Dobré školy v utajení

09. 06. 2011 | 15:37
Přečteno 7610 krát
Pod titulkem Chcete vědět, která škola je lepší? To je přísně tajné dnešní Lidové noviny přinesly svým čtenářům pěkně hloupou zprávu. Volá se v ní po odtajnění výsledků státních maturit za jednotlivé školy, aby se v Česku konečně odhalily dobré a špatné školy.

Senzacechtivé redakci Lidovek nedošlo, že výsledek žáků škol u maturit o rozdílech v kvalitě škol nic věrohodného nevypovídá. Kvalita školy, takzvaná školou přidaná hodnota, je totiž rozdílem mezi vzděláním žáků kteří do školy nastupují a vzděláním jejích absolventů. A toto maturita, ani ta státní neměří. To by někdo nejdříve musel změřit velké rozdíly ve studijní připravenosti žáků, když na střední školu nastoupili. A to se u nás zatím nedělá a ještě nějaký čas dělat nebude.

V důsledku všeobecné neznalosti této skutečnosti mezi lidmi, podporované navíc senzacechtivými novinovými titulky, může zveřejnění výsledků škol ve státních maturitách způsobit obrovské společenské zmatení a zcela neprávem ublížit mnoha dobrým školám a naopak pomoci školám, které si to nezaslouží.

V kapitole o vzdělanosti ve zprávě NERVu o konkurenceschopnosti zdůrazňujeme potřebu výrazného zkvalitnění monitorování výsledků vzdělávací činnosti v České republice. Celostátní maturita by se mohla stát součástí. Jedním dechem ale také varujeme před možnými negativními vedlejšími efekty plošného testování. Konkrétně tam píšeme níže uvedené a věštecky tam uvádíme i tučně označené, které se vztahuje k tomu, co dnes propírají Lidovky :

[Je žádoucí] pokračovat s rozvahou a odborností poučenou zahraničními zkušenostmi v přípravě plošného testování, ale nepřeskočit důležité vývojové etapy. Předcházet musí možnost či dokonce povinnost průběžné pedagogické diagnostiky učiteli a řediteli. Plošné testování samo o sobě nejenže nemůže být lékem, ale dokonce se snadno může stát jedem a může zdiskreditovat celou agendu vzdělávací politiky založené na evidenci.xvi Mít na paměti klasická nebezpečí plošného testování včetně státních maturit25:
(i) vznik motivací k redukci výuky na testované dispozice a opomíjení dalších cílů,
(ii) podpora memorizační přístupů ke vzdělávání pokud testy testují encyklopedické znalosti,
(iii) motivace základních škol vytlačovat slabší žáky,
(iv) snaha manipulovat výsledky testování,
(v) nesprávná interpretace výsledků širší společností,
(v) iniciace snah nevhodně navázat financování na výsledky
(vi) mylné vydávání absolutních výsledků žáků za přidanou hodnotu vzdělávání

(vii) špatně změřená přidaná hodnota.

Plošné testování musí být připraveno s využitím praktických zahraničních zkušeností. Primárním cílem plošného testování nemají být ani žebříčky škol ani finanční či jiné sankce vůči školám, ředitelům či učitelům. Protože cílem financování škol není zisk škol, ale vzdělávání dětí, navázání financování na výsledky v regionálním školství by jen podporovalo nežádoucí divergenci kvality vzdělávání. Plošné testování, pokud dá věrohodnou informaci o školou přidané hodnotě, může pomoci nasměrovat vhodnou formu pozitivní intervence k odstranění příčin slabých výsledků (např. sdílení dobré praxe ředitelů a učitelů; asistenti učitelů; dodatečná předškolní příprava, atd.).

-----
xvi Je systémově nesprávné financovat regionální školství v přímé úměře podle žáky dosahovaných výsledků. V regionálním školství nelze financování používat jako cukr a bič. Veřejné školy nejsou ziskově orientované instituce. Taková praxe by jen vedla k dalšímu nežádoucímu prohlubování rozdílů (mezi kraji, municipalitami a mezi školami) v kvalitě poskytovaného vzdělání. Financováním je naopak potřeba kompenzovat obtížnější místní situaci danou rozdíly v úrovni ekonomického rozvoje dané lokality (a fiskální schopnosti a ochotě lokální politické representace se na financování podílet – děti a často ani jejich rodiče jako voliči za selhání místních politických autorit nemohu a důsledky těchto selhání v konečném důsledku ponese celá společnost) a rozdíly v socio-ekonomické struktuře místní občanské komunity (vzdělávání dětí se slabším socio-ekonomickým zázemím je mnohem náročnější a nákladnější).

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Sladký napsal(a):

Souhlas. Diletanti dnes zasahují naprosto do všeho,ovlivňují naprosto vše.Diletanti a vychytralí darebáci- to je smrtonosný koktejl.
09. 06. 2011 | 16:00

Radkin Honzák napsal(a):

Jen na okraj k bodu II. uvedené kapitoly NERVu:

Nechápu dost dobře odpor proti školnímu tréninku MEMORIZAČNÍCH SCHOPNOSTÍ, protože mám za to, že určité věci by měl člověk vědět a nespoléhat na to, že si je "vygůgluje". Čeština velké části příspěvků - nejen na TĚCHTO stránkách - ukazuje, že polovina diskutérů nezvládla namemorovat vybraná slova.
Čím více dat budu mít uloženo v paměti, tím je větší šance na hledání vztahů mezi nimi. Serendipity je úžasná věc, ale náhoda přece jen více přeje připraveným.
09. 06. 2011 | 16:04

Elektronik napsal(a):

Dovolte mi prosím jednu otázečku:
Když je pan autor tak dobrý VŠ "pedagog",proč nepracuje na nějaké České univerzitě?
Ale na čemsi podivném a ještě "Amerického střihu"...?(Fujtaixl!)
09. 06. 2011 | 16:14

Xury napsal(a):

Pro autora:
nemám dost informací na to, abych hodnotil úmysly ohledně finanční diferenciace škol na základě absolutních znalostí žáků. Nicméně jsem si jistý, že současný systém financování středních škol i učilišť, který je založen na "počtu hlav", je nesmyslný a má tragické výsledky, pokud jde o motivaci a v konečném důsledku i znalosti studentů.
09. 06. 2011 | 16:29

KAteřina napsal(a):

A ví to naš ministr školství? Nebo o tom tento vysoce kvalifikovaný a vysokoškolsky vzělaný odborník nemá ani tušení?
09. 06. 2011 | 16:37

Johanna napsal(a):

Danieli, je to krásně napsané. Škoda jen, že se pouštíte do hodnocení nečeho, co jste profesně nezkusil. Prostě - chcete trénovat extraligové hokejisty, jste bohatý, ale neumíte bruslit. Počítám, že jste nikdy nemohl proniknout do psychologie řadových učitelek a učitelů, bez kterých by české školství padlo. Byl by to chaozz generálů bez vojska.

Já se necpu do ekonomie, ale selským rozumem vládnu také.
To, co jste napsal, je hezké, ale stačilo napsat, že celá úroveň vzdělávání jde dolů, protože primárním úkolem všech škol je (BOHUŽEL) mít koho učit. Až v jedné z posledních řad je kvalita vyučování. A to je VELMI ŠPATNĚ.
Pokud se ministerstvo dál chce zabývat jen "optimalizací škol" a s tím ruku v ruce přehlíží vzdělávání, je to špatně.
A to nemluvím o nuzném příjmu řadových učitelek a učitelů, kteří z "rámci své pracovní smlouvy" musí všechno.

A ještě něco...
Pokud je ve státní instituci soukromá firma, nemůže to dělat dobrotu.
Mám na mysli nesmysl existence SCIO a CERMAT (soukromé firmy) na ministerstvu školství-coby státní firmě.
Je to podobně nesmyslné, jako kdyby se lékařům nařizovalo operovat v podstatě stejně, ale "s novým image"= prostě někdo známý známého by se rozhodl vydělávat na eráru.
Například-lékaři by měli bílé pláště, operatéři zelenkavé, primáři pastelově nafialovělé...
Pozvedla by se úroveň zdravotnictví?
09. 06. 2011 | 16:44

12345 napsal(a):

Žebříčky škol jsou samozřejmě nepřínosné.
Ale na druhé straně utajovat celkové výsledky maturit na školách je nesmysl. Když nic, tak narazí na zákon o svobodném přístupu k informacím (škola má třeba povinnost toto uvést ve výroční zprávě, která je veřejná).
09. 06. 2011 | 17:04

taty napsal(a):

Já tomu ale vůbec nerozumím. Jaká přidaná hodnota? Maturita má vypovídat o určité úrovni vzdělání. Státní maturita má zajistit, že od zedníka s maturitou lze očekávat podobný rozhled a znalosti jako od gymnazisty. Když to škola nedokáže, tak asi bude muset zrušit maturitní obor.
09. 06. 2011 | 17:21

Občan napsal(a):

To taty:

A to je právě to neštěstí "státní matrurity". K čemu bude zedníkovi s maturitou rozsáhlá znalost např. řeckých a římských klasiků, když se od něho očekává, že bude schopen nastoupit třeba jako stavbyvedoucí a že bude vědět, jak správně spočítat třeba nosnost patra rodinného domu? No, a k tomu bude umět DOBŘE česky, aby se nad jím vedeným stavebním deníkem nemusel člověk ošívat a bude mít základy odborné části cizího jazyka, aby se mohl třeba bavit se zahraničním kolegou. TOHLE se očekává od zedníka s maturitou.
Zatímco řecké a římské klasiky budu očekávat od absolventa humanitního gymnázia. U něho také budu očekávat podstatně lepší znalost češtiny a cizích jazyků.

Státní maturita by neměla nesmyslně stavět na roveň absolventa gymnázia a odborné školy. Protože to prostě nejde.
09. 06. 2011 | 17:39

gaia napsal(a):

státní maturita má za úkol ještě více ponížit učitele s vysokoškolským a státem certifikovaným vzděláním a praxí s dětmi, aby mohli určovat směr a zaměření výuky a toto předává do rukou soukromých firem, motivovaných pouze ziskem. A další jeliman si ještě myslí, že složitý vztah učitel žák a mravenčí práce, kterou spolu kooperativně vykonávají po dobu školní docházky se dá vtěsnat do tabulek a grafů v excelu.
09. 06. 2011 | 17:40

Občan napsal(a):

To autor:

To je dobře napsané zamyšlení nad současným stavem českého školství a nad věcmi, které je ovlivňují. Zejména ten akcent na nutnost diferencovaného financování, kdy diferenciace NEMÁ diskriminovat, ale naopak pomáhat srovnat rozdíly a řešit problémy. Kéž by takto uvažovali i ekonomové, politici a všichni ti, co do školství kecají.
09. 06. 2011 | 17:42

gaia napsal(a):

Občan

takže logicky, ty školy které by dopadly nejhůř, by měly dostávat nejvíc, neb měly nejhloupější žáky a na jejich pokrok musely se nejvíc nadřít?
09. 06. 2011 | 17:53

Občan napsal(a):

Alealeale!

Autor nám cudně zamlčel, že je nebo byl členem NERVu, velkým propagátorem zavedení školného a snížení požadavků na VŠ vzdělání učitelů 2. stupně základních škol.

V této souvislosti se jeho úvaha nad stavem a financováním českého školství dostává do poněkud jiného světla. Že by nám mířil do vysoké politiky a sháněl bodíky?
09. 06. 2011 | 17:53

Občan napsal(a):

TO Gaia:

To jste asi špatně pochopila smysl toho textu.
On tam upozorňuje právě na tuhle škodlivost žebříčků škol. Škola s horšími výsledky vůbec nemusí mít hloupé děti; jen ty děti mají více stresů např. z chudoby. Takové škole by proto pomohlo, kdyby měla např. víc peněz na financování mimoškolních aktivit a na nižší počty žáků ve třídách.
Ale, vlastně, ANO - škola, kde jsou děti s většími problémy MIMO školu, skutečně musí vynaložit víc úsilí na to, aby je naučila totéž, jako škola s dětmi, jež žijí v pohodě.
Samozřejmě hodně zjednodušuji, stejně jako Vy.
09. 06. 2011 | 17:58

gaia napsal(a):

mne zase udivilo v tisku, že texty státních maturit podléhají autorskému právu. To nebudu moci svým žákům nějakou otázku též položit, aniž by po mne někdo nechtěl autorský poplatek?
09. 06. 2011 | 17:59

gaia napsal(a):

Občan

píši to ironicky, neb jak jsem již uvedla výše, některé věci se do tabulek grafů a žebříčků vůbec nedají srovnat a pořadí škol by nemělo žádnou vypovídající hodnotu.
Navíc si myslím, že výsledky žáků jsou soukromé a důvěrné informace, které nemají v tisku co dělat, ač zveřejněny globálně.
09. 06. 2011 | 18:02

taty napsal(a):

To Občan:
Spíš si myslím, že ten zedník nepotřebuje maturitu. V téhle zemi musí být každý Judr. nebo aspoň absolvent VŠE. Školy pak samozřejmě, aby sehnaly studenty = peníze maturitu nabízejí, ač to s úrovní vzdělání nemá nic společného.
09. 06. 2011 | 18:03

Kvakin napsal(a):

Jakmile se pojmu přidaná hodnota zmocnili politikové a začali ho pasovat na popis mimoekonomických procesů (viz třeba přidaná hodnota, kterou přináší do vlády ten či onen ministerský panák, jak o tom blábolí Nečas - Slabinger) a převzali to i ti, co politikům čtou z očí a papouškují je, vypovídací schopnost pojmu jako určité metafory - uplatnitelné v mimoekonomickém kontextu - se úplně ztratila (vyprázdnila). A problematika školství není vyjímkou.
Odhodlám-li se testovat například žáky přijaté do prvního ročníku střední školy nějakého typu, zda mají osvojeny ty či ony znalosti a testovatelné dovednosti, zjistím nějaký stav (vyjádřitelný například podílem dětí s ucházejícím výsledkem, podílem s výsledkem neodpovídajícím a podílem výtečnníků atd.). Budu-li tytéž žáky po 4 letech hodnotit prostřednictvím něčeho takového, jako je Dobešova zelená státní maturita, opět získám obraz nějakého stavu. Pak mohu posoudit všeobecně, jestli se v daném typu škol dařilo pracovat s dětmi tak, že třeba podíl těch s neodpovídajícími výsledky se během studia (oproti počátečnímu stavu) snížil nebo naopak vzrostl. A obdobně z jiných hledisek (průměru, výtečných aj.). Absolutně porovnávat znalosti a dovednosti 14. letého a 18.letého žáka nemá příliš smysl. Kdybych testování žáků ve 14 a 18 letech srovnal primitivně s výrobou, šlo by o to zjistit, zda se podařilo zvyšit kvalitu produkce (omezit podíl zmetků, produkovat dobrý standard a posílit podíl vysoké kvality). Co se ale míní onou přidanou hodnotou ve školství, jak ji prezentuje autor blogu, to nekapíruji. Já bych za přidanou hodnotu ve školství považoval například to, že se konkrétní škole daří poskytovat potřebný standard znalostí a dovedností, ale nadto rozvíjet zájem dětí třeba o technické obory či o matematiku a přírodní vědy. Toto - tato přidaná hodnota - by se testovat vůbec nemuselo; to by se zjistilo z toho, na jaké vysoké školy se absolventi hládí, jak jsou úspěšní v přijímacím řízení a hlavně ve vlastním studiu.
09. 06. 2011 | 18:09

