Jak osvobodit ducha bádání

15. 05. 2013 | 10:33
Přečteno 18298 krát
Současnou tuhou a místy agresivně rozvášněnou debatu mezi vědou a náboženstvím roztíná psychologií a parapsychologií ovlivněný biolog a biochemik Rupert Sheldrake jedním velkým šlehem: Věda je plná klamů. Jeho nejnovější kniha „The Science Delusion“, s podtitulkem „Freeing the Spirit of Enquiry“ si nebere servítky při odhalování faktu, že tvrdé jádro dnešní vědecké komunity se ve střežení svých privilegií za podpory vlád a mezinárodních institucí chová jako kdysi svatá inkvizice v hájení svaté pravdy a potírání kacířství. A že (stejně dnes jako církev tehdy) tím znemožňuje další vývoj vědeckého bádání. Je sama sobě překážkou, vězením a svěrací kazajkou.

Nastolila si systém dogmat, která Sheldrake hned v úvodu knihy shrnuje v „desatero vědeckého kréda“:

1. Všecko je v zásadě mechanické.
2. Všechna hmota je bezvědomá.
3. Množství hmoty a energie je neměnné.
4. Přírodní zákony jsou věčné a vždy stejné.
5. Příroda je bezúčelná a evoluce je bezcílná.
6. Všechno biologické dědictví je hmotné a předávané geneticky a hmotně.
7. Mysl je uvnitř mozku a je pouze jeho činností.
8. Paměť se střádá jako hmotné stopy v mozku a smrtí se vymazává.
9. Nevysvětlitelné úkazy jako telepatie jsou iluze.
10. Mechanistická medicína je jediná metoda, která skutečně funguje.

Žádné z těchto dogmat není vědecky prokázaný fakt, všechna jsou domněnky, které souhrnně tvoří filozofii a ideologii materialismu. Ty většina vědců bere jako nezpochybnitelný základ všeho myšlení, aniž se obtěžuje se nad ním zamyslet. Sheldrake si touto knihou nastoluje úkol „obrátit tyto doktríny v otázky“ a tím „otevřít zcela nové obzory“. Činí to s vědomím, že „po všech úspěších vědy a techniky materialismus dospěl do krize věrohodnosti“, kam jej zavedla víra, že věda dokáže vysvětlit vše a co nedokáže vysvětlit dnes, vysvětlí později. Cituje filozofa Karla Poppera, který tuto ideologii pojmenoval „promissory materialism“, čili materialismus vydávající slibní úpisy na objevy dosud nevykonané.

Základním východiskem materialismu je víra, že hmota je jedinou realitou a vědomí je jen činnost mozku. Jenže nejen psychologie a neurologie, ale už i biologie a fyzika dospívají ke zjištění, které Sheldrake formuluje do vtipného paradoxu, že „mysl nelze zredukovat na fyziku, protože fyzika nemůže existovat bez myslí fyziků“. Samotná fyzika dospěla do sfér, kde mechanické přírodní zákony přestávají platit, jak objevuje desáté a jedenácté dimenze, kde podle Stephena Hawkinga se musí „uplatňovat různé teorie na různé situace“. Od počátku 21. století fyzika ví, že dosud známé formy hmoty a energie tvoří asi jen čtyři procenta vesmíru. To ostatní je „temná hmota“ a „temná energie“ – o nichž nevíme nic. Takže v šestadevadesáti procentech fyzické reality panuje doslova zatmění. Dnešní kosmologie hádá, že náš vesmír je jedním z nekonečného množství paralelních vesmírů, z nichž každý podléhá jiným (nám neznámým) zákonům a konstantám a my náhodou žijeme v tom, který má ty správné podmínky pro náš život.

Sheldrake shrnuje vývoj vědy, její úspěchy v osvobození lidské mysli a kreativity, ale zároveň sleduje postupný vznik „vědeckého kněžstva“, které vírou ve svoji neomylnost „ztuhlou v dogmata udržovaná mocnými tabu“ chrání „citadelu etablované vědy“ ale začíná fungovat jako „překážka otevřeného myšlení“. Věda dnes ztratila přesně to, čím od samého začátku chtěla být - „procesem, nikoli pozicí nebo systémem víry“. A přes všechny svoje dosavadní úspěchy je „škrcena zastaralými vírami“. Z tohoto „škrcení“ se ji Shedlrake snaží vyprostit tím, že převrácením dogmat v otázky zjišťuje, co vlastně „věda skutečně ví a co neví“. A ono desatero dogmat přeměněné v otázky tvoří jednotlivé kapitoly Sheldrakeovy knihy, které ke každému dogmatu přikládají nové objevy a úhly pohledu nebo jim otvírají nové prostory a možnosti.

Kosmos, hmota, země a příroda nejsou Newtonův mechanický hodinový stroj, nýbrž stále se vyvíjející organismus, žijící a pravděpodobně vědomý. Mechanická metafora přežila svoji užitečnost a brzdí vědecké myšlení ve fyzice, biologii a medicíně.

Objev temné hmoty, temné energie a šestadevadesáti procent neznámého prostoru boří dosavadní víru v konstantní množství energie. Většina současných kosmologů věří, že kosmos je poháněn právě onou neznámou temnou energií, která může energii přidávat nebo ubírat naší mechanické dimenzi – v níž podle nynějšího dogmatu prvního zákona termodynamiky „energie se neztrácí ani nevzniká, pouze se přeměňuje“. Ani tato temná energie není konstantní, nýbrž narůstá. Ani v naší dimenzi jsme nestačili probádat všechny možné zdroje energie, jakými je třeba „élan vital“ francouzského filosofa Henri Bergsona, též známý jako indická „prana“ nebo čínské „či“. Ten je zdrojem kreativity, která pohání evoluci. Oproštění od energetického dogmatu neměnnosti by mohlo vést k zužitkování temné energie i vitálního elánu, vyřešit veškeré energetické krize a posunout civilizaci do nepředstavitelných výšin.

Dogma mysli jako náhodného produktu hmoty je popřeno samotnou existencí myslí dogmatiků, které si dokáží něco takového myslet, něco si z minula pamatovat a něco si do budoucna představovat. Svobodně si volit, co chtějí věřit a co ne, na základě zkušeností z minula a tužeb a vůle do budoucna. Touto volbou je popřena i údajná materialistická bezúčelnost života. Tu Sheldrake staví na hlavu faktem budoucnosti působící zpětně v takových samozřejmostech, jako je konstrukce podle designu. Troufá si tvrdit, že většina fyzikálních zákonů, jak je vnímá kvantová mechanika, platí stejně tak z budoucna zpět, jako vpřed do budoucna. Jako důkaz uvádí zákon gravitace, v němž pohyb je tažen z budoucna, ne tlačen z minula. V přírodních úkazech i lidském jednání nachází z budoucna působící energii „attractors“ čili „přitahovačů“, k nimž jednání a tvorba gravituje. Z odpozorování, že evoluce je vytváření stále komplexnějších a pestřejších kreací, odvozuje hypotézu, že účelem evoluce je samotná nekonečná rozmanitá kreativita pěstující imaginaci a svobodnou vůli. Tím se pro mnohé materialistické vědce stává kacířem zavádějícím zadními vrátky do vědy fenomén kosmického Tvůrce. Těm zde také adresuje další vtipný paradox: „Jestliže příroda nemá žádný smysl, jaký smysl máte vy?“

Víru v geny jako hlavní nositele veškeré dědičnosti – a její vyhrocenou formu Dawkinsovy teorie „sobeckého genu“ Sheldrake obohacuje svou vlastní teorií „morfické rezonance“, která je „fyzická, ale ne hmotná“ (čili forma energie) a v níž geny jako součástky větších celků spolupracují na vývoji a fungování organismů, vzájemně se ovlivňují a přizpůsobují a přenášejí do přítomna paměť minulosti a vůli budoucnosti. Studiu dědičnosti se takto otvírá širší pole k vědomí, že život (a civilizace) je propojení generací žijících s vlivem generací předchozích a našich následků na generace dosud nenarozené.

Vědecké dogma, že mysl je obsažená v mozku, si Sheldrake už dávno vyvrátil vlastním experimentálním studiem parapsychologie a telepatie, čili dálkovým přenášením myšlenek a obrazů z mysli na mysl. Veškeré vědecké pokusy odpovědět na otázku, odkud pochází imaginace, fantazie, inspirace, subjektivní emoce a lidský tvůrčí zápal, skončily nezdarem a vědecké vysvětlení je v nedohlednu. Sheldrake vědu vybízí, aby si „otevřela mysl“ možnosti, že „mysl přesahuje mozek v čase i prostoru“. Naše mysli jsou propojeny s minulem pamětí a návyky, s budoucnem touhami, plány a záměry. Toto propojení může být (podobně jako morfická rezonance) nehmotná forma energie. Teorie mozku jako „bydliště“ mysli je další svěrací kazajkou znemožňující nové objevy a tvoření.

Takto Sheldrake demoluje jedno materialistické dogma po druhém – až po důkazy úspěšné léčby nemechanistické medicíny. Četba jeho argumentů a konkrétních příkladů je pro čtenáře nesmírně osvobozujícím zážitkem. Jako jím je i jeho ujištění, že další omezující iluzí je samotná víra ve vědeckou objektivitu. Vědci jsou stejně jako každý jiný nevědomě ovládáni „mýty, alegoriemi a předsudky, které utvářejí jejich společenské role a politickou moc“. Protože jsou nevědomé, nemohou být brány v potaz. Protože se staly návykem, nedají se vědomě ovládat a o to jsou mocnější. Iluze objektivity dává vědcům sklon ke klamům a sebeklamům a pracuje proti noblesnímu ideálu hledání pravdy. Příkladům takových klamů a sebeklamů věnuje Sheldrake celou kapitolu, v níž ilustruje časté podvodné úpravy výsledků vědeckých experimentů a publikací, tak aby odpovídaly požadavkům a zadání, na nichž často závisí i jejich veřejné financování. Všímá si i zneužívání pojmu „skepse“ na obranu komerčních zájmů, jimž jsou vědci často podřízeni.

S vědomím, že materialistická ideologie ztratila svou někdejší užitečnost v evoluci civilizace, se Sheldrake závěrem přimlouvá, aby věda vzala na vědomí, že její vlastní objevy překonaly fyzikálnost a potýkají se s novými dimenzemi. Doporučuje vědeckým institucím zříct se monopolní iluze absolutní pravdy, zrušit všechny autoritářské zábrany omezující disent a ideovou neortodoxii a otevřít dveře „nevědeckým“ metodám, nápadům, debatám a dialogům. Žádá otevřenou spoluúčast široké veřejnosti na sledování a financování vědeckého bádání, které je dnes v rukou výlučných a často tajnůstkářských institucí. Doporučuje otevřít bez předsudků čerstvý dialog se všemi kreativními obory, jakými jsou umění, alternativní terapie, parapsychologie, mystika a náboženství. Zkoumat starodávné mysticko-náboženské principy a metody, jako jsou karma (zákon příčiny a následku, přežívání duše a reinkarnace), meditace hloubající nad podstatou a posláním mysli, individuality, lidstva. Znovu hledat propojení a souvislosti všeho se vším, lidské mysli s vyššími energiemi kosmu. Prolamovat bariéry odcizení a izolace toho či onoho oboru, filosofie a ideologie od celistvého vnímání světa. Bez těchto kroků se věda nehne z místa a mohla by se z ní stát další inkvizitorská totalita.

Psáno pro www.ceskapozice.cz

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy