a svůj kapitál promarnila na budování neudržitelného sociálního, pečovatelského a byrokratického státu. Ten se stal dokonce státní doktrínou a trvale narušuje mezilidskou, mezigenerační a rodinou solidaritu i odpovědnost, nemluvě o tom, že investuje do nerigorózního vzdělání. A právě unie svou osvícenskou ideologií (představou, že lze hospodářství racionálně řídit a nadřadit trhu, a humanistickou představou, že je člověk autonomní mírou všech věcí, kde do svobody druhého nemáme co mluvit) zásadním způsobem přispívá jak k hospodářskému, tak k duchovnímu rozvratu. Cílem sociálně-netržního státu jsou vysoké daně, na jejichž nejvyšší harmonizaci unie trvá. Evropské fondy jsou zdánlivě nepatrné, ale ve skutečnosti zásadním způsobem (tak jako všechny dotace) hospodářství pokřivují a korumpují. Evropská legislativa zaměstnává chod všech vlád a má lví podíl na přebujelé administrativně. V porovnání s lety těsně před první světovou válkou jde o stonásobek. Jenom malé Česko má dnes 500 odborových ministerských ředitelů.

Společná měna (společná úroková míra) způsobila krizi deficitního hospodářství jižních států, které by se inflací a devalvací, tak jak to dělaly v minulosti, svých podstatně méně nafouklých deficitů bezbolestně zbavovaly. Teď nastává období otřesů, protože bankrotující státy musí být politicky přinuceny k razantnímu snížení své životní úrovně o nejméně dvacet procent a musí projít údobím vysoké nezaměstnanosti, zvláště mladých lidí. A solventní státy severu to mají platit? A propos vysoké nezaměstnanosti mladých lidí. Evropa rozšířila své univerzity do každého krajského města, úměrně k tomu snížila požadavky na vzdělání a teď chrlí nespokojené humanitní polovzdělance, kteří nic neumí ale za to očekávají zaměstnání „na úrovni.“ Tohle není cesta k politické stabilitě, nýbrž k revoluci.

Je Evropa schopna renesance?
Hospodářská a politická krize celé eurozóny a potažmo unie je proto nevyhnutelná a bude zřejmě dlouhodobá. Unie se před půl stoletím zrodila ze strachu a z démonů minulosti, a čím více zápasí o politickou a hospodářské harmonii, tím více zápasí proti pozitivnímu výkladu evropských dějin a tím ostřejší jsou její oscilace. Génius Evropy byl mimo jiné dán i jejím plodným pluralismem.

Jde proto především o zásadní duchovní krizi. Společnost, která není pevně zakotvená v tradici (toho nejlepšího, co z historie zdědila), kde mrtví už nerozhodují o dosud nenarozených a kde kolektivní výchova neprosazuje ctnosti, víru a vznešené ideály své civilizace, taková společnost je odsouzena k zániku.

Nedovedu posoudit, zda mají Evropané stále ještě dost sil ke své kolektivní renesanci, zda jsou schopni obnovit své řecké, římské a židovsko-křesťanské existencionální kořeny. Navzdory dnešním negativním sociologickým údajům (společnost frustrovaných bezdětných jedináčků) a možná i díky krizi sociálního státu je to přece jen vysoce pravděpodobné, protože pouze evropská západní kultura je svobodná a schopná přesáhnout sebe samu. Smyslem společnosti není ani mír, ani blahobyt, nýbrž kolektivní úsilí o civilizační obnovu, zápas o svobodu v řádu lidské přirozenosti, o dynamický rozvoj osobnosti, jehož pravým jménem je vznešenost.

Revue pro kultura a politiku

leden 2011

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

petřík napsal(a):

škoda že nemám ví času na psaní, tak Vám jen děkuji, napsal jste to přesně, z Vašeho textu cítím přemýšlení v souvislostech a ne ideologii (dneska vzácný jev)
17. 02. 2011 | 11:49

Tenco napsal(a):

http://www.thestreet.com/story/11009627/1/america-accepts-defeat-in-nyse-takeover.html?cm_ven=GOOGLEN

http://www.finfacts.ie/irishfinancenews/article_1021417.shtml

http://www.ft.com/cms/s/0/8283fbc2-8a6b-11df-bd2e-00144feab49a.html

Etc. etc.

