Demokratizace, kultura a knihy

18. 04. 2014 | 11:40
Přečteno 3591 krát
Psát o kolabujícím knižním trhu je záležitost neveselá, protože na kultuře a především knihách závisí budoucnost společnosti a to jak její ekonomika, tak i její soudržnost. Společnost nevzdělaná, nesečtělá nemůže být inovativní, čili nápaditá, podnikavá, a tudíž ani ekonomicky vyspělá. Často nás mate, že nějaký fachidiot něco úžasného vymyslí, ačkoli jde jen o kuriózní výjimku.

Abychom pochopili problém antinormativní demokracie, stačí porovnání s První republikou. Čtenářů bylo tehdy podstatně méně než dnes, ale vedle laciných trháků na jedno čtení s přidanou užitkovou hodnotou toaletního použití, existovaly i kvalitní drahé knihy, jež i při nízkém nákladu uživily nakladatele i knihkupce (autory jen přiživovaly) a tvořily všeobecně sdílenou vyšší kulturu. Jak to bylo vůbec možné?

Existovala totiž vlivná středostavovská a národní elita, před kterou se skláněla i politická třída, která má v demokracii vždycky podstatně nižší úroveň, jak říká klasik, Alexis de Tocqueville: Demokracie v Americe (1835) a ta rozhodovala o většinovém vkusu, školních osnovách i literárních (národních) cenách. Sekundovali ji nejen literární kritici, někdy jako F. X. Šalda přímo arbitři kulturních hodnot, ale i vážení nakladatelé, kteří se pyšnili svým renomé a vysokou úrovní redakční práce, a odmítali vydávat pokleslé či neprofesionálně napsané knihy. Bylo to i v jejich komerčním zájmu, prestiž prodávala. Dnes máme takových elitních nakladatelů málo a většinou živoří. Za všechny bych jmenoval alespoň jednoho – TORST. Konsensus elity vytvářel kdysi i komerčně užitečný kulturní snobismus.

Od šedesátých let 20. století provází demokracii v Západním světě útok na veškerou autoritu, jediným suverénem je občan ovšem ve statistickém významu. Přikladem může posloužit příběh amerického Klubu knihy měsíce (1926), jehož smyslem bylo z velké knižní nadprodukce vybrat to moderní a hodnotné. Rozhodovala o tom pětičlená porota významných osobností, která měla být pro širokou veřejnost zárukou výběru kvalitní, ale nikoli přeintelektualizované nebo akademické literatury, čili něco jako náš dávný Odeon, když si odmyslíme politickou cenzuru. Předválečná představa, že nějaká porota může udávat společenský a kulturní tón však narazila a klub ztrácel členy, až v roce 1977 zbankrotoval, značku převzal mediální konglomerát Time, Inc. a začal vydávat běžnou komerční všehochuť – kuchařky, romance a poradenskou literaturu v Americe tak populární. Zatímco starý klub chtěl vytvářet vkus a národ pozvedat, ten nový se začal většinovým vkusem řídit. Tahle veliká změna postihla dnes knihovny, muzea, časopisy, rozhlas i televizi a dokonce i univerzitní (humanitní) výuku, kterou přizpůsobila podprůměrné úrovni masového počtu studentů. Samozřejmě abdikace na normy má i nepříjemný dopad na politiku – důvěra v demokraticky zvolené politiky neustále klesá a je možná jen otázkou času (nechci sejčkovat), kdy se dostane na bod mrazu. Samozřejmě Amerika je velká, takže si kvalitní literatura, zvlášť když je podpořena Pullitzerovou cenou, jež si stále drží vysoký standard a je mnohdy i neudělena, trh vždycky najde.

Zdá se, že naší civilizaci pohání dva faktory, píše Fareed Zakaria v proslavené knize Budoucnost svobody: „Demokratizace posiluje občany, i spotřebitele. Pro levici je obtížné kritizovat „kulturu“ ulice a pro pravici připustit, že by nás trh v kulturní oblasti, mohl dovést ke špatným koncům.“

U nás má útok na normativní kulturu obzvlášť virulentní podobu. V souvislosti se zápasem knihkupců a nakladatelů o nulovou sazbu DPH se neustále objevují ankety a průzkumy, které zjišťují mínění obyvatel, jako by neznalost mohla a měla soudit. Četl jsem vyjádření z ankety proti snížení daně prý „ať si sociálně slabší jdou do knihovny.“ Redaktor, jenž takovou nehoráznost publikoval, chce být zřejmě vůči různým názorům demokraticky nestranný, aby časopis prosperoval, anebo neví, že malý trh kvalitní knihy neuživí a proto nebudou – dokonce ani v knihovně ne.

Naprosto neuvěřitelná záležitost z Nymburka, kde chtěl ke stému výročí narození Bohumila Hrabala, možná největšího českého novodobého spisovatele, gymnázium jeho ředitel po slavném žáku pojmenovat. Narazil na odpor studentů i rodičů. A zatímco česká národní banka vydala pamětní minci a ve Francii probíhají autorovy oslavy, polovina žáků prohlásila, že o literátovi neslyšela a jedna dívka se dokonce rozzuřila, že by měla chodit do školy s názvem člověka, o němž nic neví. Ještě před dvaceti lety by se její předchůdkyně zastyděla, mlčela, a možná si šla i něco přečíst, dnes vnucuje svou ignoranci celému světu jako hodnotové kritérium.

Politologická otázka současnosti proto zní – jestliže demokracie, ten jediný sice nedokonalý, ale svobodný svět, který známe, ničí kulturu a vede k tyranii většiny a primitivismu, co dělat?

Je možné nějak ustanovit morální a kulturní normy bez ohledu na voliče? Je vůbec možné nevzdělanost potlačovat a vzdělanost ve společnosti zvýhodňovat?

Biblio, Lit. noviny, duben 2014

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

katango napsal(a):

Mne to nepřekvapuje. Nevzdělancům se daleko lépe vládne.
18. 04. 2014 | 11:46

K .V napsal(a):

Dnes už se šíří informace a myšlenky naprosto jinými způsoby než klasickou knihou.
Stejně jako mizí kina, Stejně jako se malíři po vynálezu fotografie dostali na uplně jinou dimensi.
A co se týče DPH, má pravdu Babiš i Zeman- dělat mimořádně nízké zdanění pro obor kde se vedle myslitelů objevuje i pornografie a pokleslost nejhrubšího zrna je cesta do pekel.
18. 04. 2014 | 11:48

jozka napsal(a):

Rozumim. To, co urci osviceni hyckat, na to ostatni otevrit okno.

