Naše ekonomika má tradičně vyšší míru cenové stability. Například v letech 2002 až 2007 se průměrná roční míra inflace pohybovala v pásmu od 0,1 procenta (rok 2003) až 2,8 procenta (roky 2004, 2007). Bylo to přitom období, v němž ekonomika významně zrychlovala svůj růst, vstřebala cenové (v tom i daňové) dopady vstupu do Evropské unie a také vlivy reformy veřejných financí, kterou v roce 2004 zahájila koaliční vláda vedená ČSSD. Slovensko, Maďarsko i Polsko nám v tomto období mohly nízké tempo zdražování zpravidla jen závidět. Až do roku 2007 tak naše země bez problému plnila i inflační kriterium pro vstup do eurozóny. Na nízké inflaci se významně podílelo posilování české koruny, ale také úsporná vládní rozpočtová politika, která působila protiinflačně.

Počátkem letošního roku je už ale vše jinak. Ve středoevropském regionu se Česká republika za první tři měsíce roku 2008 stala smutným rekordmanem ve zdražování. Lednová (7,5%), únorová (7,5%) a březnová inflace (7,1%) nás dostala před Slovinsko ( cca rok po přijetí eura v březnu 6,9%), Maďarsko (6,7%), Slovensko (4,2%), Polsko (4,1%), Rakousko (3,5%) i Německo, kde v březnu dosáhla inflace v meziročním srovnání 3,1%.

Významný podíl na našem nepěkném umístění v tomto regionálním žebříčku má tzv. reforma veřejných financí, která byla zahájena legislativními změnami k 1.1.2008. Vláda totiž hrubě podcenila dopady daňových změn na růst cen. Zvýšení nepřímých daní a poplatků o cca 42 miliard korun koncentrované do krátkého časového období se ukázalo jako příliš masivní. Opozice to nemusí nijak složitě dokazovat. Topolánkova vláda se z amatérismu usvědčuje ve vlastních dokumentech. Ještě při odůvodňování reformních zákonů v létě 2007 vláda tvrdila, že roční míra inflace v roce 2008 nepřesáhne i po započítání daňových změn 3,2 až 3,8 procenta.

V lednu 2008 ( to je reforma bezpečně schválena i koaličními rebely a již účinná) už je i ve vládních materiálech všechno jinak. Makroekonomická predikce MF obsahuje výhled inflace na rok 2008 ve výši 5,5 procenta. Navíc se zde poprvé přiznává, jak značný měla jednotlivá reformní opatření vliv na vzestup cenové hladiny na konci roku 2007 a počátkem roku 2008. Cituji: „ Změna snížené sazby DPH z 5% na 9% se dotýká cca 28% objemu položek spotřebního koše. Celkový vykázaný statistický dopad na cenový růst z tohoto titulu může činit cca 1,1 p.b. Mezi další administrativní faktory vyšší inflace bude patřit zejména zvýšení spotřební daně z cigaret (0,6 p.b.), poplatky u lékaře (0,5 p.b.), zavedení ekologických daní (0,2 p.b.).“ Tolik zdroje ministerstva financí. Přímé dopady tzv. reformy veřejných financí do inflace tak mohou činit až 2,4 procentního bodu, tj. cca 40% očekávaného průměrného ročního vzestupu cen v letošním roce.

Bez vládní reformy by se letošní inflace mohla pohybovat kolem 3 %, tedy na úrovni sousedního Polska či Slovenska. S tzv. reformou porostou ceny a tím i životní náklady mnohem rychleji. Poděkujme Topolánkovi, Čunkovi a Bursíkovi.

PS. Dnes, tj. 23.4. publikovalo MF nový odhad inflace a růstu na letošní rok. Odhad inflace MF zvýšilo na celoročních 6% a odhad růstu z původních 4,7% na 4,9% HDP. V roce 2007 ( před tzv. reformami) naše ekonomika rostla o 6,5 % HDP při inflaci 2,8% a deficitu veřejných rozpočtů 1,6% HDP.