Tady už zůstává fakt rozum stát.
Já si ale myslím, jak už tomu v případě autora bývá, že zakopaný pes je zde :

Cituji : "..Cílem sociálně-netržního státu jsou vysoké daně, na jejichž nejvyšší harmonizaci unie trvá.."

a především zde :

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=691231

:))))

P.S. Evropa se musí na čas "uzavřít do sebe". Vyřešit svoji závislost na ropě.
17. 02. 2011 | 12:01

Venus napsal(a):

Velmi výstižný článek a potřebný...zahrnuje v sobě tolik otázek, problémů od ekonomiky, sociologie, etiky atd... až je z toho člověku úzko... Opět mě přesvědčil o nutnosti prosazení zdravého "selského" rozumu a lásce ke svým kořenům, úctě ke svým předkům, k tomu dobrému, co nám odkázali, k lásce a hrdosti ke své kultuře, vyrostlé na antické civilizaci... ale bude těžké alespoň trošku se odklonit se od zlatého telete konzumu
17. 02. 2011 | 12:11

voroshilov napsal(a):

Renesanci by voni chteli,drahouskove,ne vepredu je novy stredovek-doba temna!
17. 02. 2011 | 12:15

scientist napsal(a):

zatím, pokud je mi známo, historie probíhala tak, jak si to jen málokdo představoval - čekala se dopředu I. a II. válka?, kdo čekal pád komunismu v Evropě? kdo čekal ropnou krizi v polovině 70. let, kdo byl připravený na krizi v letech třicátých a kdo čekal na krizi dnešní?. Pokud tedy dnes panuje všeobecný pocit blížící se katastrofy nebo se přinejmenším čeká radikální úpadek Evropy, jsem klidný. Všechno bude nakonec jinak :) Hůř nebo líp, ale jinak.
17. 02. 2011 | 12:15

Petr napsal(a):

"Je takováto pseudoimperiální vláda dlouhodobě stabilní na pozadí prastaré existence Evropy státních národů a tradice zastupitelské liberální demokracie, které odporuje? Odpověď je jednoduchá. Ano, je. Za předpokladu ekonomické prosperity. Lidé jsou ochotni trpět značnou míru politické nesvobody výměnou za blahobyt. Ani komunistické panství by se nezhroutilo, kdyby bylo výrazně bohatší než liberální Západ."

Pravda, pravdoucí! A nejen tato jedna věta.
Navštívil jsem UAE , chtěl bych být poddaným dubajského emíra a mít emirátské občanství. To ale vlastními lidmi milovaný (dle Evropy) "diktátor", na úkor svých lidí, nikdy nedovolí.
17. 02. 2011 | 12:33

stejskal napsal(a):

Michale, tohle je snad jediná zákonitost, která platí stoprocentně (vždycky se mi vybaví, když čtu nějaké katastrofické či optimistické scénáře budoucnosti).

Ale na druhou stranu, přemýšlení bystří mysl a je motorem pokroku (a nemyslím to tak úplně jen jako klišé ;-), takže podobné úvahy vítám. Poskytují zajímavou matérii k této činnosti.

Libor Stejskal
17. 02. 2011 | 12:34

PROVOKATÉR napsal(a):

S EU je to nějak nejisté a tak jako správný Čech už chodím se vztyčeným nasliněným prstem. Člověk nikdy neví co se může stát a tak je důležité udělat včas ten správný obrat.
17. 02. 2011 | 12:40

Marcus Agrippa napsal(a):

Nějak přestávám rozumět lidem, kteří mají potřebu sepisovat katastrofické scénáře a vize. EU se ještě ani pořádně politicky a ekonomicky"neusadila", ale každý druhý blog nebo komentář v českých médiích podává naprosto schizofrenní propletence katastrofických armagedonů. A čím víc se nic neděje a a čím víc se daří řešit problémy, tím víc se stupňují schizofrenie těchto zvěstovatelů"happy endu". Těmto lidem bych možná doporučil nějakou klidnou dovolenou, pořádný mejdan, milence/ku v nejhorším případě dobře poslouží joint marihuany - pokud se stav čekatele na velké finále nezhorší na úroveň vidění Ježíše s hořícím mečem - to už je pak na specializované pracoviště.
17. 02. 2011 | 13:11

DF napsal(a):

Jako představiteli klausovské skupiny, Vám vzdávám hold za tento článek.
Jste schopen pochovat Evropu za jakoukoliv pravici,za to Vám všichni pravověrní musí poděkovat a po Vaši smrti vystavět pomník.
Jste schopen přenést zodpovědnost na kohokoliv, jen né na Vaše věrné.
Protože Vaším cílem je návrat k hodnotám FS nikoliv demokracie.
Vaše úpěnlivá snaha přesvědčit maximum ve prospěch FS a ne demokracie, to je Vaše jediná idea.
Vzhledem k poměrům v u nás, se Vám to zřejmě podaří ale mohu Vás ubezpečit,udělal jste maximum proti této republice.
17. 02. 2011 | 13:22

Vico napsal(a):

Ještě tu nedozněl hlas "profesora" Bednáře, který si zřejmě nenechal vymluvit od profesora Honzáka, že není Mojžíš, a vyzval národ český, aby ho/Bednáře/ následoval z EU do nějaké jiné země zaslíbené, a už je tu Tomský.

V první části dovozuje svůj katastrofický scénář z faktu, "že už tu dlouho nebyla žádná katastrofická válka." Dle Tomského jsme dlouhotrvajícím mírem zpohodlněli a změkli. Při vší smůle nám potenciálně hrozí jen Irán, který však zatím nevyvinul atomovou bombu, takže dobrodiní léčivé termonukleární apokalypsy z východu je dosud vzdálené.

Dle Tomského skuhrání ani to Německo není co bejvalo. Utopené v bruselské belgické čokoládě je pro smích a své slovanské konkurenty ničí "hnusnými dotacemi".

Poté kdy Tomský dramaticky vylíčil sotva představitelný úpadek Evropy, který tu po zlaté éře dvou světových válek trvá už od r.1945, se v další části jal popisovat vnější podobu toho děsivého stavu.Je to dlouhotrvající konjunktura.
Jestli někoho překvapil Tomského recept zvaný "otevřená okna", neměl by.

Já bych pro něho recept měl : Bazuku do ruky, dékápéčko do brašny a marš do očistného boje...třeba do Konga.
17. 02. 2011 | 13:40

Taoiseach napsal(a):

Alexander Tomský

"Tato fluidní stálá rada, složená ze členů zvolených k úzké odpovědnosti za domácí politiku, je schopna prosazovat kolektivně politiku ještě neexistujícího nadnárodního státu na základě kolektivní mezistátní dohody a judikatury Evropského dvora (soudu), za kterou jednotlivé národní vlády nenesou žádnou zodpovědnost, ale která do vnitřního uspořádání států čím dál zásadnějším způsobem zasahuje."

Inu, je to "maličko" jinak. Výstižně je to popsáno ve smlouvách, které jste si měl přečíst předtím, než jste k této věci začal psát. Omezím se na jedinou poznámku: spojená Evropa už nejméně 25 let není založena na mezivládních (jak nepřesně uvádíte "mezistátních") dohodách. Takže Vaše závěry byly celkem nedávno (před 25 lety) ještě docela aktuální - :) .
17. 02. 2011 | 13:52

voroshilov napsal(a):

Ba,kolik se tady vyrojilo SO-salonnich optimistu.Kazdy SO vi ze bude lip,prijede jaro,krize skonci,ekonomika raketove vzletne vzhuru...kdo a jak bude neco pro to delat je nezajima,hlavne nas nestraste pane Tomsky,jakmile odejde Klaus,Obama,Putin...(zvolit podle gusta)tak to bude nova re...ran...no ta romance!
17. 02. 2011 | 13:59

Sladký napsal(a):

Maďarské povstaní, řecká občanská válka a jinak nic?! A co násilný rozpad Jugoslávie, pane Tomský? A bezprecedentní rozbití Srbska?
17. 02. 2011 | 14:20

Marcus Agrippa napsal(a):

voroshilov:
Když kdosi řekl Solónovi: "Už stárneš." odpověděl: "Vidíš a přec se mám stále ještě co učit." Máme si vážit umanuté"moudrosti"lidí jako je Klaus atd.?!
17. 02. 2011 | 14:25

voroshilov napsal(a):

Marcus Agripa:
Ja Vas neprosim vazit Klause,naucte sve deti vazit poctive praci a starsi generaci,dejte lidem smysl zit a ne"prezivat" od vyplaty k vyplate,ted to opravdu vypada na slibovany Fukujamou konec dejin,konec roztahnuty do nekonecna jako cislo Pi,zkaza tak konecna ze uz neni co zkazit,soumrak bohu Ragnarok,smrt ktera neprijde protoze uz neni co umrtvit.
17. 02. 2011 | 14:43

liberál napsal(a):

Hlavně EU táhne dolů jako balvan přemrštěný sociální stát, který propagují zastanci dalšího negativního -ismu a to socialismu.