Taky vam pripada, ze sem pisou dva ruzni Tomsti?
18. 04. 2014 | 11:49

Zdeněk Brom napsal(a):

Pane Tomský,

mám papírové knihy rád. Nejlepší a nejodolnější jsou ale kamenné knihy.
18. 04. 2014 | 12:00

Divák napsal(a):

A ten Hrabal snad zpíval nebo pořádal soutěže krásy ?
18. 04. 2014 | 12:01

K .V napsal(a):

Mimochodem ten Nymburg a Hrabal už tu byl diskutován asi na 3 blozích.
.
A výsledek byl:
- každá generace má své vlastní oblíbené autory, problém je v tom že strejdové na ministerstvu žáčkům vnucují ty svoje platné v době jejich mládí před desítkami let. A mladé to nezajímá , a právem
- diskuse byla zmatečná protože ten student jen tvrdil pravdu, najednou si všichni hrají na hurá Hrabalovce, ani ve výuce se ale o Hrabalovi moc nedozvěděli
- pravdu měla i ona studentka s argumentem, že pojmenovat školu po opilci jen proto že se před desítkami let jeho knihy líbily jedné generaci, je trochu divné. Hrabal NEMĚL objevné myšlenky přetrvávající staletí, byl jen zábavný pábitel který se vymykal oficiálnímu trendu literatury té doby u nás.
.
Proč to někdo rozmazává znovu je divné a zbytečné
18. 04. 2014 | 12:02

pozorovatel napsal(a):

Ono je to o krizi hodnot. A dobrá kniha vždycky hodnota byla. Bohužel kapitalismus nastavil hodnoty jiné.
18. 04. 2014 | 12:21

TomášL napsal(a):

Autore,

z mojí generace Hrabala nikdo nečetl, když jsem se ptal. Přiznám se, že ani já jsem ho nečetl a nějak nemám potřebu jeho knihy hledat, vytahovat a číst...

PS: Krom jedné fotky jak sedí v hospodě o něm nic nevím...
18. 04. 2014 | 12:24

SuP napsal(a):

No nevím, zda si tady pokecáme tolik jako předešle.
Ten fachidiot na začátku mě poněkud zaráží ....
18. 04. 2014 | 12:26

Richard napsal(a):

"Naprosto neuvěřitelná záležitost z Nymburka, kde chtěl ke stému výročí narození Bohumila Hrabala, možná největšího českého novodobého spisovatele, gymnázium jeho ředitel po slavném žáku pojmenovat. Narazil na odpor studentů i rodičů. A zatímco česká národní banka vydala pamětní minci a ve Francii probíhají autorovy oslavy, polovina žáků prohlásila, že o literátovi neslyšela a jedna dívka se dokonce rozzuřila, že by měla chodit do školy s názvem člověka, o němž nic neví. Ještě před dvaceti lety by se její předchůdkyně zastyděla, mlčela, a možná si šla i něco přečíst, dnes vnucuje svou ignoranci celému světu jako hodnotové kritérium. "
autor
.
Tuhle verzi novináři taky stále opakují jak papagájové, nejspíš proto, že je atraktivní, bulvární.
Ve skutečnosti byl důvod studentů z Nymburka, jak jsem pochopil, zcela jiný. Přejmenování by totiž proběhlo jen s laciným komerčním motivem školu zviditelnit, navíc proti vůli samotného Hrabala, kterou projevil již za svého života. Řekl bych, že toto byl hlavní důvod odmítání studentů, nechat přejmenovat školu po Hrabalovi.
Toto dezinterpretované vyjádření některých studentů, "chtějí pojmenovat školu po člověku o kterém jsem za celou dobu školní docházky neslyšel ani slovo", jako podpůrný argument Vaší verze, je zcela mimo. Tento výrok měl skutečný motiv přejmenování jen specifickým způsobem vyjádřit, vykreslit, resp. říct, že zatímco vedení školy touží Hrabala ve svém názvu okázale oslavovat, uvnitř školy o něm není slyšet ani slovo, nevěnuje se mu žádná pozornost. Studenti tedy svým odmítáním chtěli sdělit, že o Hrabala samotného nejde, pouze o zviditelnění školy jeho jménem. Hrabal tu školu navíc nesnášel, tuším v ní dokonce propadl. Nevím, jestli Vám dochází, že pojmenovat tuto školu jeho jménem za okolností, které jsem zmínil, by mohla být spíš Hrabalova dehonestace, ne oslava. Nic na tom nezmění ani skutečně pomýlené argumenty některých rodičů, že moc pil a kouřil, těch rodičů, kteří ještě zažili tu Vámi oslavovanou, skvělou normativní kutůůůru na úrovni.
Možná by nevadilo, pokud byste příště argumenty pro úpadek kultury hledal sám o něco více kulturně bez toho bulvárního, líbivého, moralistního stylu. Nebo sám uvažoval trochu méně mechanisticky, kdy - přejmenovat školu Hrabalovým jmeném = jeho oslava = supr kultura
18. 04. 2014 | 12:26

MaB napsal(a):

Pane Tomský: Jen jestli nebude jedna z příčin toho neblahého stavu spočívat v bezpáteřnosti pravice.

Pravice přece byla původně proti diktatuře trhu, zákazníka a obecného vkusu. Jenže pak přeskočila z obhajoby starých elit na ty nové, stvořené trhem, a přišla o duši a možná i o smysl.
18. 04. 2014 | 12:27

TomášL napsal(a):

Jinak Zakariu nemusím, stačí kouknout na jeho blog na CNN, autore. Vyjadřuje se ke všemu, co se šustne ve světě. Takový Brouk Pytlík....
18. 04. 2014 | 12:28

Zdeněk Brom napsal(a):

pozorovatel:

Hodnoty si nastavuje každý sám.

Současnost, co se knih dotýká, má na svém vrubu hodně kladných zářezů - Jungova Červená kniha, Hájkova Kronika česká, Argo vydává jeden překlad staré kroniky za druhým, vyšla jedinečná monografie o J.B.Santinim ....

Pokud někdo chce kvalitní knihu, může ji mít. Záleží jen na každém jednotlivci.
18. 04. 2014 | 12:36

strýc virus HxNx napsal(a):

K.V.

podle vás je beletrie "o objevných myšlenkách" a s Hrabalem jsem natotata hotov jako s opilcem. no, pěkně děkuji, to myslíte vážně?
18. 04. 2014 | 12:39

Ludva napsal(a):

Hrabal je spisovatel velkého jména, kterého znají i ve světě. Bohužel dnešní doba nenabízí žádné takové jméno, proto mi přijde v pořádku vracet se kousek do historie a poukázat na to, že jsme také někdy měli velké autory. Odmítnutí jeho jména je známkou odmítnutí kultury, literatury vůbec. A je to typické pro dnešní mlaďochy, protože ti vůbec nečtou a čučí jen na Hry o trůny ;-))
18. 04. 2014 | 12:52

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

Tomský
Není to protitržní ? Kvalitní výrobek. kterého je možné mít na trhu dostatečné množství /záleží snad hodně i na na kapitálovém vybavení vydavatelů/ a jehož trh je rozvinutý /lidé se přeci dle Vás u nás mají dobře - nikdy v minulosti s eneměli lépe, poptávka by tedy neměla být tím rozhodujícím faktorem/ ...přeci nepotřebuje veřejných podpor, např. ve formě nižšího zdanění.
Co soudíte o návrhu na zvýšení minimální mzdy ?
Jak se projeví snížení DPH u knih v cenách knih na pultech, troufáte si to odhadnout ?
Bude tak nastálá situace mít nějaký význam ve vztahu k oživení poptávky lidí sociálně slabšich - po nových knihách ? Nebo si prostě jen více bohatších jedinců koupí např. více Jungových Červených knih ? Jak to odhadujete ?

