Papež s husitou proti všem
Je možné, že by se všichni světoví státníci mýlili, jen Václav Klaus měl pravdu? Možné, ale nepravděpodobné. Je možné, že by se všichni světoví státníci mýlili a pravdu měli jen Klaus a papež? O trochu pravděpodobnější, ale přece: papežové už v dějinách navyprávěli hodně nesmyslů. Jenže tentokrát je papežova podpora donedávna osamělého Klause pozoruhodná dvěma zázraky:
To, že papež neargumentuje dogmatem proti vědě, nýbrž vědou proti dogmatu, je zázrak teologický. A to, že se papež v něčem shoduje s husitou je zázrak ekumenický.
Oba zázraky se týkají klimatických změn, k nimž Benedikt XVI v novoročním projevu poznamenal, že „proroci katastrofy klimatických změn straší svět na základě neověřeného ideologického dogmatu, spíš než skutečného vědeckého poznání“. Že rozhodování o ochraně prostředí by se mělo provádět „odpovědně, v dialogu s odborníky a moudrými, bez ideologického tlaku na ukvapená rozhodnutí a především s cílem dospět k dohodě o modelu udržitelného rozvoje schopného zabezpečit blaho všech při respektování rovnováhy prostředí“.
Papež, rozumějme, nepopírá, že obavy politiků jako Al Gore mohou být oprávněné. Žádá jen podrobnější, otevřenější a neomezovanou debatu o příčinách globálních změn a o způsobech, jak jim čelit. A doporučuje, aby se naslouchalo i těm vědcům, kteří klimatické změny vysvětlují jinak než nezodpovědnou industrializací.
Mezi těmito vědci jsou vedoucí kateder a ústavů klimatologie, geologie, energetiky, chemie, marinologie, fyzikální chemie, biologie, ekologie, ekonomie, genetiky, geofyziky, atmosférické fyziky a dalších specializací z několika desítek zemí. Stovka z nich v prosinci poslala dopis generálnímu tajemníkovi OSN nadepsaný „Klimatická konference OSN vede svět zcela chybným směrem“.
Argumentují v kostce takto: Klimatické změny jsou přírodní fenomén přítomný v celých dějinách. Není možné je zastavit, musíme se jim přizpůsobit a naučit se jim odolávat, a to ekonomickým posílením lidstva. Požadované snížení emisí samo o sobě změnám klimatu nezabrání, naopak vede k ekonomickému oslabení, které lidstvu způsobí větší utrpení a menší odolnost ke klimatickým změnám.
Podepsaní vědci upozorňují, že politici zakládají svou klimatickou politiku na shrnutích vypracovaných poměrně malým týmem, kterému navíc konečné znění upravují vládní činitelé. Desítky tisíc jiných kvalifikovaných vědců se na přípravě těchto shrnutí nepodílejí, takže nejsou konsensem odborníků.
Mezi příklady vědeckých pochybení současného trendu boje proti klimatickým změnám uvádějí:
Oteplování je zcela v mezích přírodních změn posledních 10.000 let. Odhady změn vycházejí z dvacet let starých údajů z konce minulého století, které dnes už neplatí. Dnešní počítačová technologie nedokáže předpovídat klima. Současné zaměření na „boj proti klimatickým změnám“ odvádí vlády od možností připravovat se na nevyhnutelné přírodní změny a přizpůsobovat se jim metodami, které by lidstvu umožnily se změnám přizpůsobit. Snahy zabránit změnám jsou marné a zdroje, které se na ně pomýleně vydávají, by měly raději řešit skutečné a naléhavé problémy lidstva.
Rozumějme: Ne že by někdo tvrdil, že klimatické změny se nechystají. Jde jen o to, že skutečná debata o příčinách byla unesena jedním ideologickým směrem dřív, než se stačila rozvinout tak, aby byla světu užitečná. Jinými slovy, teď teprve naplno začíná.
Kdosi kdysi kdesi řekl, že aby se Češi dokázali probudit ke skutečné svobodě a demokracii, potřebují 25.000 paličáckých donkichotů. Kde je budou brát, suď Bůh. Ale zaplať pánbůh aspoň za jednoho.
To, že papež neargumentuje dogmatem proti vědě, nýbrž vědou proti dogmatu, je zázrak teologický. A to, že se papež v něčem shoduje s husitou je zázrak ekumenický.
Oba zázraky se týkají klimatických změn, k nimž Benedikt XVI v novoročním projevu poznamenal, že „proroci katastrofy klimatických změn straší svět na základě neověřeného ideologického dogmatu, spíš než skutečného vědeckého poznání“. Že rozhodování o ochraně prostředí by se mělo provádět „odpovědně, v dialogu s odborníky a moudrými, bez ideologického tlaku na ukvapená rozhodnutí a především s cílem dospět k dohodě o modelu udržitelného rozvoje schopného zabezpečit blaho všech při respektování rovnováhy prostředí“.
Papež, rozumějme, nepopírá, že obavy politiků jako Al Gore mohou být oprávněné. Žádá jen podrobnější, otevřenější a neomezovanou debatu o příčinách globálních změn a o způsobech, jak jim čelit. A doporučuje, aby se naslouchalo i těm vědcům, kteří klimatické změny vysvětlují jinak než nezodpovědnou industrializací.
Mezi těmito vědci jsou vedoucí kateder a ústavů klimatologie, geologie, energetiky, chemie, marinologie, fyzikální chemie, biologie, ekologie, ekonomie, genetiky, geofyziky, atmosférické fyziky a dalších specializací z několika desítek zemí. Stovka z nich v prosinci poslala dopis generálnímu tajemníkovi OSN nadepsaný „Klimatická konference OSN vede svět zcela chybným směrem“.
Argumentují v kostce takto: Klimatické změny jsou přírodní fenomén přítomný v celých dějinách. Není možné je zastavit, musíme se jim přizpůsobit a naučit se jim odolávat, a to ekonomickým posílením lidstva. Požadované snížení emisí samo o sobě změnám klimatu nezabrání, naopak vede k ekonomickému oslabení, které lidstvu způsobí větší utrpení a menší odolnost ke klimatickým změnám.
Podepsaní vědci upozorňují, že politici zakládají svou klimatickou politiku na shrnutích vypracovaných poměrně malým týmem, kterému navíc konečné znění upravují vládní činitelé. Desítky tisíc jiných kvalifikovaných vědců se na přípravě těchto shrnutí nepodílejí, takže nejsou konsensem odborníků.
Mezi příklady vědeckých pochybení současného trendu boje proti klimatickým změnám uvádějí:
Oteplování je zcela v mezích přírodních změn posledních 10.000 let. Odhady změn vycházejí z dvacet let starých údajů z konce minulého století, které dnes už neplatí. Dnešní počítačová technologie nedokáže předpovídat klima. Současné zaměření na „boj proti klimatickým změnám“ odvádí vlády od možností připravovat se na nevyhnutelné přírodní změny a přizpůsobovat se jim metodami, které by lidstvu umožnily se změnám přizpůsobit. Snahy zabránit změnám jsou marné a zdroje, které se na ně pomýleně vydávají, by měly raději řešit skutečné a naléhavé problémy lidstva.
Rozumějme: Ne že by někdo tvrdil, že klimatické změny se nechystají. Jde jen o to, že skutečná debata o příčinách byla unesena jedním ideologickým směrem dřív, než se stačila rozvinout tak, aby byla světu užitečná. Jinými slovy, teď teprve naplno začíná.
Kdosi kdysi kdesi řekl, že aby se Češi dokázali probudit ke skutečné svobodě a demokracii, potřebují 25.000 paličáckých donkichotů. Kde je budou brát, suď Bůh. Ale zaplať pánbůh aspoň za jednoho.