Dalším problémem jsou islámští přivandrovalci, kteří tu podporují terorismus a mnozí zneužívají náš štědrý sociální systém.
17. 02. 2011 | 14:43

Marcus Agrippa napsal(a):

voroshilov:
tak si musím vzpomenout na Skřivánky na niti - čest práci - když je dobře zaplacená, tak čest. Tak trochu české déjá vu - Klausovi svazáci chtěli momentálně pěkně po bolševicku zatočit s lékaři.
17. 02. 2011 | 14:51

Jedla napsal(a):

Tak renesance. To bude to příští kouzelné slovo.
Dnes nám vláda s tiskem ordinují "Nezbytné REFORMY". Tedy Reformu Transformace Přestavby Perestrojky Chozrasčotu.
No a ted Renesance. Co nějaký ten "básníkovský" přívlastek? Aha! Evropská renesance:

Evropská renesance Nezbytné reformy Náročné transformace Přestavby hospodářského mechamismu Perestrojky glásnosťovité Chozračotu najetého.

A tohle:
"Smyslem společnosti není ani mír, ani blahobyt, nýbrž kolektivní úsilí o civilizační obnovu, zápas o svobodu v řádu lidské přirozenosti, o dynamický rozvoj osobnosti, jehož pravým jménem je vznešenost" je zajímavá fráze. A dá se o ní vést pěkná válka: Vzhledem k tomu, že si autor zoufá nad nedostatkem expanze, což takhle:
"Smyslem společnosti není expanze, ani zápas, ani rozvoj takzvané osobnosti - agresivity a panovačnosti vládců - skrývané pod eufemismem vznešenost, nýbrž kolektivní úsilí o civilizační vývoj kupředu, dlouhodobě či nejlépe trvale udržitelný blahobyt pro celou společnost bez nespravedlností, z nichž nejhorší formu nespravedlnosti reprezentuje rozpoutání dobyvačné války." Společnost, která není společná, tedy neusiluje o budoucnost, o udržitelnost, o odstraňování nespravedlností na místo jejich prohlubování, již není společností. Nespolečná společnost je oxymorón, je to suchá voda, studený oheň, žhavý led. Smyslem spolčení je společnost. Smyslem společnosti tedy nemůže být vlastní rozluka - opak spolčení. Zabte mne, atore!
17. 02. 2011 | 14:54

Sladký napsal(a):

Liberál, cituji "Hlavně EU táhne dolů jako balvan přemrštěný sociální stát,který propagují zastánci dalšího negativního ismu, a to socialismu." :o)))
Jděte už do té Mensy, liberále, číst vaše texty bude pro její členy šok.Nicméně kvituji s uznáním, že jste se vyvaroval svých jinak všudypřítomných hrubých chyb.
17. 02. 2011 | 15:01

santawizard napsal(a):

I když většina lidí nevěří ani v Ježíše ani v Satana natož nedej bože v nějakého tabákového mágiho či hospodského kaplana, pořád je pravda, že rozdíl mezi vírou a atheismem je jako mezi konzumentama a abstinentama!!!Proto není ještě všechno ztraceno!!!!!
17. 02. 2011 | 15:03

liberál napsal(a):

Sladký:

Pro zarputilé socialisty je těžké připustit že dnešní sociální stát potřebuje změnit. Jak by pak upláceli voliče?
17. 02. 2011 | 15:06

Sladký napsal(a):

Liberále,bez sociálního státu kapitalismus nemůže fungovat. A to s tím uplácením voličů je ideologický plk,pokud někdo uplácí a kupuje je to ten, kdo disponuje penězi, tedy finančníci a podnikatelé.To povětšinou nejsou levičáci.
Obávám ase ale, že skutečnost sotva pochopíte prostřednictvím neoliberálních ideologických blábolů.Jinak- to, co tvrdí neoliberální teorie nikdy a nikde nefungovalo.
17. 02. 2011 | 16:14

jarpor napsal(a):

Autor

Nic si nedělejte z názorů - lépe výkřiků, že sepisujete katastrofické scénáře, že Vám zůstává rozum stát, či že skuhráte na Německo.

