Hezký den, v rámci diskuse na mém blogu jsem byl vyzván k tomu, abych okomentoval aktuální stanovisko EK k naší rozpočtové situaci, tudíž tak činím.

Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě především kritizovala tu skutečnost, že zatímco v roce 2006 deficit veřejných rozpočtů v České republice nepřekročil 3% HDP, v roce 2007 se podle odhadů zvýší na 4% HDP (oproti původně plánovanému cíli 3,3% HDP, který byl obsažen v konvergenčním programu minulé koaliční vlády ČSSD, KDU a US). Konvergenční program tak v jednom z parametrů nebude letos dodržen o cca 0,7% HDP.

Publikované stanovisko Evropské komis zcela potvrzuje skutečnost, že nedodržení konvergenčního programu v roce 2007 způsobily zejména poslanecké a senátorské pozměňující návrhy ( stojí za připomenutí, že byly podávány především poslanci a senátory ODS a KDU-ČSL Pavlem Severou, Tomášem Julínkem a Alenou Páralovou), posléze schválené bohužel poslanci a senátory napříč všemi stranami na jaře 2006. Bez těchto předvolebních návrhů, které samy o sobě zvýšily mandatorní výdaje o 21-25 miliard korun (0,7% HDP), by deficit veřejných rozpočtů v ČR v roce 2007 nepřekročil plánovaných 3,3 procenta HDP a Česká republika by se této zásadní kritice ze strany Bruselu vyhnula.

Ministr financí Miroslav Kalousek tak podle mého názoru sklidil v rámci malého dějinného paradoxu docela spravedlivou reakci na populistické předvolební rozpočtové návrhy, které sám před volbami v roce 2006 jako poslanec a především předseda KDU ČSL podporoval. Jen návrh Kalouskova stranického kolegy Pavla Severy na zdvojnásobení rodičovského příspěvku zvýšil meziročně výdaje státu o 15 miliard korun, což pro zajímavost činí 50% všech škrtů, které nyní Topolánkova vláda navrhuje pro rok 2008 (30 miliard). Všichni si asi ještě vzpomínáme, jak si zdařilé zvýšení rodičovského příspěvku dali lidovci jako jediná politická strana dokonce na předvolební velkoplošné plakáty (přirozeně bez uvedení údaje o rozpočtovém dopadu).

Také platí, že všechny minulé koaliční vlády vedené ČSSD dokázaly v letech 2004, 2005 a 2006 zajistit plnění schváleného konvergenčního programu a žádná z nich nebyla takovým způsobem ze strany Evropské komise kritizována. Bohužel se bojím, že včerejší kritika nebyla poslední. Vládní reforma upřednostňuje snižování daní firmám a lidem s nejvyššími příjmy před poklesem deficitu a to se samozřejmě projeví velkými výpadky daňových příjmů. Napjatá situace veřejných rozpočtů se tak může ještě zhoršit.

A když už byla řeč o dluzích a zadlužování, na závěr jedna širší poznámka na téma náš veřejný dluh. Často se i tady na blogu vede debata o vývoji našeho veřejného dluhu, padají různá čísla. Myslím, že je dobré připomenout, jak to s naším dluhem bylo, je a asi i bude. (zdrojem jsou jen oficiální údaje z materiálu MF Fiskální výhled České republiky z dubna 2007).

V roce 1998 byla celková výše veřejného dluhu 300 miliard korun, tj. 15% HDP. V roce 2002 dosáhl veřejný dluh 700 miliard korun, což v té době činilo 28,5% HDP. V roce 2006 byl veřejný dluh v České republice 973 miliard korun, tedy 30,4% HDP. Pro srovnání, průměrný veřejný dluh v EU 27 byl v roce 2006 60% HDP, v Eurozóně 70% HDP.

Během vlády Miloše Zemana (1998-2002) se tedy náš dluh zvýšil o cca 400 miliard, v letech 2003-2006 o 271 miliard korun. Ve druhé polovině funkčního období vlád vedených ČSSD tedy došlo k podstatnému snížení ročního tempa zadlužování ze 6,8% HDP v roce 2002 na 3% HDP v roce 2006.

Premiér Mirek Topolánek s ministrem Miroslavem Kalouskem plánují (i po tzv. reformách) zvýšit veřejný dluh do roku 2010 na 1375 miliard korun, tedy na 31,7% HDP. V letech 2007-2010 tak zvýší současná vláda veřejný dluh o stejnou nominální částku, jako Zemanova vláda v letech 1998-2002, a současně o 130 miliard korun více, než vláda vedená ČSSD v letech 2002-2006. Topolánek nás za 4 roky své politiky pravděpodobně zadluží částkou 400 miliard korun, Špidlova, Grossova a Paroubkova koaliční vláda ( v nichž jsem vykonával funkci ministra financí) za 4 roky zvýšila veřejný dluh o 271 miliard korun (zahrnuje i likvidaci povodní ze srpna roku 2002 a úhradu starých transformačních ztrát ČKA z devadesátých let v rozsahu cca 90 miliard).

400 miliard dluhu v reformním vládním batohu je další z věcí, o nichž se ale nikde pořádně nedočtete. Čím to asi je?