Myslím, že opětovné zvolení Radka Johna předsedou VV nestojí za zvláštní komentář. Vše bylo jasné v okamžiku, kdy z kandidatury na předsedu VV odstoupil Vít Bárta a doprovodil to výzvou k tomu, aby se všichni sjednotili za Radkem Johnem.

Vůle VB a ABL tak byla zřetelně formulována a zbytek už byla jen nezbytná technická klikací procedura. K věrohodnosti volby předsedy VV určitě nepřispělo široce citované ujišťování místopředsedkyně VV Klasnové o tom, že nechají vše regulárně proběhnout (patrně tedy existuje i paní Klasnové známá varianta manipulace počítačového hlasování).

Vše ve VV bude pokračovat tak jako doposud. Radek John bude dál předstírat, že je předsedou nejmenší vládní strany a Vít Bárta ji bude ve skutečnosti řídit (i když je zcela mimo formální vedení). I tomu už se nikdo nebude divit, VV nejsou běžnou demokratickou strukturou, ale účelovým podnikatelským projektem. Žádná vnitřní demokratická revoluce se při volbě předsedy neuskutečnila a ani nemohla.

Jediné co stojí za pozornost, jsou zveřejněná čísla o „volební“ účasti. Z 6225 ověřených véčkařů - celkem jich má strana 17 800 – nakonec hlasovala necelá polovina 2523. John při volbě získal celkem 1197 hlasů (47,4 procenta), druhá Peake 976 hlasů (38,7 procenta) a třetí Navrátilová 350 hlasů (13,9 procenta).

Ukazuje se tak, že VV jsou vlastně virtuální stranou mrtvých duší. Nedávno byla zveřejněna informace o tom, že členské příspěvky ve straně za rok 2010 zaplatilo v celé České republice jen něco přes 900 lidí. Klikací procedury volby předsedy se účastnilo jen 2523 „véčkařů“, což je zřejmě součet platících členů a prostřednictvím internetu registrovaných sympatizantů. Dopočet do 6225 tzv. ověřených sympatizantů a 17 800 všech registrovaných sympatizantů jsou jen vykazované mrtvé duše. Kriteria pro zvolení předsedy VV jsou natolik měkká, že nevyžadují ani zisk nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů (John získal 47%). Tam, kde ostatní politické strany volí své předsedy na sjezdu, vyžadují zpravidla zisk nadpoloviční většiny ze všech odevzdaných hlasů, jinak má kandidát smůlu.

Nejmenší vládní strana se opírá o zázemí maximálně 2,5 tisíce lidí, což nemůže poskytovat žádnou dostatečně demokratickou a reprezentativní zpětnou vazbu. Takto malé členské zázemí na druhou stranu vytváří podmínky pro snadnější manipulaci a koncentraci faktického rozhodování do rukou několika jednotlivců (dost možná jen jednoho člověka).

Je vážnou otázkou, zda právě takové „politické strany“ měli na mysli tvůrci naší Ústavy, když v ní definovali demokracii jako systém založený na soutěži politických stran.

Strany jako VV, kde drtivě převažují mrtvé duše, totiž nic demokratického garantovat nemohou.