Jsou věci, které mne v politice překvapují stále znovu a znovu. Třeba lehkost, s jakou někteří lidé opouští principy, díky nimž získali silnou podporu veřejnosti a také hlasy voličů. Čerstvým příkladem může být postup Strany zelených Martina Bursíka ( SZMB) v otázce místního referenda. Místní referendum je dnes jedinou zákonem definovanou formou přímého rozhodování občanů ( chcete- li přímé demokracie). Obecné referendum zatím bohužel nebylo přes dlouholetou snahu ČSSD schváleno, hlavní překážkou se jeví většina ODS v Senátu, která vždy snahy o prosazení zákona o referendu spolehlivě zablokovala. Místní referendum může být dnes platné pouze tehdy, pokud se ho zúčastní alespoň 50 procent oprávněných voličů. Výsledek takového referenda je také pro příslušné zastupitelstvo závazné, sankcí je rozpuštění zastupitelstva a nové volby.

50 procentní hranice povinné účasti se ukázala v minulých letech jako prakticky nepřekonatelná překážka. Valná část místních referend ve větších obcích či městech byla právě kvůli nízké účasti neplatná. K těm největším neplatným hlasováním patřilo třeba referendum v Brně k otázce odsunu tamního nádraží, účast byla tehdy 24%. Rozpoutala se docela legitimní diskuse o tom, zda by se 50 procentní hranice neměla snížit. A Strana zelených Martina Bursíka si před loňskými volbami dala závazek tuto hranici zrušit či snížit přímo do svého volebního programu. Myslím, že to byl dobrý nápad, neboť i v komunálních volbách se v posledních letech pohybuje průměrná volební účast pod 50% ( cca 45% oprávněných voličů) a není myslím důvod proto, aby na místní referendum byly kladeny přísnější nároky.

Když jsme v letošním roce s kolegy poslanci Tejcem a Haškem předložili návrh novely zákona o místním referendu, kde jsme navrhli snížení povinné hranice účasti na 33% oprávněných voličů, počítali jsme logicky s tím, že kromě poslanců opozice náš návrh podpoří i poslanci vládní Strany zelených. Nestalo se tak, spolu s poslanci ODS a KDU hlasovali i Zelení pro zamítnutí. A tak naše legislativní iniciativa spadla pod stůl. Zelení své hlasování omlouvali tím, že vláda předloží svůj vlastní návrh. A lepší.

Změnu zákona jsme nedávno navrhli znovu a to evidentně donutilo i vládu, aby v té věci projevila aktivitu. Výsledek je ovšem tristní. Koaliční Topolánkova vláda sice navrhuje podobně jako ČSSD snížení povinné hranice účasti, tentokrát na 35%, ale současně vypouští klíčové ustanovení o sankci za to, že se příslušné zastupitelstvo výsledkem referenda odmítne řídit. Už mu nebude hrozit rozpuštění. Závaznost zůstane jen na papíře. Z místního referenda by se tak prakticky stal pouze reprezentativní výzkum veřejného mínění.

Strana zelených občanům před volbami slibovala, že posílí význam referenda a místního referenda. Návrh koaliční vlády však směřuje k jeho devalvaci. Nedokážu si představit, co vedlo k takovému obratu v myšlení zelených v zásadní otázce, která se tak úzce týká role občanské společnosti. Napadá Vás nějaký důvod?