Přesto, že Evropa je stále ještě nejlepším místem k životu /tento názor nikomu nevnucuji, leč zastávám/...
její perpesktivy - bude-li pokračovat v politických projektech na poli ekonomiky /Euro - Vámi popisované dopady nna jihu../, politikou silně podbarveného sociálního inženýrství,
v unifikaci nad míru rozvoje únosnou,
s byrokacií bobtnající jako hrách ve vlhku a snahou uregulovat každou činnost...
je otázkou, jak dlouho to místo zůstane takovým...

Inspirativní úvahy. Díky. Jako například Vaše
"Génius Evropy byl mimo jiné dán i jejím plodným pluralismem."
Zatím, jeví se mi, směle Evropa "kroutí" pluralismu krkem. Téměř všude a ve všem.
Když jej ukroutí, bude to evropské Pyrrhovo vítězství ...
pokud se jí to nezdaří... nebude to již ona Evropa, za kterou se dnes "bijí" Vaši kritici.
Jako optimista říkám, že naděje umírá naposled. Tak doufám, že to nejlepší místo k životu si sama Evropa "nezlikviduje" oněmi unifikátory v pevném sepětí s byrokraty a všelijakými regulátory našich životů a lidského konámí...

Hezký podvečer
17. 02. 2011 | 17:49

chronos napsal(a):

Jak vypadá EU?

EU to je nemocný muž? Nebo žena? Vlastně asi mužatka.
Sekulární postarší mužatka sedící na medvědích chlupech koukajíc na vycházející půlměsíc.

Dráček a za ním i malá Šiva už prohlížejí EU zorničky, sledují její dech, pečlivě pozorují pijavice přisáté na těle mužatky. Zdálky po větru je cítit medvídek.

Nad osudem EU se lze všelijak vyblbnout.
Pravda však je, že osud EU a Západu s ní se vrací zpět na své místo v běhu dějin. Vrací se dominance Asie, která tu byla s výjimkou posledních dvouset let, několik tisíciletí.
17. 02. 2011 | 18:33

Holubář napsal(a):

Marcus Agrippa:
Bane, představy armagedonů jsou jen extrémním příkladem, jejichž protikladem je stupňování "dobrý, lepší, evropský" - historickou paralelu si jistě ještě sám pamatujete :-) .
Ona ta nechuť mnohých k EU je dána prostě a jednoduše tím, že nás celá ta EU tak trochu sere, víme?
17. 02. 2011 | 18:34

popcorn napsal(a):

to liberál
Nemáš anipotuchy o nějakém sociálnu a natož o sociálním státu a tak žvaníš, teda píšeš, nesmysly. Ten, podle tebe sociální stát rozkrádají užvanění liberálové, kteří stojí s nataženou rukou a kde, co jde od toho sociálního státu podvody vytáhnou. Tak tomu neříkám liberalismus.
17. 02. 2011 | 19:26

santawizard napsal(a):

Evropská unie je jako federace členských států se svým vlastním evropským parlamentem a evropskou vládou. Být evropanem dneska s podsázkou znamená ,být jako čechoslovákem včera.
17. 02. 2011 | 20:39

Tenco napsal(a):

Mně to tu připadá jak nějaká sekta. Chilialisti či co.

Jdu si přečíst komentáře, které mají hlavu a patu na jiný blog.

Dobrou teda.
17. 02. 2011 | 23:09

Pepe napsal(a):

Taoiseach

"...spojená Evropa už nejméně 25 let není založena na mezivládních (jak nepřesně uvádíte "mezistátních") dohodách."

Lisabonská smlouva je tedy co?? Ale možná máte pravdu. Poté, co byla protlačena proti vůli občanů někerých států, dalo by se o ni s kidem hovořit jako o "nadnárodní" smlouvě.
18. 02. 2011 | 03:29

Taoiseach napsal(a):

Pepe

V roce 1987 vstoupil v platnost Jednotný evropský pakt, o šest let později Maastrichtská smlouva přidala k (převážně hospodářskému) pilíři Společenství další dva pilíře a vytvořila Evropskou unii. Unie je přitom JEDEN CELEK, byť volněji spojený než třeba konfederace. Niceská ani Lisabonská smlouva zase tak zásadní změny nepřinesly. Po formální stránce LS přenesla právní subjektivitu ze Společenství na Unii.

Je jistě škoda, že se k LS nemohli vyjádřit občané. Já jsem např. přesvědčen, že v ČR bychom ji schválili, Vy jste přesvědčen, že některé státy ji ratifikovaly proti vůli občanů. Obojí je spekulace. Pokud jde o Irsko, podotkl bych dvě věci. Ratifikace včetně počtu referend (žádné, jedno, pět...) je vnitřní věcí Irské republiky. V druhém referendu byla vyšší účast a poměr hlasů pro byl vyšší než poměr hlasů proti v tom prvním.

Alespoň jedna ilustrace rozdílu, který autorovi asi uniká: má snad nějaká mezivládní organizace (Organizace severoatlantické smlouv, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světová obchodní organizace) přímo volený parlament, který spolurozhoduje o její budoucnosti?

(Omlouvám se za školení - :) )
18. 02. 2011 | 09:25

pich napsal(a):

Celý tento slavný euroatlantický prostor mi připomíná starý Řím, před rozpadem a rozkladem. Hlavně morálním a hospodářským.
Jejími hrobaři jsou hlavně všichni ti "liberálové", nakaženi nihilismem a maloburžoásními manýrami zahálčivé třídy.
Co bude dál, ví jen bůh a možná Klaus.
19. 02. 2011 | 17:16

pgjed napsal(a):

Pane Tomský:

Perel a perliček se nevystříháváte ani v tomto článku. Dovolím si komentovat dvě nejkřiklavější.

1.) "...o Evropě, tedy té západní, okcidentální, jež vykazuje od svého vzniku v raném středověku (9. století) v porovnání se statickým světem impérií, včetně té druhé Evropy, byzantinské a autokratické..." Který že věhlasný ranně středověký západoevropský demokrat to stál u vzniku té báječné západní Evropy? A nebylo to náhodou tak, že ta byzantinská Evropa byla mnohem, mnohem životnější a teprve hamižnost amoralita a prospěchářství západoevropanů, křižáků, Janovanů a Benátčanů, vrhly Byzanc, které máme právě my být tolik vděčni, do spárů dobyvačných seldžuků?

2.) "...Společná měna (společná úroková míra) způsobila krizi deficitního hospodářství jižních států, které by se inflací a devalvací, tak jak to dělaly v minulosti, svých podstatně méně nafouklých deficitů bezbolestně zbavovaly..." Není to spíše tak, že spíše, než společná měna, způsobil krizi z Ameriky nekriticky přejatý nemrav trvalého života na dluh, jako rituál oslavy božstva konzumu? Vždyť i největší hlupák ví, že udělá-li dluh, bude jej muset zaplatit i s úroky! Proč to neví politici a bankéři? Proč dovolí aby reklama každodenně přesvědčovala občany, že dělat dluhy neznamená problém? Proč zavedou takový nesmysl, jako je přípustnost deficitu přes 3% HDP jako jedno z Maastrichtských kritérií? Proč se vůbec hodnotí kvalita hospodářské politiky jakýmsi hloupým hypotetickým statistickým ukazatelem HDP a ne konkrétními výsledky hospodaření s konkrétními rozpočtovými příjmy? Nebylo toto všechno příčinou finanční katastrofy, jejíž zdroj spočívá především v nedostatku morálky a schopnosti užívat selský rozum? Společná měna sama o sobě za nic nemůže. Naopak, byla-li by provozována v duchu ideálů, na kterých EU vznikala, bylo by vš vpořádku a ku prospěchu.

Jinak vás ale tentokrát musím pochválit. Jdete na jádro věci a závěry jsou z konzervativního hlediska správné. Což v našich končinách není příliš obvyklé. Děkuji.
25. 02. 2011 | 15:37

JPK napsal(a):

Evropa jistě šanci má, jen nesmí poslouchat takové blby, jako je Tomský.
28. 02. 2011 | 10:00

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy