Doba postfaktická jako synonymum pro dobu veřejných lží
Lidé, kteří nejsou schopni nebo ochotni ověřovat informace, se rádi vymlouvají na to, že žijeme v době postfaktické. Žalostné je, když se na tom všem podílejí vědci. Následujícím textem reaguji na článek čtveřice autorů Cvrčka, Herbena, Štětky a Trlifaje Aprílový žert rektora Zimy? publikovaný na Deníku Referendum a následně ve stejném znění v blogu Pohled zblízka, který zpochybňuje moji habilitaci a obsahuje, stejně jako jejich předchozí výzva rektorovi Univerzity Karlovy, nepravdy o mé osobě i účelově překroucená fakta.
Mezinárodní paralympijský výbor zabodoval, na rozdíl od olympijského
Mezinárodní paralympijský výbor ukázal, že mu na rozdíl od toho olympijského odvaha nechybí. Na webu i sociálních sítích se některým lidem ježí vlasy – panebože, proč se u paralympiády řeší doping? A proč proboha postižení dopují??
Praha snů - jaká je ta vaše?
Pokud se pohybujete po Praze městskou hromadnou dopravou a máte pocit, že by mělo být víc bezbariérových stanic metra, zastávek tramvají i autobusů, přijďte se ve čtvrtek podívat na premiéru filmu Praha snů. V BIO OKO se bude promítat od 17:30 a po filmu Erika Čipery budeme debatovat mimo jiné s primátorem Tomášem Hudečkem nebo ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou-Tominovou. V panelu budou ale také například Jana Černochová z ODS, Ondřej Mirovský ze SZ nebo Jan Čižínský z KDU-ČSL.
Témata, která nebývají tak často vidět
Málokdy mám takovou radost, jako když se seběhne nový ročník závěrečných prací mých studentek a studentů z předmětu Novinář a menšinová témata. Už jednou jsem je tu nabízela k přečtení a shlédnutí a setkaly se stejně tak s příznivými reakcemi, jako s těmi méně příznivými v případě některých tradičních diskutujících pod mými blogy.
Dětem se lhát nemá
Patříme mezi domácnosti, které včera zažily hodně velké zklamání. Déčko a Art u nich nezačaly vysílat.
Volím makaka!
Cestou do práce míjím vytuněného Jana Fischera a kousek od něj upoceně sentimentálního Jezevce z Vysočiny u tanku. Za chvíli vidím rádoby cool komiksovou kampaň Volím Karla a už se duševně připravuju na protřele asertivního Ekonoma do nepohody v oranžových brýlích. Jenže!
Když je váš oddávající menší star, než jste si mysleli
S Romanem Pekárkem mám spojený jeden z nejpříjemnějších dnů - svatbu. A to bez ironie. Rozhodli jsme se před třemi lety s mým mužem vzít se neokázale, bez svatebních plánovačů a designérů, bez opulentních hostin, rozbíjení talířů a chomoutů a tak. Všechno tehdy vyšlo perfektně, podle našich představ, a přispěl k tomu právě i pan Pekárek.
Paralympijský fotoblog III.
Fenomenální Nizozemka Esther Vergeerová je postrachem ženského tenisu na vozíku. Až do paralympiády neprohrála 460 zápasů v řadě (od ledna 2003, nyní je jich už 470) a ani v Londýně nenechala nikoho na pochybách, kde je nejlepší z nejlepších. Bez větších potíží se propracovala až do finále, které Mezinárodní paralympijský výbor na svých stránkách označil jako jednu z pěti událostí, které by si diváci na těchto hrách neměli nechat ujít, a porazila v něm s přehledem svou krajanku Aniek Van Kootovou (v černém) 2:0 na sety. Van Kootová dokázala ve finále zvítězit teprve v jedenácté hře, ještě přidala další dvě, ale to bylo všechno.
Paralympijský fotoblog II.
Fotbal zrakově postižených je na paralympiádách jedním z nejoblíbenějších kolektivních sportů. Anglicky se nazývá Football 5-a-side, to proto, že na každé straně hraje 5 hráčů, 4 z nich mají zalepené oči a přes ně klapky, aby se srovnaly případné nuance ve zbytcích zraku, pátý je vidící brankář "navigátor". V míči jsou rolničky a během hry je slyšet pouze halekání obou brankářů a trenérů. Následující fotky jsou z utkání ve skupině o 5. - 8. místo v paralympijském turnaji mezi Velkou Británií a Čínou, které vyhráli právě Číňané 2:1 na penalty.
Paralympijský fotoblog I.
Čeští boccisté Radek Procházka a Leoš Lacina mají stříbro! Jedná se o zatím největší český úspěch v tomto sportu, který hrají nejvíc postižení, kteří často v ničem jiném soutěžit nemohou a který je podobný hře petanque. Podívejte se na fotky z finále s mistry světa Brazilci - Pintem a Dos Santosem. Češi ho prohráli 3:5, ale zejména Radek Procházka několika brilantně zahranými těžkými míči roztleskal vyprodanou halu v budově ExCeL. Atmosféru na olympijských hrách chválili všichni, byla jsem zvědavá, jaká bude ta paralympijská. A je senzační! Londýn žije paralympiádou, sportoviště jsou vyprodaná a za znalosti, které mají běžní diváci, by se u nás nemusel stydět žádný sportovní novinář. V Pekingu jsem hodně postrádala spontánnost, radost ze sportu, obeznámenost s tím, na co se vlastně člověk dívá. Londýnu v tom nelze nic vytknout.
Babiš vsadil na všeluxující taktiku. Potřebuje, aby lidé co nejméně přemýšleli
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
