V pátek odpoledne, až půjdu ve Slavkově u Brna volit prezidenta republiky, dám svůj hlas Jiřímu Dienstbierovi. Nejen proto, že je kandidátem politické strany, kterou léta pravidelně volím. Jsem přesvědčen, že v rámci nabídky, kterou máme jako občané prostřednictvím devíti kandidátů k dispozici, je Dienstbierova volba pro naši zemi dnes nejlepším řešením.

Jiří Dienstbier je člověk, který má na rozdíl od většiny zbývajících uchazečů ve všech podstatných ohledech čistý štít. Reprezentuje hodnoty, které naše společnost po šesti letech vlády Topolánkovy, Nečasovy a Kalouskovy pravice potřebuje zdůraznit – sociální spravedlnost, rovnost před zákonem, důsledný boj s korupcí, ohled k životnímu prostředí. Ukázal se při výkonu veřejných funkcí jako člověk pevných zásad, který odmítá pojetí politiky jako pokračování byznysu. Jde o politika ve středním věku, který už ale má dostatek zkušeností a současně potřebnou energii k tomu, aby důsledně prosazoval svoji politickou agendu ve funkci prezidenta republiky.
Nezadal si s minulým režimem před rokem 1989, je už ale příslušníkem generace, která se více soustředí na současné a příští problémy naší země. Myslím, že především teď potřebujeme prezidenta orientovaného na budoucnost, který pomůže formulovat strategii a vizi rozvoje státu. Cením si také Dienstbierova rozhledu, který mu umožňuje pochopit význam evropské integrace pro naši zemi, která by jinak vývoj na kontinentu neměla možnost nijak ovlivňovat a stala by se znovu jen hříčkou velkých geopolitických zájmů.
Dienstbier na Hradě znamená absolutní diskontinuitu s obdobím současného prezidenta Václava Klause. Znamená očištění Hradu od klientelistických vazeb a vlivu podnikatelského společenství, které se vytvořilo kolem současného prezidenta a které sahá svými kořeny do dob divoké privatizace. Myslím, že potřeba radikální změny v osobě prezidenta republiky byla v posledních dnech znovu podtržena nepřijatelnou podobou Klausovy amnestie.
Zvolení Jiřího Dienstbiera by rovněž rozbilo předem pečlivě připravený scénář přímé volby prezidenta republiky, který počítal s tím, že prezidentem bude buď Fischer, nebo Zeman. Už měsíce jsou lidé prostřednictvím vhodně interpretovaných výzkumů veřejného mínění a drahých volebních kampaní manipulování k tomu, aby vybírali jen z těchto dvou jmen. Jakoby nikdo jiný neměl šanci. Zvolení Dienstbiera by v tomto kontextu znamenalo skutečnou demokratickou revoluci a naplnilo by smysl přímé volby hlavy státu, pro kterou jsem jako poslanec hlasoval. Jasný vzkaz: Tentokrát to bude jinak! Neboť prezidenta republiky by měli vybírat občané, ne bohatí sponzoři a političtí kmotři.
Dienstbiera vidím současně jako jediného silného a současně legitimního kandidáta levice a levého středu. Takovým kandidátem dnes už není Miloš Zeman. Zeman tuto šanci ztratil v roce 2006, kdy prostřednictvím Pohanky a Melčáka umožnil vznik Topolánkovy vlády, se vším negativním, co tato vláda zemi přinesla. Včetně Řebíčka, Dalíka, obecného vzepětí korupční hladiny, ale i rovné daně a osekání sociálního a zdravotního systému. Stejně tak Zeman pomohl ke vzniku druhé pravicové vlády ve volbách v roce 2010, kdy jeho účelový projekt SPOZ sebral ČSSD hlasy, kterými mohla vzniku Nečasovy a Kalouskovy vlády zabránit. Dnes Zemanovo zvolení podporuje především Václav Klaus a lidé z jeho širšího okolí, kteří si chtějí udržet vliv na prezidenta i po roce 2013.
Pokud dnes lidé v České republice stále hlasitěji volají po kvalitnější demokracii, omezení korupce, lepším fungování státu, spravedlivější podobě reforem, zkrátka změně české politiky k lepšímu, je důležité, aby s ohledem na tyto požadavky důsledně vybírali i příští hlavu státu. V tomto smyslu Jiří Dienstbier nepochybně dobrá volba bude!