Laskavé a něžné objetí jednoho dlouhého splývavého řetězu chuťových a vůňových slastí vzájemně prolnutých v jednolité nepřetržité skupinové orgii, v níž ztrácíte přehled, kdo je kdo a kdo komu působí jakou rozkoš, a jen velmi pracně ji rozplétáte na jednotlivé ingredience ve snaze je rozpoznat a pojmenovat. Nakonec to vzdáváte a necháváte se jimi lehce pohupovat jako na mořských vlnách a poddáváte se blaženému chuťovému orgasmu nenamáhavého a neuspěchaného mazlení.

Chutnáte se mnou poisson créol Lémuria, kreolskou přípravu bělomasého chňapala červeného, zubaté ryby zvané anglicky red snapper. Je to jedna z těch tužších ryb, které drží pohromadě i po důkladné tepelné přípravě, podobně jako tmavší tuňák nebo lehčí pražma. Příprava trvá necelých patnáct minut, ale ryba se vychutnává pomalu, zdlouhavě, uctivě, vnímavě a zamyšleně, jak se kousíček po kousíčku vsáváme do tajů kuchyně kreolské na ostrůvku Praslin při východním pobřeží Afriky, kousek severně nad Madagaskarem. Je součástí souostroví, které jako první objevili Portugalci, kolonizovali a po ministrovi financí markýzi de Seychelles v roce 1756 pojmenovali Francouzi, po Napoleonově pádu převzali a o půldruhé století později v roce 1976 mu nezávislost dali Britové.

Čtěte další tipy na dovolenou od blogerů i diskutujících

Zůstáváme tedy stále v kuchyni britské, třebaže koloniální. Zde kdysi podle mystických legend býval kontinent Lemuria s rajskou civilizací, který se podobně jako druhý mytický kontinent Atlantis propadl do moře, odkud se jeho vrcholky ještě vyhupují nad hladinu v desítkách ostrovů a ostrůvků, na nichž ráj dodnes přežívá. Jsou propletené korálovými útesy, takže se jim zdaleka vyhýbají žraloci ze strachu, aby si nerozřezali břicho. Rybami se zde moře hemží. Připlouvají k vám až na mělkou pláž a zvědavě ďobou do lýtek. Každou chvíli z nějaké bárky vystoupí pár domorodců nesoucích kuchařům svazek právě ulovených ryb, abyste věděli, že ryba, kterou jíte k večeři, byla vylovená před pár hodinami.

Dnešní ráj zvaný Lémuria je v palmách ukrytý hotel kategorie *****+ řetězce „Rélais et chateaux“ zvící několika desítek bungalovů, tří restaurací a barů, s golfovým hřištěm rozprostřeným po několika pahorcích a roklinách, s jemně písčitými plážemi, na nichž se vám pod nohama prohánějí chuchvalečky čerstvě vylíhlých krabů, nad hlavami poletují kormoráni a obří netopýři, kolem jídla vám poskakují a drobky zobou vrabčáci pestrých barev a trpasličí hrdličky čtvrtinové velikosti hrdliček evropských.

Zde pro rozmazlené labužníky vášnící po čerstvých rybách vytváří kreolský kuchař Ruphus svá chef-d’oeuvres, která nenaleznete v žádné kuchařské příručce. Podává je v jedlé misce z plodu zvaného anglicky bread fruit a česky chlebovník, který roste po celých ostrovech volně na stromech. Je světle zelený jako kedlubna, vypadá jako něco mezi kokosem a malým melounem, má boulovatý povrch a chutná jako něco mezi bramborem a kedlubnou. Oloupe se a povaří půl hodiny v solené vodě. Vydlabané ostatky chlebovníku se postrouhají, promíchají s trochou karí, oleje a citronu a jedí jako salát.

Samotný poisson créol Lémuria začíná lehkým osmažením třícentimetrových krychliček nakrájené ryby v troše oleje s jemně posekanou cibulkou, nanejvýš pět minut. Pak se přidají a s rybou dobře promíchají tyto ingredience (počítáno na dvě porce):

Na kašičku podrcený jeden stroužek česneku. Podrcený čerstvý zázvor, přibližně jedna kávová lžička. Větvička čerstvého tymiánu. Kurkuma, jedna kávová lžička. Masala, jedna kávová lžička. Jestli jste už zapomněli složení masaly z našeho dřívějšího kuřete tikka masala, zde je máte znovu: hřebíček, pískavice neboli řecké seno, mírná paprika a kardamom, bez pálivých příměsí. To vše se zalije půllitrem kokosového mléka, dusí nejdéle deset minut a podává v misce z chlebovníku posazené na strouhaném salátě z chlebovníku.

Jenže pozor, ještě nám chybí jedna pro nás neobvyklá ingredience. To, co máte bez ní, je vylepšená tradiční ryba masala na kokosovém mléce. Samo o sobě už jídlo znamenité, recept spíš jihoindický, snad i malajský. K dokonalosti poisson créol Lémuria ale patří ingredience, která se čerstvá, ve formě zeleného srolovaného listu potřebného pro tento recept, těžko shání. V prášku nebo v sušených hnědých kouscích se blíže k nám hojně používá v kuchyni severoafrické a středovýchodní včetně turecké a řecké. Skořice.

Vyšlo v týdeníku Euro