Lupičské metody vymáhání neexistující spotřeby energie dorazily už i ke mně. Přišlo mně sdělení od jakési firmy Garnet s r.o. s provozní adresou U plynárny 500/44, 140 00 Praha 4, upomínající mě, s pověřením od Pražské plynárenské a.s. (PP), o zaplacení zálohy za odběr plynu ve výší 600 Kč, do 10 dnů. A varující, že dodavatel je „oprávněn omezit nebo přerušit dodávku zemního plynu z důvodu neplnění platebních podmínek zákazníkem“. Protože plyn už dva roky platím inkasem a žádnou upomínku o nedoplatek jsem od PP nedostal, pokouším se volat na uvedená čísla Garnetu i PP, která neodpovídají.
Restauraci podobného panoramického splendoru (a prosím, přijměme tohle slovo z angličtiny, italštiny a francouzštiny, protože obyčejná česká „nádhera“ zde nepostačí) byste ve světě hledali možná tak nanejvýš na San Miniatu nad Florencií (kdyby tam nějaká byla) nebo na římském Aventinu (kdyby tam nějaká byla). Takže do Villy Richter doporučuji spěchat, dokud se drží slunečné počasí a dá se posedávat u stolu na terasách s širokánským záběrem Prahy. Napoprvé rozhodně sestupujte z hradčanské zahrady podél Starých zámeckých schodů do nově osázené vinice, o které existují záznamy už z 11. století a kterou prý vysázel už kníže Václav na svoje vlastní mešní víno. A která tam až do letoška tisíc let nebyla.
Po nedávném článku o úpadku vzdělanosti v Británii (neznalost Shakespearova křestního jména, dat druhé světové války, nebo kdo Británii kraloval v roce 1900), který vyšel v týdeníku Euro, mě několik čtenářů upozornilo, že Česko na tom už není o moc líp. Kolik lidí zná křestní jména Komenského, data války a jméno rakouského mocnáře tuším nikdo nezkoumal, ale podle firmy Inergo, která provádí průzkum české vzdělanosti, neznají čeští vysokoškoláci význam třeba takovýchto slov a pojmů:
V Británii se loni počet důchodců poprvé přehoupl nad počet dětí, o 42 tisíc. (Britským důchodcem je žena nad 60 a muž nad 65, britské dítě končí šestnáctým rokem). Částka vyplácená v důchodech ze státního rozpočtu činí 77 miliard liber ročně, 6,2 procent celonárodního příjmu. Tempem propočítávaným od roku 2001, kdy bylo ještě o milion mladých víc než starých, by tato částka měla do roku 2050 vzrůst na 8 procent. Jen to, podle propočtu britského statistického úřadu, bude muset zvýšit daňovou zátěž až o 10 procentních bodů. V roce 2050 taky budou na každého důchodce pracovat jen dva dospělí. Loni to ještě byli čtyři. Kdysi, když se v Evropě začínal zavádět důchodový systém, to bývalo deset, šestnáct, či víc. Zbytek Evropy už k tomu věkovému „přehoupnutí“ taky nemá daleko.