Premiér Nečas a ministr financí Kalousek se odvážně rozhodli přeměnit plošné škrty a klesající spotřebu domácností ve vyšší výběr DPH. Tento ojedinělý experiment se dlouhou dobu opravdu pěkně vyjímal na stránkách státního rozpočtu na letošní rok, kterému dodal potřebnou špetku věrohodnosti tváří v tvář 142 miliardovému deficitu v hospodaření v loňském roce. Vláda vsadila vše na předpoklad, že v ekonomice promění vodu ve víno. Od prvního ledna zvedla sníženou sazbu DPH na potraviny a léky z 10 na 14 procent a očekávala, že se tím zvýší celoroční výběr DPH o 15,5 %. Na této hypotéze také postavila plán na snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2012 na 105 miliard korun.

Po šesti měsících hospodaření státu je definitivně zřejmé, že vládní reformní bouráci opět udělali chybu. Místo zvýšení výnosu DPH o 15,5% tu máme pokles výběru o 2,7%. V důsledku vládní mzdové a sociální politiky domácnosti buď neutrácejí, nebo jezdí nakupovat za hranice, kde ještě přežívá „levicová úchylka“ v podobě výrazně nižší DPH na potraviny (Polsko, Rakousko, Německo).

Na výpadek výběru DPH bude Nečasova vláda reagovat dalšími výdajovými škrty (ekonomika je už teď v recesi, ačkoliv všechny okolní země rostou) a překvapivě – dalším zvyšováním DPH. Zřejmě pro velký úspěch si pánové Nečas a Kalousek (jako skuteční daňoví iluzionisté) naplánovali pro rok 2013 další zvýšení DPH, tentokrát jak u snížené, tak základní sazby o jedno procento, ze 14 na 15 a z 20 na 21%. A opět zahrnou teoretický vyšší výnos do návrhu rozpočtu na rok 2013, jakoby se nechumelilo. Budou přece krajské a senátní volby, rozpočet musí vypadat alespoň papírově jako úsporný, tentokrát s teoretickým deficitem 105 miliard korun. Ve skutečnosti nebude ani náhodou, stejně jako se nedostaví ony vymodlené příjmy ze zvýšené DPH. S veřejností se jen hraje ošklivá hra.

Letošní rozpočtová čísla jsou za prvních šest měsíců celkově smutná. Deficit 71,7 miliardy korun je druhý nejvyšší červnový schodek za posledních dvanáct let. Vyšší byl jen v roce 2010. Vláda tak už za šest měsíců utratila cca 70% celoročního plánovaného deficitu. Letošní červnový schodek je téměř stejný jako v roce 2011, vláda ovšem stále s vážnou tváří tvrdí, že vše nakonec dopadne dobře a konečný schodek hospodaření státu bude o 37 miliard korun nižší než v roce 2011. Těžko říci, zda se jedná o víru v zázrak, nebo jen cynickou lež s cílem nějak přežít říjnové volby. Kromě nevýběru daní je před vládou opravdu velký problém s tím, že Brusel zastavil úplně proplácení faktur z České republiky a možná ho obnoví až na jaře 2013. Na vině je špatné fungování auditního systému, který řídí ministerstvo financí. Jasně to potvrdila i poslední auditní zpráva Evropského účetního dvora. Ministerstvo financí dokonce podezírá z toho, že systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby snížilo hlášenou chybovost. Proč premiér Nečas nejedná vůči ministru Kalouskovi v této věci stejně rychle, jako vůči Pospíšilovi?

Čím více duní fráze o „rozpočtové odpovědnosti“ této vládní koalice, tím více narůstá rozpor mezi plánovanou rozpočtovou konsolidací a tristní hospodářskou realitou. V neděli premiér poprvé přiznal, že v roce 2016 vyrovnaný rozpočet nebude, ačkoliv to jeho pravicová koalice v roce 2010 slíbila. Pravicoví komentátoři k tomu cudně pomlčeli, pravděpodobně cítí potřebu ochraňovat dva reformní pilíře vlády v těžkých dobách letounů CASA a manipulací s ministerstvem spravedlnosti. Veřejný dluh narostl od roku 2006 z původních 28% na 41% HDP v roce 2012. Pravice selhala. Zanechá po sobě rozdělenou společnost, ekonomický pokles a rekordní státní dluh. Po příštích volbách bude co napravovat.