Děkuji za to, že si otázky aspoň přečtete, už to by byl velký pokrok.
Hezké svátky, pokud jste židovské konfese tak hezký den.
18. 04. 2014 | 13:06

Richard napsal(a):

Ludva
Vaše nechápavost je zas typická pro starochy Vašeho typu. Jste naučení myslet mechanisticky, normativně, vlastně nemyslet, jen opakovat to, co Vám vtloukli do palice a představovat to jako velkou kulturu. Chlubit se tím, jak velké šášuly jste ze sebe nechali udělat. "Podívejte se lidé kulturní, co všechno jsem se dokázal naučit a to mě nic z toho ani trošku nebavilo!, to jsem dobrý, co?". Taká stupidita par excellance, kam se na ní hrabou mladí.
18. 04. 2014 | 13:17

Richard napsal(a):

přejmenovat nymburské gymnázium po Hrabalovi byla zas jen taká komerční snaha vycucnout zisk z jeho jméno, použít jeho jméno jak hadr, vysát ho, použít, zneužít k prospěchářským zájmům.
Jste moc hloupí nato, abyste to poznali, ať už sami sebe považujete za jakkoliv vykulturněné. Uvažujete ve zcela jednoduchých, normativních modech - přejmenování = Hrabalova oslava
A studenty pak samozřejmě považujete za hrooooozně nekulturní, že si na toto dovolili poukázat. Vy tu mladou generaci fakt ještě zkazíte.
18. 04. 2014 | 13:25

Michal Macek napsal(a):

jelikoz se musim ucit nemohu ted cist.pocituji fyzicky abstak...
18. 04. 2014 | 13:45

Pavel13 napsal(a):

"...Konsensus elity vytvářel kdysi i komerčně užitečný kulturní snobismus. ... "

Že by nymburští studenti krokem proti kulturnímu snobismu a konsensu elit někomu rozbili i komerční užitečnost?

"Politologická otázka současnosti proto zní – jestliže demokracie, ten jediný sice nedokonalý, ale svobodný svět, který známe, ničí kulturu a vede k tyranii většiny a primitivismu, co dělat?"

Na které straně sporu nymburští studenti vs. masmediální fronta jednotně a povrchně informující o jejich iniciativě, lze identifikovat tyranii většiny a primitivismus?

Ať žije demokracie a nebojácní studenti!
18. 04. 2014 | 14:18

Ludva napsal(a):

Richarde: a vy se řadíte mezi mlaďochy? trochu mi lichotíte, když mě řadíte mezi starochy, já na to ale věk ještě nemám ;-)
nevím co je komerčního na pojmenování školy, leda že by se lépe prodávaly tituly ;-) ale maturita, která jde získat na kterékoliv jiné škole, asi takovou cenu mít nebude.
prý jsme moc hloupí, abychom něco poznali, vy jste snad tak moudrý, aby jste všemu rozuměl? no, mlaďochu, ještě máte celý život před sebou ;-)
18. 04. 2014 | 15:23

42 napsal(a):

Neublizujte Tomskemu, hlavne ta publikuje dal, ten clovek me dokaze svym pokrytectvim vzdycky rozesmat.

Pravicak Tomsky, vzdy odhodlane na strane svobodneho trhu v boji proti regulacim, zase opublikoval plactivou litanii na tema ''Jak mi ten nakladatelsky byznys nefrci''. Kazda regulace nebo danova uleva je dobra, jen aby se penizky dostaly do kapsy pana nakladatele.

A ze se penizky nesypou proudem? ''Ne, ve mne chyba neni, za vsechno muzou primitivni barbari, kdyz nechteji prispet mrzky peniz na velkolepa dila neobycejne literarni kvality, ktera vydavam.''

No, proste ne, no. Radio, televize, internet - kazdy ukousnul svuj dil z trhu pana nakladatele. Takze je treba honem sehnat nejakou autoritu - ber, kde ber, aby panu autoritativne masam vysvetlila, ze byznys pana nakladatele je jediny spravny.

Jenze ono se proflaklo, ze i ty ''autority'' jsou jen lidi z masa a kosti. A ze pred nimi normalni lidi nemusi padat na pozadi. Prusvih, co?
18. 04. 2014 | 15:33

honolulu napsal(a):

Kniha je nenahraditelna !
Kniha se da vzit vsude. Knihy to jsou sladke bombonky naseho zivata !
Computer a plaze, nebo more se vzajemne nemaji radi.

Nejvetsi nepratele knih jsou ti, co urcuji, ktera kniha je "hodnotna" a ktera neni. Ktera smi byt vydana a ktera ne...

Proto zde existuji knihovny tajne ! Americka knihkupectvi s kavarnami jsou attractivni zastaveni, kdykoliv musim jit nakupovat, a tyto knihkupectvi jsou vzdy plne lidi.
Knihy nikdy nezaniknou.
18. 04. 2014 | 15:53

honolulu napsal(a):

Kazdy American se musi stehovat v prumeru 8x za zivot, rikaji statistiky.
Ja se musel stehovat 12 x pouze za poslednich 30 let.
Zminuji se o tom proto, ze zde je dalsi velka prekazka vlastnit hodnotnou knihovnu.

Knihy se proto, pred stehovanim prodaji za malou cenu u specializovanych prekupniku a po prestehovani se znovu draze kupuji.... Az pojedete na dovolenou do USA nenechte si ujit obchody prekupniku a knihkupectvi ! Najdete tam velmi hodnotne veci.
18. 04. 2014 | 16:10

K.V. napsal(a):

Honolulu, běžte se podívat až někdo v okolí zemře. Pro minulé generace bylo znakem "kulturnosti" ( ale i snobismu) mít bohatou knihovnu. Když přijdou pozůstalí, nikdo to nechce ani zadramo. Ani antikvariáty to neberou, dokonce ani slovníky a encyklopedie.
Je to první co jde bez rozpaků do kontejneru.
18. 04. 2014 | 16:16

Veterán napsal(a):

Prodeji knih by nejvíc prospělo pořádné snížení DPH na potraviny, léky, energie, bydlení...
Lidem tak po zaplacení základních potřeb zůstane více peněz na ostatní aktivity a část z toho se utratí i za knihy.
Ale v době, kdy už i nižší střední vrstvy mají problémy pokrýt tyto potřeby, je celkem jedno, jestli se kniha za tři stovky zlevní o 10 na 20 kaček.
Druhou věcí pak je, že pomalu každá kniha je olepena všemi možnými nálepkami oslavujícími autora a obsah. Ale po přečtení pár kapitol se ukáže, že vše je jinak. V tomto není nad elektronické knihy, kde mám přístup k několika kapitolám a vidím, jestli to stojí za útratu peněz.
18. 04. 2014 | 16:25

Bob napsal(a):

Jak vyplývá i ze zdejší diskuse, myslím si, že když si někdo bude chtít koupit knihu (už tak drahou i bez DPH), tak to DPH utáhne.
Čili souhlasím se Zemanem, jakkoli bych nerad dával rovnítko mezi nakladateli braku a krásné literatury.
S tím Hrabalem....
Vnucuji vnukovi také oblíbené knihy z doby, kdy jsem byl kluk.
Ale nějak tomu Huckovi Finnovi a Tomu Sawyerovi nemůže přijít na chuť.
18. 04. 2014 | 16:25

strýc virus HxNx napsal(a):

Ludva 12:52

ano, najdou se mladí, kteří čtou. většinou jsou to ale taky zároveň autoři knih. někdy rodinní příslušníci autorů. krom toho existuje určité, asi nevelké procento čtenářů, kteří budou vyhledávat knížky vždycky. teď jsou docela v módě elektronické čtečky. holt, forma důležitější obsahu.
18. 04. 2014 | 16:37

Pepa Řepa napsal(a):

Kniha bachor čepec

úpadek spočívá v tom, že mi prachy na knihy nestačej. Dokonce občas koupím cosi i v Akademii.Zrovna Zakariu nebo tu čtvercovou edici.

Někdo nečte Hrabala., já zase nečet Božku a Lojzu. Myslím, že jsem o nic nepřišel. Neslzí se nad Remarquem. Čte se Huilibrk, Haruki a místo Perry Masona Nesbo.
Na Václaváku je to samej knihkupec, Kosmas v Perlovce.
To je úpadek?
Všichni nepřežijete.Amazon se blíží.
A pak taky existují čtečky, náramná věc do čekárny.
Tomský nebrečej, zajdou na Reynka třeba tam bude nějaká monografie.
Na Bibli s jeho ilustracemi bohužel nemám.

S velkou slávou se pořádá Magnesia Litera a kromě Rudiše a Hůlové nic moc.
Hrajeme si na Oskary, globální literáty v malém rybníce.
18. 04. 2014 | 16:52

Lukas napsal(a):

Víte, chtěl bych Vám říci jedno. Maturoval jsem v roce 2012 ze státní obchodní akademie. Mezi první třídou ZŠ a maturitou jsem přečetl desítky klasických literárních děl, které mi byly stanoveny osnovami školy. Další desítky znám teoreticky z hodin literatury. Naučil jsem se o sobě jedno. Beletrie není můj šálek čaje. Čtu literaturu faktu, například historické publikace, biografie atd.......Od malička mi byly vyprávěny příběhy prostřednictvím kinematografie. Je mi vlastní, miluji ji, je to to „moje médium“. Vzdělávací funkce psaného textu je ale i pro mě nezastupitelná, avšak do těchto vod nezabředávám tak často, jako do filmu. Přesto se nepovažuji ze kulturně neznalého člověka. Když už jsem tu či onu knihu nečetl, tak minimálně vím, kdo je jejím autorem a o čem pojednává. Prosím, nevyjadřujte se pohrdavě o nás mladých, kteří nemají pokojíčky zastavěné plnými knihovnami. Možná, že také i my už máme od malička něčeho plné zuby, kupříkladu URČOVÁNÍ, KTERÉ MÉDIUM JE UŠLECHTILÉ A KTERÉ NIKOLIV!
18. 04. 2014 | 16:56

Rišard napsal(a):

"nevím co je komerčního na pojmenování školy, leda že by se lépe prodávaly tituly ;-) ale maturita, která jde získat na kterékoliv jiné škole, asi takovou cenu mít nebude. "
Ludva
.
Pochopte, jméno "Hrabal" má dost velkou cenu, hodnotu, čehož si je vedení školy, nehledě na postoj studentů nebo jejich rodičů, samozřejmě dobře vědomo. Jméno "Hrabal" je prostě prestižní záležitost, jde o značku, kterou je možné se zaštítit a tím se podílet, v horším případě přiživovat, na její ceně, prestiži, hodnotě. Prostě to jméno použit ve vlastní prospěch, k vlastnímu zviditelnění, zhodnocení, ke zvýšení vlastní prestiže, nikoliv k projevení úcty autorovi nebo k jeho oslavě, jak se deklaruje. Ale řečeno jednoduše, význam, který jsem se snažil sdělit, a mám zato, že i študáci, je "přiživení se na prestižní značce, jménu, proti vůli nositele tohoto jména, navíc za situace, kdy se ukazuje, že skutečná úcta k tomuto jménu, uvnitř zdí samotné školy, ve skutečnosti příliš neexistuje(výrok studentů "o Hrabalovi jsme neslyšeli"), tak jako možná neexistovala ani za docházky samotného Hrabala. Tu mu začalo "učitelstvo a ředitelstvo"okázale projevovat, až se stal slavným, až se to prostě hodilo jim samotným, až to bylo v jejich vlastní prospěch. Bezvýznamný student Hrabal tak zřejmě nikoho nezajímal, žádná úcta, nic.
----------
"prý jsme moc hloupí, abychom něco poznali, vy jste snad tak moudrý, aby jste všemu rozuměl? no, mlaďochu, ještě máte celý život před sebou ;-) "
Ludva
.
vycházím z toho, že sám Hrabal byl za svého života proti přejmenování gymnázia svým jménem. Dle mého už jen tento nerespekt k jeho vůli může být zneuctěním jeho památky, nikoliv oslavou. Na nymburském gymnáziu propadal, výuku v této škole, dle toho co vím, rád neměl. Študáci navíc upozornili na rozpor mezi tím, jaký motiv k přejmenování je deklarován - projevení úcty a oslavy Hrabala a skutečnosti, že uvnitř zdí této školy jeho jménu žádná větší pozornost věnována není, resp. že jde jen o prázdné gesto, jehož motivem může být přiživení se na Hrabalovu jménu.
Netroufám si soudit, co by si sám Hrabal o této situaci myslel, ale zavrhovat hlas studentů jako projev nežádoucí nekulturnosti, mi přijde samo poměrně primitivní, stupidní, taký projev tupého komunistického papaláštví. V mých očích študáci jen vyjádřili skutečné pohnutky, které spatřují za přejmenováním gymnázia ze strany vedení školy s tím, že se s nimi sami odmítají ztotožnit. Myslím, že na to mají plné právo a dokonce jim fandím. Kéž by podobného jednání byli schopni v časech dřívějších i ti, kteří je teď kritizují.
Mimochodem, študáci navrhovali po Hrabalovi pojmenovat třeba knihovnu. Některé odsudky nekulturnosti tak samy nesou rysy poměrně barbarské. To je podobné jako velký a zapálený hlasatel svobody tuto svobodu svými činy sám přímo popírá. Nebo, když zapálený katolík hystericky provolává mír a lásku, přitom kolem sebe ve skutečnosti šíří nenávist a rozbroje.
V dnešní době je dle mého společnost zaplavena nejen klasickým, obskurním bulvárem, ale také tím moralistním, obojí míří na ty nejnižší pudy, na první signální, na stupiditu příjemce.
18. 04. 2014 | 16:57

