Politika je nevděčná mrcha! Na vlně veřejného zájmu neřkuli výsluní se nelze dlouho udržet. Snad všichni, dokonce i veleúspěšní politici (s výjimkou těch, kdo včas odešli nebo byli zavražděni) nakonec upadli v nemilost lidu (Churchill, Thatcherová, Kohl), ti však byli alespoň posmrtně rehabilitováni, abych vyjmenoval jen ty, kteří vydrželi nejdéle. Nejhůř jsou na tom ovšem nadějní politici smolaři. Jejich úspěšnou cestu vzhůru zastaví nečekaný rozpad koalice, strany, či nějaká osudová nehoda a náhoda, zatímco jejich reputace ještě chvíli přežívá v obecném povědomí.

Uštknuti politikou a při vědomí svých často skutečných schopností zakládají nové mrtvě narozené strany. Jenomže ani známé jméno, ani ješitnost sama nepostačí, musí ještě existovat veřejná poptávka to znamená nika na trhu politických ideologií. Prostá je logika politiky a neúprosná.

Takový je i nešťastný osud uličnicky sympatického leč politicky naivního expředsedy lidovců. Táhl své pravolevé spolustraníky neurvale do prava a najednou skok v bok chtěl stranu zachránit u moci spoluprací s komunisty. Knockoutoval tím okamžitě sám sebe. Jakmile však vstoupil jako financministr, a proti vůli sice zdiskreditovaného, ale stále ještě předsedy strany, do koalice s finančními liberály, byl pro věřící straníky totálně ztracen. Strana lidová je přece jen na rozdíl od něho křesťanská a konzervativní. Pravicový kapitalistický liberalismus jí je naprosto cizí. Na prvním místě chce zvyšovat podporu vícedětných matek v domácnosti, a ne růst abstraktní HDP či střední vrstvy a nedej bože morálně problematických milionářů, kteří většinou nevstoupí do království nebeského. Je sice neschopná v dnešní masové liberální kultuře své křesťanské zásady a zákazy propagovat (nedaří se to ostatně ani v katolickém Polsku), dává jí to však uzemněnou pivotální osu, jež ji umožňuje, aby se podle politického větru bezpečně a zdánlivě vyděračsky vykláněla tu doleva tu doprava.

A teď tu máme Kalouskovu TOP O9 (vyslov top ou nájn), katastrofální marketingový blábol z ještě stále nezdomácnělého jazyka, v překladu snad maxipodprsenka číslo děvet. A taky v dobré české tradici nic neříkajících zkratek politických pravicových stran ODS, ODA, DEU, SSO. Do voleb už jen pouhé čtyři měsíce a sehnat tisíce dobrovolníků na rozdávání letáků nebude snadné. Ideologický program liberálnější pravice (nízké daně, malý stát, konec integrace EU), než je ta mírná Topolánkova, teď v eurovolbách zcela propadl a v těch příštích při nepochybné vyšší účasti voličů propadne ještě víc. Pokud má Kalousek v zásobě milionáře na zaplacení masové záplavy billboardů, tak je neironicky lituju. Stačí se podívat na kandidátky, co ještě visí (Češková, Zubovová). Vyhozené peníze!

Nejde o to, že hejno padlých lidoveckých politiků a náměstků, nikomu nic neříká. Ani o to, že stále ještě oblíbený Schwarzenberg nic nezmůže, protože aristokrat přebíhat nesmí. Zvláště když už se neveze na partajním, dnes už jen alegorickém voze strany zelených.

Kde není poptávka, nemůže být ani nabídka. To platí i o volebním trhu.

(Napsáno pro deník E15)