Dubula dubula aneb hon na Búra
Jihoafrická republika je opět rasistická. Jenomže dnes je tomu naopak: černoši persekvují, ekonomicky znevýhodňují a zabíjejí bělochy. Rozplývá se sen o demokratickém „duhovém národě“, na který si v roce 1992 po skončení apartheidu potřásli rukou Nelson Mandela s Frederikem de Klerkem. Rok na to za to dostali společně Nobelovu cenu míru a několik dalších let společně vládli v koalici Mandelova Afrického národního kongresu a de Klerkovy Národní strany. Když Mandela v roce 1999 odcházel do důchodu, svět se těšil, že svým následníkům předává stát spolehlivě demokratický a etnicky smířený.
A pak najednou v roce 2002 mezinárodní organizace Genocide Watch zaznamenala přes 1.600 vražd ve více než devíti tisících útocích spáchaných během předchozích deseti let. Oběťmi útoků byli bílí farmáři, národností Afrikánci, též zvaní Búrové, podle holandského slova znamenajícího zemědělec. Farmaří zde už od poloviny 17. století a jsou to potomci holandských kalvinistů se silnou příměsí francouzských huguenotů, s trochou krve německé a kapičkami dalších evropských přistěhovalců. Vytvořili zde svébytný národ, odtržený od původních zemí, označili se za „bílý africký kmen“ mluvící odnoží holandštiny zvanou „Afrikaans“ a v době britské kolonializace na přelomu 19. a 20. století už svoji novou vlast bránili jako sveřepí domorodci. Prohráli a stali se britskou kolonií. Ale za ta tři staletí v Jižní Africe vybudovali jedno z nejúspěšnějších a nejpestřejších zemědělství světa. Z celkového počtu 1,5 milionu jich ve farmářství zůstalo okolo 40.000.
Zpočátku se útoky a vraždy na ně vyykládaly jako běžná zločinnost bez rasové motivace. Tu však organizace Genocide Watch při tak velkém procentu útoků začala podezírat přinejmenším u některých vražd a začala Jihoafrickou republiku sledovat na své genocidní stupnici, která má 8 stupňů:
1. Klasifikace – rozlišování skupin na „my a oni“, označovaných jako rasově, etnicky, nábožensky nebo kulturně odlišných.
2. Symbolizace – přidělování symbolů, jmen a podobných znaků, které nabírají pejorativní aspekt.
3. Dehumanizace – degradace vyčleněné skupiny na „nelidskou“ úroveň, která „ospravedlňuje“ perzekuci.
4. Organizace – skupinová, ozbrojená, často ve spolupráci s armádou a policií, zatím ještě bez oficiální podpory státu a politiků.
5. Polarizace – sílení extremismu, rozeštvávání, napadání vyčleněné skupiny a zastrašování umírněných nebo protestujících členů vlastní skupiny, výchova k nenávisti.
6. Příprava – identifikace budoucích obětí, jejich fyzické vyčlenění ze společnosti, ekonomické znevýhodnění, počátek zabíjení.
7. Vyvražďování – hromadné, skupinové, organizované, s podporou státu a jeho ozbrojených složek.
8. Popírání – zatajování, zahlazování stop po masakrech, perzekuce osob o masakrech informujících nebo proti nim protestujících, svalování viny na oběti.
V roce 2011 se na této stupnici Jihoafrická republika vyšplhala na 6. stupeň. Dostal ji tam počet zabitých farmářů dosahující téměř 4.000, blížící se desetiprocentnímu vyvraždění specifické etnicky a profesně identifikované skupiny. Důkazem spoluúčasti vlády se stalo oficiální falšování informací o útocích a propuštění vrahů, které schválil sám prezident Jacob Zuma. A definitivní důkaz, že útoky a vraždy jsou rasově motivované, poskytl předseda mládežnické organizace vládní strany Africký národní kongres Julius Malema, který k nim vyzýval.
Ve třiceti letech let je záhadně a okázale zbohatlý Malema jedním z nevlivnějších politiků. Marxistický demagog a obdivovatel sousední zimbabwské politiky vyvlastňování bělošských farem Malema dokáže svým jízlivým humorem a stylem komika s lesklou vyholenou hlavou, až téměř karikaturně podobný Mussolinimu, rozesmát a roztleskat tisícové mládežnické davy k víře, že stařešinové Afrického národního kongresu se s bělochy příliš mazlili, ale že doba se mění a vyvlastnění bělošských farem by byla spravedlivá kompenzace za staletí kolonialismu a apartheidu a navrácení ukradené půdy jejím pravým vlastníkům. A roztančit je populární rytmickou revoluční písní „Dubula dubula“ znamenající „střílejme střílejme“. Její text zní takto:
„Ti zbabělci se bojí/ střílejme střílejme/ ajeah/ střílejme střílejme/ ti zbabělci se bojí/ střílejme střílejme/ awu joh/ střílejme Búra/ střílejme střílejme/ střílejme Búra/ střílejme střílejme/ střílejme Búra/ střílejme střílejme... (a tak dál, do nekonečna).
Původně nadšený stoupenec prezidenta Zumy, řídící u mládeže kampaň za jeho zvolení, se později proti Zumovi obrátil, že mu není dost revoluční. A pohrozil mu, že ho nejen příště nebude volit, ale jednoho dne jako zrádce zabije. Za to – ale taky asi na oko za zpěv rasistické písně označený soudem za rozdmychávání rasové nenávisti – koncem loňského roku vedení ANC Malemu zbavilo funkce.
Genocide Watch snížil genocidní klasifikaci Jižní Afriky na 5.
A jen co to udělal, zazpíval mu do toho letos v lednu na oslavách stého výročí ACN sám prezident Zuma k roztančení davů tuto verzi „Dubula dubula“:
„Zastřelíme je kulometem/ budou prchat/ kdo jsi Búr/ toho udeříme/ a budeš prchat/ vláda tě zastřelí kulometem/ dubula dubula....“
Psáno pro www.ceskapozice.cz
A pak najednou v roce 2002 mezinárodní organizace Genocide Watch zaznamenala přes 1.600 vražd ve více než devíti tisících útocích spáchaných během předchozích deseti let. Oběťmi útoků byli bílí farmáři, národností Afrikánci, též zvaní Búrové, podle holandského slova znamenajícího zemědělec. Farmaří zde už od poloviny 17. století a jsou to potomci holandských kalvinistů se silnou příměsí francouzských huguenotů, s trochou krve německé a kapičkami dalších evropských přistěhovalců. Vytvořili zde svébytný národ, odtržený od původních zemí, označili se za „bílý africký kmen“ mluvící odnoží holandštiny zvanou „Afrikaans“ a v době britské kolonializace na přelomu 19. a 20. století už svoji novou vlast bránili jako sveřepí domorodci. Prohráli a stali se britskou kolonií. Ale za ta tři staletí v Jižní Africe vybudovali jedno z nejúspěšnějších a nejpestřejších zemědělství světa. Z celkového počtu 1,5 milionu jich ve farmářství zůstalo okolo 40.000.
Zpočátku se útoky a vraždy na ně vyykládaly jako běžná zločinnost bez rasové motivace. Tu však organizace Genocide Watch při tak velkém procentu útoků začala podezírat přinejmenším u některých vražd a začala Jihoafrickou republiku sledovat na své genocidní stupnici, která má 8 stupňů:
1. Klasifikace – rozlišování skupin na „my a oni“, označovaných jako rasově, etnicky, nábožensky nebo kulturně odlišných.
2. Symbolizace – přidělování symbolů, jmen a podobných znaků, které nabírají pejorativní aspekt.
3. Dehumanizace – degradace vyčleněné skupiny na „nelidskou“ úroveň, která „ospravedlňuje“ perzekuci.
4. Organizace – skupinová, ozbrojená, často ve spolupráci s armádou a policií, zatím ještě bez oficiální podpory státu a politiků.
5. Polarizace – sílení extremismu, rozeštvávání, napadání vyčleněné skupiny a zastrašování umírněných nebo protestujících členů vlastní skupiny, výchova k nenávisti.
6. Příprava – identifikace budoucích obětí, jejich fyzické vyčlenění ze společnosti, ekonomické znevýhodnění, počátek zabíjení.
7. Vyvražďování – hromadné, skupinové, organizované, s podporou státu a jeho ozbrojených složek.
8. Popírání – zatajování, zahlazování stop po masakrech, perzekuce osob o masakrech informujících nebo proti nim protestujících, svalování viny na oběti.
V roce 2011 se na této stupnici Jihoafrická republika vyšplhala na 6. stupeň. Dostal ji tam počet zabitých farmářů dosahující téměř 4.000, blížící se desetiprocentnímu vyvraždění specifické etnicky a profesně identifikované skupiny. Důkazem spoluúčasti vlády se stalo oficiální falšování informací o útocích a propuštění vrahů, které schválil sám prezident Jacob Zuma. A definitivní důkaz, že útoky a vraždy jsou rasově motivované, poskytl předseda mládežnické organizace vládní strany Africký národní kongres Julius Malema, který k nim vyzýval.
Ve třiceti letech let je záhadně a okázale zbohatlý Malema jedním z nevlivnějších politiků. Marxistický demagog a obdivovatel sousední zimbabwské politiky vyvlastňování bělošských farem Malema dokáže svým jízlivým humorem a stylem komika s lesklou vyholenou hlavou, až téměř karikaturně podobný Mussolinimu, rozesmát a roztleskat tisícové mládežnické davy k víře, že stařešinové Afrického národního kongresu se s bělochy příliš mazlili, ale že doba se mění a vyvlastnění bělošských farem by byla spravedlivá kompenzace za staletí kolonialismu a apartheidu a navrácení ukradené půdy jejím pravým vlastníkům. A roztančit je populární rytmickou revoluční písní „Dubula dubula“ znamenající „střílejme střílejme“. Její text zní takto:
„Ti zbabělci se bojí/ střílejme střílejme/ ajeah/ střílejme střílejme/ ti zbabělci se bojí/ střílejme střílejme/ awu joh/ střílejme Búra/ střílejme střílejme/ střílejme Búra/ střílejme střílejme/ střílejme Búra/ střílejme střílejme... (a tak dál, do nekonečna).
Původně nadšený stoupenec prezidenta Zumy, řídící u mládeže kampaň za jeho zvolení, se později proti Zumovi obrátil, že mu není dost revoluční. A pohrozil mu, že ho nejen příště nebude volit, ale jednoho dne jako zrádce zabije. Za to – ale taky asi na oko za zpěv rasistické písně označený soudem za rozdmychávání rasové nenávisti – koncem loňského roku vedení ANC Malemu zbavilo funkce.
Genocide Watch snížil genocidní klasifikaci Jižní Afriky na 5.
A jen co to udělal, zazpíval mu do toho letos v lednu na oslavách stého výročí ACN sám prezident Zuma k roztančení davů tuto verzi „Dubula dubula“:
„Zastřelíme je kulometem/ budou prchat/ kdo jsi Búr/ toho udeříme/ a budeš prchat/ vláda tě zastřelí kulometem/ dubula dubula....“
Psáno pro www.ceskapozice.cz