strýc virus HxNx napsal(a):

Bob 16:25

já jsem jako dítě Marka Twaina taky nemusel, i když zvláště v Huckleberry Finnovi byly zajímavé pasáže docela pěkně mapující drsné poměry Jihu, kde se černoši třásli jako třtiny a puška i pro ženské byla něčím podobným jako pro dnešní hospodyně vařečka. pamatuji se na scénu, jak Huck převlečený za holku je nějakou drsnou farmářkou usvědčen ze špatného zahrání této role např tím, že mu ta semetrika hodí do klína nějaký předmět a on - v sukni - srazí nohy k sobě, načež je pokárán, že tohle by holka neudělala, ta by naopak roztáhla nohy od sebe, vědouc, že zvětšená plocha sukně předmět lépe zachytí. ha-ha-ha!

a pak ještě stojí za to vrcholně pesimistická Twainova končetina (opak prvotiny!) Tajemný cizinec, spíše filosofická nežli beletristická knížka, např i u nás to zdramatizovali a na Vltavě bylo možno slyšeti text ve vynikající interpretaci nebohého Borise Roesnera. „Je to jen sen – neexistuje nic než jen ty – a ty jsi jen myšlenka, bludná myšlenka, zbytečná myšlenka, myšlenka bez domova… bloudící osaměle prázdnou věčností.“

kdo by řekl, že to napsal stvořitel těch dvou rošťáků, Toma a Hucka.
18. 04. 2014 | 17:02

Rudi Koutek napsal(a):

K.V. napsal(a):
"Honolulu, běžte se podívat až někdo v okolí zemře. Pro minulé generace bylo znakem "kulturnosti" ( ale i snobismu) mít bohatou knihovnu. Když přijdou pozůstalí, nikdo to nechce ani zadramo. Ani antikvariáty to neberou, dokonce ani slovníky a encyklopedie.
Je to první co jde bez rozpaků do kontejneru.
18. 04. 2014 | 16:16"


Nikdy bych neveril. I zazraky se deji a ja souhlasim s K.V.
18. 04. 2014 | 17:02

Zdeněk Brom napsal(a):

Rudi Koutek:

Záleží hodně na tom, co v té knihovně máte.
18. 04. 2014 | 17:08

strýc virus HxNx napsal(a):

Lukas 16:56

možná patřím ke generaci zkažené přílišným čtením (knih), ale trochu jsem se svého času podivoval nad tím, jak mí mladší kamarádi konzumují filmy. knížku by si přečetli jen velmi neochotně, ale filmy, to je jiná. když jsem si později začal doplňovat vzdělání, bylo už asi pro mne pozdě. teď nemám na mysli filmy takového Bergmana nebo třeba Bertolucciho, Kurosawy nebo Tarkovského, Wajdy... Ne, myslím na mladší autory. Viděl jsem toho kvanta a stále více platí jednou zkonzumuješ a třeba jsi i nadšen, ale vícekrát nemáš potřebu se k tomu vrátit. To neplatí pro Dostojevského ani pro Prousta, ale platí to třeba pro Harukiho Murakamiho, a to jsem japanofil. vše stále více ovládá expandující, hrozivá prázdnota. nakonec vítězí přece jen technika, to jest filmy, u kterých je poznat, že se do nich vrazily mimořádné finanční prostředky. třeba se pletu.
18. 04. 2014 | 17:13

Zdeněk Brom napsal(a):

Lukas:

Nic proti vyprávění příběhů pomocí filmů. Osobně ale nemám rád, když mi někdo vnucuje svoje obrazy a představy. Viděl jsem pouze část prvního dílu Pána prstenů a musel jsem odejít. Ten film byl úplně o něčem jiném než kniha.
18. 04. 2014 | 17:22

strýc virus HxNx napsal(a):

Zdeněk Brom

ještě ten Gandalf by v Jacksonově trilogii docela ušel.
Ale jinak takové Heavenly creatures od stejného rejži je dost pozoruhodný film.
18. 04. 2014 | 17:31

Zdeněk Brom napsal(a):

strýc virus HxNx:

Možná. Asi po 20 minutách jsem zavřel oči a opustil sál.
18. 04. 2014 | 17:34

Rudi Koutek napsal(a):

Zdenek Brom
Nemaji nahodou v tom nejnovejsim dile nejakou emancipovanou elfku, ktera se v knize vubec neobjevuje?
Mam pocit, ze co jsem kdy videl neco zfilmovaneho, tak kniha byla vzdy lepsi a film zklamani.
18. 04. 2014 | 17:36

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane Tomský!

Vaše vydavatelské heslo vždy bylo: „Měl jsem jediný úkol: solventnost. Prestiž byla až na druhém místě“.

Takže v prvé řadě Vám šlo vždy jen o kšeft a ne o "kulturu".
18. 04. 2014 | 17:39

strýc virus HxNx napsal(a):

Zdenek Brom

nu, já bych kvůli něčemu takového do sálu ani nelezl. ještě bych tam chytil nějakou nechutnou virosu.
18. 04. 2014 | 17:40

Bob napsal(a):

to Zdeněk Brom
....Záleží hodně na tom, co v té knihovně máte.
Mluvím z vlastní zkušenosti....
Knihy jsem hromadil, za totáče jsem stál ve frontě každý čtvrtek před Fišerovo knihkupectvím a radoval se z "ukořistěných" dobrých knih.
Takže jsem nahromadil opravdu hodně knih.
Zemřela mi maminka.
Rodiče byli členy ve spoustě knižních klubů, takže neměli žádný brak.
Situace mě přinutila se mnoha knih zbavit.
Ty knihy nechtěl nikdo ani zadarmo.
Při té příležitosti jsem se zamyslel proč vlastně ty knihy doma mít (mám jich pořád hodně), když knížek, ke kterým se vracím je málo.
Na druhou stranu mám nové knížky rád, jejich vůni, krásu...
18. 04. 2014 | 17:48

strýc virus HxNx napsal(a):

Bob 17:48

u mne doma stejná situace.
maminka ale dosud žije a je docela v kondici.
knížek po ní se budu jednou zbavovat jen velmi neochotně
a určitě ne v dostatečné míře.
18. 04. 2014 | 17:53

Laco G. mlynář napsal(a):

Pane Tomslý to co píšete je zásadním nepochopením reality. Neplatí totiž Vaše:

Politologická otázka současnosti proto zní – jestliže demokracie, ten jediný sice nedokonalý, ale svobodný svět, který známe, ničí kulturu a vede k tyranii většiny a primitivismu, co dělat?

Kulturu ničí kapitalismus, ne demokracie.
18. 04. 2014 | 18:08

Lukas napsal(a):

to strýc virus HxNx

Ano, máte pravdu. Člověk buď může koukat na filmy nebo „koukat“ na filmy. Já patřím do té skupiny, kterou film fascinuje bez ohledu na dobu vzniku a místo původu. Spatřuji v tom audiovizuální magičnost, kterou žádné jiné médium prostě neskýtá. Většina lidí, i mnohem starších než jsem já, kouká na film jako na prostředek pro zabití večera. To není můj případ. Na film se podívám vždy v originálním znění s titulky, pokud to zrovna není anglofonní produkce. V jednom ohledu si ale film s knihou či divadlem nezadá. A sice, že většina produkce je „navoněný“ balast. Věřím, že schopnost rozeznat balast od hodnoty je výsada kulturních lidí. Nechci vyznít jako vychloubal, ale věřím, že kulturní člověk jsem.
18. 04. 2014 | 18:32

Pepa Řepa napsal(a):

Bob
Japka mají malé byty, navíc letí minimalismus v bydlení ,nikdo nechce utírat prach místa málo, ale hodně čtou.
Přečtou a dají knihu pryč. Většinou do knihovny.
Já jsem sysel. Ani na zdi už nemám místo, kde by nebyl obrázek.
Jako ve střelnici u Matěje
To je moje pomsta potomkům, že mě neodnesli včas na Narayamu.

Knihomol se má včas trávit jako krysa.
18. 04. 2014 | 18:39

strýc virus HxNx napsal(a):

Lukas 18:32

o.k., snad chápu. myslím, že trochu zapomínáte na jazyk.
pro mně je jazyk důležitý, rád s ním pracuji a hraji si. pro mne je důležité rozumět dějinám toho kterého jazyka, ponejvíce tedy češtiny, abych se zbytečně nenaparoval. ty dějiny, nebo jinak řečeno evoluce jsou "svojské". i to mne na knihách baví.
jiným problémem je, že film jako audiovizuální médium uzurpuje z mozkové činnosti příliš mnoho a někdy zbytečně, protože to nestojí za to. snad mne chápete, i když uznávám, že příliš geniálně jsem to nevyjádřil.

pepa řepa

japko, co k němu chodím deset let do hodin japonštiny, mi sdělilo, že japka už nečtou ani komiksy.
tak zlé to asi nebude, v příměstských vláčcích v Tókjó určité procento (asi 10% cestujících) vždy urputně civělo do nějaké knížečky, většinou papírové! ne do elektronic.čtečky. mluvím o létech 2009, 2010,2012 ... aby bylo jasno. ostatní buď spali anebo civěli do mobilů, i phonů a tabletů.
18. 04. 2014 | 18:57

Pepa Řepa napsal(a):

strýc virus HxNx
to byste se divil. V Praze byl 2x Murakami. Jednou na zapřenou jako turista, podruhé oficiálně. Když podepisoval v Luxoru, byla tam celá japonská komunita, něco jako kdyby přijel císař.
Podepsal mi 3 knihy, pak řekl, že bude podepisovat jen jednu, děsná fronta.Japka přijíždějí vždycky na prázdniny. znají Dostojevského nebo Kunderu lépe než já.
Fakt je, že jsou z Wassedy nebo Sacred Heart. A o klasické hudbě darmo mluvit.
jsem mezi nimi za blba. Fakt je, že jsou jako děti.
Japlek je hodně odrůd.
18. 04. 2014 | 19:33

Pepa Řepa napsal(a):

No, abych se přiznal, já jsem za blba všude, ale je mi to jedno.
Někdo blba dělat musí.
18. 04. 2014 | 19:36

strýc virus HxNx napsal(a):

Pepa Řepa

Murakami je srajda.
Inu odrůdy, jistě...
díky za Váš postřeh.
18. 04. 2014 | 20:28

honolulu napsal(a):

Rudy Koutku & K.V.
Jsem pysny na svoji nekulturnost. Snobsky nejsem vubec. Knihy mam rad pro svoji zvedavost. Popsat svoji nekulturnost nemohu, bylo to smazano.

K.V., kde je v Brne nejvetsi knihkupectvi ? (Adresa.)
18. 04. 2014 | 20:34

strýc virus HxNx napsal(a):

Honolulu

Academia -Masarykova třída
Barvič-Novotný - Česká
Dobrovský - Česká/Joštova
18. 04. 2014 | 20:38

mb napsal(a):

tomský konečně dobře: Naprosto neuvěřitelná záležitost z Nymburka, kde chtěl ke stému výročí narození Bohumila Hrabala, možná největšího českého novodobého spisovatele, gymnázium jeho ředitel po slavném žáku pojmenovat. Narazil na odpor studentů i rodičů. A zatímco česká národní banka vydala pamětní minci a ve Francii probíhají autorovy oslavy, polovina žáků prohlásila, že o literátovi neslyšela a jedna dívka se dokonce rozzuřila, že by měla chodit do školy s názvem člověka, o němž nic neví. Ještě před dvaceti lety by se její předchůdkyně zastyděla, mlčela, a možná si šla i něco přečíst, dnes vnucuje svou ignoranci celému světu jako hodnotové kritérium.

... njn ... stane se ...
18. 04. 2014 | 21:00

Jáchym napsal(a):

Pepa, Virus...a ostatní potrefení.
Jakož i Tomský

Měl jsem dědečka knihomola a tatínka knihomola a sám jsem knihy kupoval každý týden.

Zdědil jsem barák, všude knihy, na půdě bedny s knihami, prohnutý strop.

Čtvrtku jsem dal do antikvariátu, čtvrtku do sběru.
Polovinu jsem rozdělil na tři díly - jeden dal sestře, druhý sestřenici.

Zbývá mi padesát metrů polic s knihami, na schodišti, chodbě - police do stropu, plus dvě klasické knihovny ve dvou místnostech.
A před měsícem se ohlásil kamarád, že mám u něj osm(!) banánovek s knihami na půdě, na které jsem zapomněl už před deseti lety.

Takže už jen fotím knihy na digitál (otrava) a čtu z netbuku.
Něco mám ve čtečce Kindle (s podsvícením - fajn pro čtení v posteli).

Když pomyslím, že se celoživotní četba dá dneska nacpat na flešku, brečel bych.

xxxx
Věřím, že jízda v sériovém autě se nikdy nevyrovná jízdě na koni s větrem ve vlasech.
Nicméně...my nevděčníci dnes kupujeme koně akorát v buřtech. Buřt se nám do ledničky vejde.

Můžu si dovolit buď jednu knihu papírovou nebo třicet digitalizovaných.
Jako kulturní barbar si raději přečtu třicet knih než jednu.

A bude hůř.
Čest Vaší knihkupecké památce, pane Tomský.
18. 04. 2014 | 21:14

Renata napsal(a):

Knihy Stephen Hawking jeho život a dílo a Hostující profesoři jsem si uložila do knihovničky vedle postele mezi Švejka a Saturnina.

Moje teorie všeho: Z NIČEHO NIC JE VŠECHNO. A TO JE VŠECHNO.

Hozenou rukavici jsem zvedla. A je to VŠECHNO. Z NIČEHO NIC.

VŠEM PŘEJU VŠECHNO NEJLEPŠÍ, BYLI JSTE ÚŽASNÍ SPOLUHRÁČI, PŘÁTELÉ. Z CELÉHO SRDCE VÁM DĚKUJU.

Při vědomí, že můžu jít KDYKOLIV KAMKOLIV, po odeslání této zprávy odcházím z této hry. Podle mých pravidel bude tím hra skončena. Samozřejmě protistrana může ve hře pokračovat podle jejích pravidel, ale beze MĚ. Výhodou jednoznačně bude, že se zbavím stresu a snad neskončím zase na prášcích kvůli další etapě bipolární poruchy. Navíc nestrávíme všichni Velikonoce u počítačů a to je VŠECHNO.

Krásné a pohodové Velikonoce a všechno nejlepší přeju.
Mějte se, jak chcete :-)

DĚKUJI

Hezký nejen dnešní den
AHOJ

Renata
18. 04. 2014 | 21:18

Jáchym napsal(a):

Zdravím Renatu a přeji co nejklidnější Velikonoce a co nejméně depresí .
Vím, co to je, taky se s podobnými stavy občas od mládí peru.
18. 04. 2014 | 21:25

honolulu napsal(a):

stryc virus HxNx,
Dik pane doctore za adresy. Nevedel jsem, ze jste z Brna. Kdyz se dostanu do Evropy, tak to jsou moje dulezite zastavky v Cesku. (Praha, Brno)
19. 04. 2014 | 00:44

honolulu napsal(a):

Knihy se kupuji podle individualniho zajmu, ktery je pro kazdeho jiny.
Kniha, ktera prinasi informace a myslenky je absolutni pozitek, kdyz jste ve spravnem a klidnem prostredi, kdy se muzete soustredit na thema, ktere vas zajima.

Letet pres Atlantik bez knihy neni vubec ani mozne. Strasna nuda 8-9 hodin, me zachvati a zacnu premyslet, je-li pilot ozrala, nebo jsme-li sledovani UFO.
- Nebo kolik stupnu je voda pod nami a jak dlouho bych vydrzel plavat.
Kdyz mam knihu, tak se zapomenu a vratim se k realite az ve Frankfurtu.

Pane Tomsky, delate skvelou a dulezitou praci, akorat musite uverejnit adresy kde jsou Vase knihkupectvi....
19. 04. 2014 | 03:14

honolulu napsal(a):

Renato, kdyz se sama dobrovolne zminujete o Vasi nemoci, tak by jste se mela zminit i o chemickych jedech, ktere do Vas Vasi doktori cpou....JAK se jmenuji ?
Oni totiz doktori o porusene chemicke rovnovaze, ktera zapricinuje napr. bi-polar, ci jine manie moc nevi...
Zranene, bolave, nemocne duse jsou vetsinou ze stresu a tato bolest jde opravit pozitivnim stresem, nebo prirodni medicinou. - Chemie nepracuje.
19. 04. 2014 | 03:26

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

Lukas
Hrané filmy jsou povíceru jen tvrzeními, nikolivěk porozuměními či vysvětleními. Mnohdy pak jen přesvědčeními , někdy i docela obyčejnou propagandou.
Často pak tvrzeními takové povahy, že když si je recipient zamění s vysvětlením či porozuměním, škodí sám sobě coby příslušníku druhu Homo sapiens sapiens, hlásí se spíše k opici, však také je tak často k němu - coby divákovi i přistupováno... a to zcela záměrně, neboť se ví, že tyto opice právě že samy po takových " banánech " touží a vyhledávají je, jsou kvůli nim ochotny investovat jak peníze, tak to nejvzácnější co na světě mají - tedy čas, vyhrazený jim zde k žití / potažmo k existenci/.
Tuším že Tacitus psal, že divadlo je zdrojem potíží a tvůrcem různých simulakrů/ker ?/, které díky působení na emoční stránku lidské bytosti uvrhují i její rozumovou stránku do duchovní nuzoty, která, pokud je přičtena k nuzotě fyzické, je pro společnost velkým nebezpečím.Také veřejná fora tito tvůrci iluzí přetvářejí v divadlo - sama veřejnost se zde zceal dobrovolně a chtěně proměňuje v herce, nevede již dialog, nemluví - ale baví se, opičí se.. Proto by těmto lascivním hercům měla být odebrána některá práva.
Tiberius v jistém čase herce vykázal - kvůli tomu, že iniciují nepokoje.

Kniha pak /pokud je její obsahem sdělení myšlenky takové váhy, že tato myšlenka je potenciálně takové hodnoty, že je vkomponovatelná do žvota čtenáře takový způsobem, že v jeho skutcích znovu ožije / má být napsaná tak, jako by čtenář měl pocit, že je napsaná v čínštině.
19. 04. 2014 | 11:26

Rudi Koutek napsal(a):

honolulu napsal(a):
"Zranene, bolave, nemocne duse jsou vetsinou ze stresu..."

