Pojďme rozebrat, jakou cestou by se vydala česká společnost, kdyby se současné vládě podařilo v parlamentu přes odpor opozice, odborů a stále hlasitěji zaznívajících hlasů nespokojených občanů prohlasovat všechny reformy, které nyní připravuje.

Už v nejbližších letech by na všechny, kromě těch s nejvyššími příjmy, čekal ve srovnání se současným způsobem výpočtu nižší důchod než dnes. Pokud by se ovšem někdo rozhodl (když se mu například vzhledem k jeho věku nepodařilo najít si nové zaměstnání) odejít do předčasného důchodu, vypočetli by mu důchod ještě výrazně nižší, než na jaký má nárok dnes. Na mladé, kteří by se rozhodli převést část svých příspěvků na důchodové pojištění do privátních fondů, by pak čekala povinnost v nich zůstat a přispívat do jejich pokladen - bez ohledu na momentální finanční situaci - až do dosažení důchodového věku. Na všechny pak perspektiva stále rostoucí hranice věku odchodu do důchodu, bez ohledu na zdraví a na možnosti nalézt odpovídající pracovní uplatnění... Na úkor zaměstnanců Vláda by také dále posílila privilegia podnikatelského sektoru na úkor zaměstnanců. Ministr financí Kalousek totiž navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné platily v budoucnu ještě menší daně a nižší pojištění a měly přitom ještě větší nárok na důchod. Už dnes přitom jejich příspěvky do sociálního pojištění činí v průměru méně než polovinu toho, co do systému vkládají zaměstnanci. Zvýšení daně z přidané hodnoty postihne více nižší příjmové kategorie, dotkne se kromě jejich rozpočtů významně i rozpočtů celého veřejného sektoru -školství, zdravotnictví, kultury, sociální péče, bezpečnostních složek, ale i krajů a obcí. Pokud jde o posledně jmenované, nemohu se ubránit podezření, že je to promyšlená finta, jak potrestat voliče, že v posledních krajských volbách dali jednoznačně přednost sociální demokracii. Pojďme se teď podívat na zdravotnictví. Místo aby se vláda zamyslela nad nesčetnými kanály, kterými tomuto resortu farmaceutické firmy a jiní smluvní dodavatelé zbytečně pouštějí žilou, hodlá zavést v poskytování zdravotní péče nadstandardy, které definitivně pošlapou ústavní princip rovnosti občanů v poskytování zdravotní péče. Ve výhledu několika let může velmi snadno dojít k situaci, kterou zatím známe jen z amerických filmů: na jedné straně luxusní léčebná sanatoria, na straně druhé čekárny plné těch, kteří nebudou mít na to, aby si připlatili na kvalitnější péči...
Umím si představit, jaké by byly důsledky takového vývoje: další rozštěpení společnosti. Na jedné straně růst třídy odstrčených a deklasovaných, na straně druhé prosperující byznys s bezpečností těch bohatých, kteří by se stále více uzavírali do svých přísně střežených enkláv, za jejichž ploty měly jejich děti zakázáno si hrát...
Nesouhlasím s těmi, kteří vidí hlavní chybu Nečasovy vlády v tom, že své reformy neuměla občanům vysvětlit. Hlavní chyba je v obsahu těchto reforem samotných. Rozrušují sociální soudržnost a útočí na samotné základy sociálního státu.
Proto ČSSD jednoznačně podporuje protestní akce odborů a dalších občanských iniciativ. Ty mají, na rozdíl od pochybných „reforem“ Nečasovy vlády, své plné oprávnění. Poslední výroky premiéra Nečase svědčí o tom, že jeho vláda není připravena vést odpovědný dialog s ostatními politickými subjekty této země, že jde, povzbuzována z pozadí „nadstranickým“ prezidentem republiky, tvrdohlavě za svým. Vidím jen dvě možná vyústění tohoto vývoje: buď další vyostřování vnitropolitického napětí se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky, nebo nové volby, které by umožnily občanům této země se po zkušenostech s ročním působením stávající koaliční vlády rozhodnout, jak dále.

(připraveno pro Lidové noviny)