Ne. Zákon zvýhodní jednoho restituenta.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi po vetu levicového Senátu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Pokud projde, církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní nevydaný majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních. Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Vládní návrh označuje za „dar“ církvím.

ČSSD chce řešit vztah mezi státem a církvemi zřízením veřejnoprávního církevního fondu. Ten by i při nízkém výnosu mohl církve financovat.

Sociální demokraté jsou proti Nečasovým církevním restitucím. Je jim za to nasazována psí hlava. Kritici nás označují za líté šelmy, které útočí na představitele kléru, věřící i samu podstatu církví a náboženských společností.

ČSSD prý nikdy neměla smysluplné řešení. Nic není vzdálenějšího pravdě. Návrhy, které předkládáme, umožňují transparentní financování církví tak, aby mohly bez jakýchkoli vnějších zásahů plnit pro věřící i společnost všechny důležité funkce.

Sociální demokracie nezpochybňuje samotný princip majetkového vyrovnání se s církvemi. Odmítáme však předražený, nespravedlivý a pro stát vysoce rizikový návrh Nečasovy a Kalouskovy vlády, která ho protlačuje silou bez elementární shody s opozicí a proti názoru většiny občanů České republiky.

Co bylo ukradeno, musí být vráceno - takové je dominantní heslo obhájců církevních restitucí. Samotný princip sloganu je morálně nezpochybnitelný.

Jenže všechno, co bylo v rámci znárodňovacích iniciativ minulého režimu ukradeno, po roce 1989 vráceno nebylo. Až doposud restituční zákonodárství vycházelo ze zásady, že smyslem je zmírnění některých majetkových křivd. Návrh Nečasovy vlády jednostranně a bezdůvodně zvýhodňuje jednoho restituenta před všemi ostatními. Odstraněním jedné křivdy tak vytváříme křivdy nové.

Návrh - v současné nelehké ekonomické situaci - nadhodnocuje finanční náhrady za církevní majetek. Například u zabavených polností, kde se počítá s částkou 44,48 Kč za metr čtvereční. Přitom cena zemědělské půdy se pohybuje v rozmezí od 7 do 15 Kč. Obdobné to je u lesů, zastavěných ploch i budov. Navíc Nečasův a Kalouskův návrh nezahrnuje konkrétní seznam majetku, který by měl být vrácen. Veškeré uváděné částky jsou tak ve skutečnosti jen orientační. Vládou prosazovaná výplata finanční náhrady církvím zvýší zadlužení státu o 59 miliard korun a zatíží budoucí generace. Navíc neodpovídá současné ekonomické situaci, kdy Nečasova vláda plošně škrtá, kde může, a jen zvyšováním daně z přidané hodnoty a zmrazením penzí v příštích třech letech vytáhne 54 miliard z kapes rodin s dětmi a 48 miliard z kapes důchodců.

Sociální demokracie navrhuje vytvořit veřejnoprávní církevní fond. Do něho by byl převeden majetek, o který církve prokazatelně přišly po 25. únoru 1948. Správou by byly pověřeny náboženské společnosti, které by z jeho výnosů mohly financovat například pastorační, sociální a školské aktivity. Tento majetek ve výši zhruba 50 miliard korun by i při relativně nízkém výnosu mohl poskytovat na činnost českých církví dostatečné prostředky. Úloha zástupců státu v tomto fondu, kteří by samozřejmě byli v menšině, by spočívala v právu veta na případné majetkové transakce.

Ať se lidé sami rozhodnou

Součástí našeho řešení jsou i daňové asignace. Lidé by sami rozhodli, zda určitou část své daně z příjmu poskytnou církvím jako v řadě vyspělých evropských zemí, nebo zda budou financovat jiné veřejně prospěšné aktivity. Čeští daňoví poplatníci by měli právo určit, na jaký účel jejich daně budou použity. Zda to bude na činnost některé z českých církví, anebo raději na opravu památek, či na rozvoj sportu. Maximální výnos pro církve by činil asi dvě miliardy korun, avšak s tou výhradou, že nevíme, kolik by naši daňoví poplatníci věnovali na jiné účely. Daňové asignace by poskytovaly každý rok zpětnou vazbu státu, jak je ta která církev podporována, i církvím, jak jejich členové a příznivci vnímají jejich činnost.

Předkládáme tedy veřejnosti komplexní a férové řešení církevních restitucí.

Vládní návrh v sobě zahrnuje příliš mnoho hrubých chyb a rizik. Jedním z nich je možné prolomení Benešových dekretů, vlna nových restitučních sporů a následné přepsání majetkové mapy České republiky. Dalším je fakt, že nově postaví církve spíše do role podnikatelských subjektů, což nutně oslabí jejich základní poslání.

To jsou důvody, proč sociální demokraté hlasovali proti Nečasovu návrhu církevních restitucí v Poslanecké sněmovně, kde byli přehlasováni 93 poslanci ODS, TOP 09 a přeběhlíky z VV. Proto Senát s většinou ČSSD smetl vládní návrh ze stolu a proto budeme hlasovat proti i v nadcházejícím hlasování v Poslanecké sněmovně. Prosazujeme spravedlivější a ekonomicky výhodnější řešení restitucí pro naši zemi, pro občany a věříme, že v konečném důsledku i pro církve samotné.