Jsem přesvědčen o tom, že vlády by se měly chovat tak, aby zvyšovaly důvěru občanů v demokratický právní stát. Neměly by podléhat pokušení využívat parlamentní většinu k takovým změnám, jež sice mohou ministrům dočasně zjednodušit vládnutí, například jim ulehčit momentální rozpočtovou situaci, ale z dlouhodobého hlediska posílí v očích občana obraz státu jako někoho, kdo využije každé příležitosti, aby se vyvlékl ze svých starých slibů, dříve platných zákonů i od nich odvozených smluv, a lidi prostě podvedl.

Stát musí postupovat seriózně, předvídatelně, jako spolehlivý partner občana. Ne se chovat jako podvodný prodejce neplatných pojistek. Přesně k tomu však směřuje mílovými kroky politika současné Nečasovy vlády. Ministr financí Kalousek se rozhodl zlikvidovat všechny státní nástroje podpory vlastnického bydlení. Je to rozhodnutí chybné, poškodí v době ekonomické nestability stovky tisíc rodin, zaměstnanost a také české stavebnictví. Ještě horší je však způsob, jakým se to chystá udělat. Miliony lidí si každý měsíc ukládají peníze v rámci stavebního spoření. Na základě platného zákona očekávají, že příští rok obdrží od státu finanční příspěvek.

Pro řadu chudších spořících rodin je to velmi významná částka. Nyní se od ministra financí vládní většiny dozvědí, že to tak nebude. Zaplatí speciální daň 50% a státní příspěvek se jim tak fakticky zpětně sníží na polovinu. O této dani se však nevedla žádná předvolební diskuse. Ani jedna z pravicových politických stran ji neměla ve volebním programu. Naopak TOP a ODS slibovaly, že nebudou žádné daně zvyšovat. ODS dokonce před volbami popřela, že by státní příspěvek na stavební spoření chtěla jakkoliv měnit. Nyní k tomu bez varování dojde, přitom systém je nastaven tak, že si lidé své již naspořené prostředky nemohou 6 let vybrat. To je přece jasný podvod. Strašné je, že pachatelem bude prostřednictvím vládní hlasovací mašinérie stát.

Stejnou situaci chce Nečasova vláda vytvořit u daňové podpory hypoték. Velká část rodin s touto podporou přirozeně kalkulovala, když se rozhodovala, zda jí rodinný rozpočet umožní půjčku splácet. Vycházela z platného zákona, důvěřovala ve stabilitu pravidel, jež nastavil stát. Koneckonců, hypotéky se splácí 10, 20 nebo i více let. Nečekala, že přijde ministr Kalousek, který podporu hypoték zruší. Nejen do budoucna, ale i pro staré hypoteční smlouvy. Jak má občan s takovou zkušeností ještě někdy státu důvěřovat? Přitom všichni mluví o důchodové reformě, o potřebě individuálního spoření na penzi. To však vyžaduje pravidla, jež budou platit alespoň 50 let. Jestliže Nečasova vláda podlomí v oblasti stavebního spoření a hypoték důvěru lidí v dlouhodobost pravidel, nastavených vládou, skutečná penzijní reforma nebude nikdy úspěšná. Kdo by za takových podmínek věřil penzijním slibům takovéto vlády? Sociální demokracii záleží na důvěře občanů ve vlastní stát, a proto takovou politiku retroaktivního podvodu nikdy nepodpoří. Jistě, vládní koalice TOP, ODS a VV disponuje většinou 118 hlasů a může ČSSD ve věci omezení podpory stavebního spoření a hypoték přehlasovat. Tím skutečným poraženým však bude věrohodnost České republiky v očích vlastních občanů.

(článek byl publikován v Hospodářských novinách dne 29. července 2010)