To mozna u Vas v USA.
19. 04. 2014 | 13:08

honolulu napsal(a):

Rudi Koutek, (13:08)
tak z ceho jineho ? A z ceho u vas ? Stres produkuje adrenalin. Coz je potrebna a dobra latka. Jeli ho vsak moc, tak nejen zabiji, ale mrzaci mozek.
Neurologicky prijimac dostane zanet a je citlivejsi 50x vice, nez prijimac zdraveho cloveka. Tito lide potom ziji v silnych bolestech a prijimaji signaly o kterych druzi nevi.
Rika se tomu volani . Volani a silne bolesti jsou inspiraci k sebevrazdam. Leky vsak existuji a thetrapie take. Vim to vsechno z Afriky z valky o portugalske deditstvi.
19. 04. 2014 | 15:47

Rudi Koutek napsal(a):

honolulu
Geny, prostredi, choroby, nestesti, spatne detstvi(fyzicke a psychicke tyrani), znasilneni atd., ja bych ten stres videl jako jeden z komponentu.
19. 04. 2014 | 16:48

MA napsal(a):

Promiňte, ale demokracie přeci stojí na prosperující střední třídě.
Proto nechápu, proč ji, v éře globalizace, stále vizualizujete, abyste ji mohli vinit z úpadku hodnot, udržovaných střední třídou obyvatelstva.
19. 04. 2014 | 22:48

MA napsal(a):

Když zapomeneme na šaškárnu,
tak tady, v Evropě, se může doposud ohánět demokracií snad jen ŠVÝCARSKO.

Co kdybychom se zeptali Švýcarů, zda z potenciálního "úpadku kultury" jsou ochotni vinit demokracii...

. (
19. 04. 2014 | 23:02

MA napsal(a):

HELE, zlatá tele: )
http://www.releaselyrics.com/8ecd/pražský-výběr-s.o.s./
20. 04. 2014 | 00:07

Rudi Koutek napsal(a):

Zpatky ke kniham.
Ja bych to rekl strucne, tisice knih prectenych, urcite pres tisic vlastnenych. Ty prectene mi neco daly, ty vlastene jsou lapac prachu. Posledni roky kupuji vetsinou bibliofilie.
20. 04. 2014 | 00:46

Medikologthe rnpsra napsal(a):

Ano. Kvalitní, poutavá kniha, se vždycky prodá i se 20% DPH. Prodá se i kniha, která poučí v potřebných odbornostech profesionály i laiky.

Jako lékař léčí de lege artis.. a tedy učebnici z medicíny starou 50 let si prohlédne se zájmem, ale poznatky hledá v novinkách a ty si koupí, půjčí, či stáhne; tak i čtenář může volit mezi aktuální, nebo nadčasovou tvorbou. Detektivka je pro nepolicajta (kvalitní detektivka) zajímavá a je jedno, zda je z exotického prostředí, nebo z doby dávno minulé, či aktuální. Naopak, exotické prostředí zamaskuje nejenom případné právní lapsusy ... téma zločin, vyšetřování, trest táhne tisíciletí.
Společenská téma mohou být také exotická, nebo naopak úzce dobová.. až nic neříkající člověku který nezná dobové reálie. Do takové úzce pojaté doby a o lidech v ní psali Hrabal, Karel Václav Reis, Václav Beneš Třebízský, Jindřich Šimon Baar a další, ve své době masově čtení.. dnes zajímaví pouze pro zužující se skupinu čtenářů. To, pane Tomský, nezmění ani NULOVÁ DPH. Je to zákonitost.
Pokud se autorit týče, propaganda je jistě dokáže vytvořit a když tyto osoby vládnou profesionálně jazykem a vychválí do nebes NEDOSTUPNÁ DÍLA, mohou po nich vyvolat umělý "hlad" a OČEKÁVÁNÍ. Na první knižní vydání Havla se po převratu stály fronty, vyšly v megalomanských nákladech... aby lidé po přečtení zjistili krutou pravdu.. že naletěli. Že kritiky byly o řády kvalitnější, než mnohá jimi "kritizovaná" díla. Že kritikům doporučujícím (nejenom) díla disentu mnohdy autoři nesahají po kolena. A tak díla leží u knihkupců.. tu a tam si je koupí student kvůli povinné práci do školy.. a jinak je už ani antikváři často nevykupují. Nemají na ně odbyt.. občas jimi lidé i plní kontejnery.
To je osud i mnoha starších, ve své době vyhledávaných děl. Píší prostě o době, kterou již nikdo nechce a neumí žít, ani ji nechápe a necítí potřebu se o pochopení snažit.
Byla doba, kdy knize u petrolejky konkurovalo pouze vyprávění.. postupně přibyl rozhlas a kino, potom televise, ale hlavně INTERNET zpřístupňující informace i kulturu v nepapírové formě. To se musí projevit v nákladech knih...
20. 04. 2014 | 01:10

Medikolog napsal(a):

Safra, k nicku se mi v 01.10 nalepila re captcha.. tak pardon.
20. 04. 2014 | 01:13

šašek z Jihlavy napsal(a):

K.V. napsal(a):
Honolulu, běžte se podívat až někdo v okolí zemře. Pro minulé generace bylo znakem "kulturnosti" ( ale i snobismu) mít bohatou knihovnu. Když přijdou pozůstalí, nikdo to nechce ani zadramo. Ani antikvariáty to neberou, dokonce ani slovníky a encyklopedie.
Je to první co jde bez rozpaků do kontejneru.
18. 04. 2014 | 16:16
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V našem baráku před časem zemřel soused v požehnaném věku. Když přijelo potomstvo vyklízet kvartýr, vyskládali u kontejnérů obsah kdysi plné a hodnotné knihovny. Vracel jsem se domů a zrovna začal slejvák. Stačil jsem zběžně posbírat asi 20 knížek, pak už to nemělo smysl, lilo jako z konve.
Doufám, že ostatní pozůstalost byla atraktivnější, u kontejnerů se žádné starožitnosti, alba se sbírkou známek či kazety s mincemi naválely, co měl v bance, to bylo jistě v suchu, žil skromně a nenápadně, snad si to pozůstalí v míru a pohodě rozdělili. Knížky ale nebyly jejich parketa, asi opravdu není zájem ani v antikvariátu nebo v knihovnách.
Nová doba, Koniáš by měl radost.
20. 04. 2014 | 17:24

infovk@knihovna.ujep.cz napsal(a):

Smutné osudy soukromých knihoven: jednou z možností je nabídnout to do některé knihovny, kde knihy nechají na rozebrání čtenářům.
21. 04. 2014 | 22:19

gaia napsal(a):

No jo, ale rozdáváním knížek Tomský nezbohatne.
22. 04. 2014 | 09:39

Čenda napsal(a):

Ale pane Tomský, zda knížka bude stát 200,- Kč, nebo 220,- Kč je nepodstatné. Z vašeho blogu trčí prachy a prachy. Vsadím se s vámi, že i když DPH bude 0, tak knížky budou stát stejně, nebo víc než dnes. A vy to budete zdůvodňovat cenou papíru, investování do nových technologií a další bla, bla a znova bla. Neoliberálové, jako jste i vy, razí filosofii "zisky se privatizují a ztráty nesou daňový poplatníci".
22. 04. 2014 | 23:37

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy