Jeden můj přítel mi poslal článek Miliardáři a pandemie nedůvěry od Jaroslava Weise, který vyšel v Lidových novinách v rubrice Poslední slovo. Odpověděl jsem mu: „Díky, je to hřebíček do rakve neoliberalismu a je jen otázkou, kdo zda vůbec ho do ní zatluče.“
jak to kdysi efektně, avšak v podstatě mylně vyjádřil rétor (pozor na ně vždy a všude!) Churchill. Je řešením nejlepším a vada není v ní, ale v nemoudrém člověku, resp. v nemoudrých lidech, kteří ji uvádějí v život.
A neudržitelný je nejen Blažek, ale též ostatní staří pardálové v ODS, zejména Zahradil, Vondra a Stanjura.
Přinejmenším od konce 2. světové války se na Západě věnuje velká pozornost tomu, co se označuje za evropské, resp. euroamerické hodnoty. Dodnes však zde přetrvává i velký problém: co se jimi vlastně myslí, co se jimi proklamuje? Je až neuvěřitelné, jak rozdílně jsou stále chápány a jak málo zdařilých pokusů o jejich výčet a vymezení bylo dosud učiněno. Vycházejí ze Všeobecné deklarace lidských práv vyhlášené Valným shromážděním Organizace spojených národů v r. 1948, a jako evropské byly formulovány v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané představiteli vlád členů Rady Evropy v r. 1950. V roce 1961 byla přijata Evropská sociální charta (de facto smlouva), která byla opakovaně revidována a doplňována, naposledy v roce 1996 v podobě Revidované evropské sociální charty, v souhrnu vyjádřené těmito ustanoveními:
Jak většina z nás ví, jednoho z našich nejtalentovanějších a nejúspěšnějších polistopadových spisovatelů Viewega před časem postihla těžká mozková příhoda vyvolaná prasklou aortou, a způsobila mu značné psychické oslabení, zejména mechanické paměti. Na českém spisovatelském poli tak padl jako těžce raněný voják. Byla to tragédie, která v nás jeho čtenářích nemohla vyvolat než největší a nejhlubší lítost.
Velice si Vás vážím, hlavně proto, že se nebojíte říkat věci tak jak skutečně jsou a že na rozdíl od mnoha jiných se nevyhýbáte ani tvrdým slovům. Polemizovat s Vámi si mi proto nechce, ale tentokrát jste to podle mne evidentně přehnal a neozvat se proto nemohu.