Několik týdnů nás koaliční pravicové strany TOP 09, ODS a VV každý den zásobovaly informacemi o tom, jak pečlivě a podrobně vyjednávají koaliční smlouvu. Tato smlouva má nakonec téměř 50 stran. Zcela jistě by ale bylo užitečnější, kdyby koaličnímu jednání předcházel seminář o skutečné rozpočtové situaci země. Jednotliví ministři by se nyní nemohli tvářit překvapeně nad tím, že musí snížit výdaje ministerstev.

Je zřejmé, že řada slibů a závazků, dojednaných v koaliční smlouvě byla učiněna bez přesné znalosti hospodářské situace státu, vyjednavači stran akceptovali rozpočtovou a daňovou koncepci současného ministra financí Kalouska, založenou pouze na rozpočtové restrikci a dostali se tak do vlastní pasti.

Pokud vyjednavači strany VV nebyli schopni prosadit do programu koalice zvýšení rozpočtových příjmů státu například zvýšením daňové progrese či vyšším zdaněním firem, nemohou se nyní divit logickým důsledkům svých ústupků, kterými jsou a v příštím roce budou plošné necitlivé škrty.

Napětí uvnitř státního rozpočtu je důsledkem chybné rozpočtové a daňové politiky Topolánkovy vlády po roce 2007, kdy došlo ke snížení daňových příjmů státu, aniž by toto snížení doprovázela udržitelná reforma v oblasti výdajů. Ministr Kalousek tak nyní řeší problém, který ze značné části sám po roce 2007 jako ministr financí způsobil (rovná daň, snížení sociálního pojištění, vracení DPH při nákupu osobních vozidel, snižování daní firmám).

Je smutné, že Nečasova vláda ještě za sebou nemá ani hlasování o důvěře a již jí zmítají spory o řešení situace státního rozpočtu. Přitom je zřejmé, že vláda by měla rychle učinit vše potřebné, aby letošní schodek státního rozpočtu nepřekročil Poslaneckou sněmovnou schválenou hranici 163 miliard korun. Pokud by Nečasova vláda nedokázala dodržet rozpočtovou disciplínu, mohlo by to ohrozit věrohodnost České republiky a naše vnímání u investorů, Evropské komise i ratingových agentur.