Na občany se valí další vlna drsných vládních opatření, protože státní zadlužení se znovu dostává za hranice původních optimistických plánů. Bude třeba vyškrtat skoro 24 miliard korun, aby schodek státního rozpočtu nevystoupal ke 130 miliardám.

Vláda nepřímo potvrdila, že podstatný problém spočívá v daňové reformě, kterou spustil ministr Miroslav Kalousek roku 2008 a za těch pět let připravila rozpočty o půl bilionu korun. Eroze daňové reformy začala odmítnutím superhrubé daně, podvodného triku, který měl předstírat, že sazby klesly na 15 procent pro všechny. Ve skutečnosti tam klesly jen sazby těch opravdu nejbohatších, kteří mohli využít i stropů sociálního a zdravotního pojištění. Nyní přišla na řadu úvaha o obnově progresivní daňové sazby.

Zase zaplatí rodiny
Zatím nevíme, co přesně má Nečasova vláda na mysli a zda to není jen další vějička na voliče, ale jistotu máme jinde. Tou hlavní skupinou, která má znovu zaplatit chyby vlády, jsou rodiny s dětmi, senioři, lidé s nižšími příjmy, všichni ti, kdo nejsou schopni na škrty nějak reagovat. Pokud však Nečasova vláda opravdu přistoupí ke zmrazení důchodů a zvýšení DPH, poruší sliby, které dala občanům a zatáhne nás hlouběji do řecké spirály. Pokles příjmů povede k dalšímu poklesu poptávky, k dalšímu oslabení ekonomiky, a tedy i k nižšímu daňovému výnosu.

Chudší lidé nemohou pomoci rozpočtu, když je ekonomika dole. Jejich spotřeba je nejcitlivější na změny příjmů. Už učebnice základního kurzu ekonomie upozorňuje na to, že nízkopříjmové skupiny obyvatelstva mají největší sklon ke spotřebě, takže představují kanál pro opačný zásah, stimulaci ekonomiky. Zato snižování daní pro bohaté je kontraproduktivní, protože peníze navíc přesunou do úspor. Když však ty bohatší trochu víc zdaní, rozpočtu to pomůže a na poptávce to prakticky není vidět.
Peníze unikají i jinudy. Vedle obnovy progresivní daně je na místě zrušení stropu pro zdravotní pojištění, neboť nemá žádné věcné opodstatnění. Podstatně víc by přineslo zvýšení či zrušení stropu pro sociální pojištění.

Zato zvyšování dolní sazby DPH je opravdu špatný nápad. Dosáhne jen toho, že lidé vyrazí nakupovat do zahraničí, kde zůstává nižší sazba DPH na 10 procentech. Neznamená to, že na DPH se nedá vydělat, ale nedá se toho dosáhnout zvyšováním nižší sazby. Z hlediska státního rozpočtu by bylo mnohem užitečnější zvednout o jedno dvě procenta základní sazbu DPH, neboť jde do oblasti dlouhodobější spotřeby. Tato sazba by přitom byla srovnatelná se zahraničím.

Nesahejte na důchody
Sahat na důchody - to je holé neštěstí. Zcela to podlomí jakoukoliv důvěru občanů ke státu, že dlouhodobá pravidla platí. Hospodářská politika nesmí působit výběrově tak, že se soustředí jen na jeden cíl - na fiskální stabilizaci. Má tři další stejně důležité cíle – hospodářský růst, zaměstnanost (jako součást snahy udržet sociální soudržnost) a kontrolu inflace.

Nedůvěryhodné jsou Nečasovy výzvy ke zvýšení čerpání z evropských fondů, když ponechá na svých místech lidi, kteří to opakovaně nedokázali. Pochybné jsou také úvahy o podpoře exportu, když tam, kde se ho odehrává nejvíc, na evropském vnitřním trhu, vláda svou blokační politikou ohrožuje zájmy našich exportérů. Jistě, víc by se toho mělo vyvážet i na vzdálenější trhy, ale to chce trpělivou dlouhodobou práci, kterou zatím není nikde vidět.

Máme tedy platit účty za vládu, která na své chyby přichází pozdě a nahrazuje je opatřeními, která škodí jinak?

Zdroj: MF Dnes, 6.3.2012