Občan napsal(a):

To Gaia:

Tak to pak jo :o)
V tom, co jste napsala dál, máte úplnou pravdu. Vaše zjištění vlastně potvrzuje, že "státní maturity" jsou ve skutečnosti jen obrovským tunelem do veřejných financí, které budou ve školství chybět a neskutečným lizem pro pár vybraných privátních firem.

To taty:
Ano - obyčejnému zedníkovi stačí výučák. Ale zedník specializovaný - např. na restaurátorství, štukatérství, nebo zedník-předák už by maturitu určitě mít měl. Praxí se všechno nenaučí, nebo se to učí dlouho. Odborná střední škola jeho vzdělání apraxi urychlí. Od toho ty odborné střední školy jsou.
09. 06. 2011 | 18:11

Bunny napsal(a):

to taty:
Maturitu potřebuje každý, kdo nechce uzavřít napořád svou kapitolu vzdělávání. Pokud chcete do sedmdesáti lézt po lešení, vaše volba, ale nemůžete to programovat každému. Touha po vzdělání je tak vzácná (narozdíl od touhy po majetku), že společnost je přímo povinna poskytnou opravdovému zájemci pomocnou ruku.
09. 06. 2011 | 18:15

gaia napsal(a):

Občan

a nejenom tunelem do veřejných financí, ale i peněženek rodičů, jako u firmy SCIO, nabízejí přípravu na vlastní testy za několik tisíc a kursy v krajských městech. No nedopřejte to svému dítěti. Místo toho, aby se před přijímačkami na VŠ šprtalo to, co se ve škole naučilo, musí jezdit na kursy, neb v testech soukromé firmy o znalosti ze školy vůbec nejde. Jde jen o peníze. Jako letos při přijímačkách na střední školy, které se prosadily v pardubickém kraji, si mohli rodiče koupit testy na nečisto za 4 500Kč.No nedopřejte to dítěti,jde přeci o jeho budoucnost.
09. 06. 2011 | 18:30

taty napsal(a):

To Bunny etc:
Furt se nechytám: Co tedy potřebuje maturitu nebo vzdělání? Protože zatím to jsou dvě naprosto odlišné věci. Buď se slovu maturita vrátí obsah, nebo nechť je zrušena jako zbytečná. Jestli poskutnutí pomocné ruky spočívá v tom, že mu dáme bezobsažný glejt nazvaný Maturitní vysvědčení, který stejně jako rodný list budou mít všichni, pak se zacykluju - furt se nechytám...
09. 06. 2011 | 18:35

K. Lippmann napsal(a):

Problém velké části kritiků nové maturity spočívá v tom,že sice negativně hodnotí kvalitu použitých testů, jsou však současně přesvědčeni, že myšlenka standardizované, testy využívající zkoušky je správná. Prosím tedy stoupence plošného testování, aby předvedli odborně nenapadnutelnou sadu maturitních testů z češtiny či společenských věd, aby zdůvodnili didaktickou závažnost každé z úloh, aby obhájili smysluplnost testového souboru jako celku, aby sdělili, co je vlastně obsahem tzv. přidané hodnoty a proč je tento obsah důležitý, a aby vysvětlili, jak se lze na úspěšné řešení tohoto souboru v předchozí výuce připravit, jak by měla tato výuka ve svém celku vypadat. Své sympatie k testování by mohli dokázat např. tím, že takovou zkoušku sami veřejně složí.
09. 06. 2011 | 18:41

Bunny napsal(a):

taty:
Vy tomu moc nerozumíte, že? Maturita je komplexní zkouška z několika předmětů, kde část patří mezi všeobecně vzdělávací. To jsou ty, které zahrnují především všeobecný přehled a dovednosti, potřebné k dalšímu vzdělávání. Aby z nich bylo možné maturovat, tak musí dotace každého jednoho předmětu zahrnovat určitou hodinovou dotaci za celou dobu studia. Takže představa, že někdo jen tak "dostane" maturitu z češtiny nebo matematiky za úsměvy je komická (rozhodně ne na státní škole). Problém je ale ten, že způsob ověřování vědomostí vhodný pro gymnazistu nemusí být ten pravý pro žáka odborné školy. Je to dáno zaměřením vzdělávání; některé je více abstraktní, jiné více názorné a aplikované. I v praxi jsou v řešitelských týmech lidé, kteří mají jinou roli, jiný pohled na postupy řešení a jiné dovednosti. Potřebují jen schopnost se domluvit na společné úrovni.
09. 06. 2011 | 19:20

Marek Kobera napsal(a):

To Občan: Ne a ne a ne.

Můžete mi 100x tvrdit, že to, co si navlékáte na hlavu je podkolenka, ale já si budu stále myslet, že správným pojmenováním je čepice. "Co se očekává" je prostě deformace zdravého rozumu. Ve skutečnosti se neočekává téměř nic, protože úroveň SŠ je až na čestné výjimky mizerná a rozrůzněná. Takto se dál nedostaneme. Na co je tomu zedníkovi tedy ta maturita? Aby mohl dělat stavbyvedoucího? Proč na něj třeba nechceme doktorát z policejní akademie?
09. 06. 2011 | 20:10

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

"Navíc si myslím, že výsledky žáků jsou soukromé a důvěrné informace, které nemají v tisku co dělat, ač zveřejněny globálně."

Ehm, tedy toto je velice zvláštní sdělení. Pokud se některému z žáků školy něco povede jako úspěch v nějaké soutěži apod., tak je toho plná WWW stránka školy i místní periodika, ne-li přímo rozhlas a TV. Pokud by mohlo být zveřejněno, že žáci ve snadných (!) testech neuspěli, tak je to najednou špatně. To je k zamyšlení!
09. 06. 2011 | 20:18

Marek Kobera napsal(a):

To Kvakin:

Jen pro Vaši informaci: máte pravdu, že srovnávat 14-letého a 18-letého by nemělo dávat smysl. Přesto to člověk může udělat, a to shodným testem/postupem. To je pak překvapení, když zjistí i "úbytek produkce", jak se stalo např. v jednom testování z matematiky.
09. 06. 2011 | 20:24

Marek Kobera napsal(a):

To Občan:

Huh, jak proboha souvisí restaurování a znalost české literatury, tradičním to tématem u maturity?
09. 06. 2011 | 20:27

Marek Kobera napsal(a):

To Bunny:

Kolik skutečných zájemců o vzdělání shledáváte tak mezi stavbyvedoucími?
09. 06. 2011 | 20:29

Marek Kobera napsal(a):

To K. Lippman:

Rád se o to pokusím, jen mi prosím nejprve Vy napište, co je to "didaktická závažnost úlohy". Děkuji.
09. 06. 2011 | 20:39

K. Lippmann napsal(a):

To M. Kobera:

Jde o to, zda se úloha zabývá něčím, co je pro řešení daného tématu podstatné. K čemu podstatnému se např. vztahuje úloha, která po studentech chce, aby identifikovali makarónskou poezii? Největší problém testů totiž spočívá v tom, že bez ladu a skladu a bez zohlednění právě této závažnosti kladou z kontextu vytržené otázky (většinou podle toho, na co se dokážou jejich tvůrci zeptat). Učitel, chce-li své žáky na takovou zkoušku připravit, musí do značné míry tento chaos při výuce respektovat. Co je platné, že je naučí do hloubky porozumět uměleckému textu, když jim nenacpe do hlav právě ta dílčí fakta, která mohou být zkoušena a jejichž rozsah předem ani nezná. Velmi problematické jsou i testy tzv. čtenářské gramotnosti. Žák může jen zatrhnout řešení, které mu vnucuje někdo jiný. Neměl by je naopak formulovat sám a v diskusi obhájit? "Zdravý rozum lze měřit statisticky, jde jenom o to, naučit se myslet tak, jak myslí oni." (G. Orwell - 1984)
09. 06. 2011 | 21:49

češka napsal(a):

To autor
Kvalita absolventů škol je prověřena úspěšností studentů při přijetí na VŠ.
Státní jednotná maturita je důležitým srovnávacím kritériem.
Nedivila bych se soudním sporům rodičů se školou, jejíž výsledky jsou silně podprůměrné.
V USA je kvalita místní školy určujícím kritériem i pro cenu okolních nemovitostí.
Zodpovědnost ministerstva školství za kvalitu výuky na všech typech škol, od mateřských po VŠ, je neoddiskutovatelná, a nový občanský zákoník konečně otevře možnost rodičů domáhat se kvalitní výuky pro svoje děti.
09. 06. 2011 | 22:59

Vojta napsal(a):

Vážení pánové a dámy, ten fujtaxl v podobě CERGE-EI je vrcholné extrémně prestižní ekonomicky vědecké pracoviště, možná nejlepší ve střední Evropě. Prosím neurážejte věci, o kterých nemáte nejmenší tušení. Děkuji
09. 06. 2011 | 23:17

12345 napsal(a):

To Občan a Bunny:
Taty tomu rozumí právě velice dobře. Na rozdíl od vás chápe, že střední vzdělání má nějaký společný průnik. Tím je bezesporu čeština a cizí jazyk (měla by to být i matematika, ale na tu některé naše rychlokvašky "nemají buňky").
Ta snaha dokazovat, že absolvent odborné školy má mít nějakou jinou znalost třeba angličtiny než gymnazista či zedník s maturitou, je zoufalá. Přiznejte si - jde o úroveň, viďte.
On ten zedník s maturitou by těžko splnil tu státní maturitní laťku, tak místo toho bude umět jiné štukování.
Pánové, když budu potřebovat pořádného zedníka, tak si vezmu určitě toho bez maturity. Protože ten s maturitou neumí ani češtinu či jazyk ani zedničinu...
10. 06. 2011 | 00:27

12345 napsal(a):

To Bunny:
"způsob ověřování vědomostí vhodný pro gymnazistu nemusí být ten pravý pro žáka odborné školy. Je to dáno zaměřením vzdělávání; některé je více abstraktní, jiné více názorné a aplikované..."

Bože můj: většina absolventů odborných škol se dnes hlásí na VŠ. Co to tady hlásáte za teorie. To by měly být i zvláštní VŠ pro absolventy odborných škol a jiné pro gymnazisty?
Asi se shodneme, že společná maturita pro gymnazisty i studenty SOŠ by měla zahrnovat cizí jazyk. Ten je dnes v celé Evropě standardizován do referenčního rámce (úrovně B1, B2, C1 atd). Zkoušení je jednotné a nezávislé. Chápete, jak jste mimo?
10. 06. 2011 | 00:36

taty napsal(a):

To Bunny:
To máte pravdu. Nerozumím. Smysl státních maturit vidím v tom, že časem bude možné porovnání středních škol. Vzniknou prestižní školy, o které bude zájem, a zaniknou školy, které jen určitý počet let "uskladňují" studenty, a poskytují práci jejich "ošetřovatelům". Nemyslím, že by měl být nějaký důvod pro vytvoření nějaké "béčkové" maturity jen pro to, že někdo chce pokračovat na VŠ technického směru a nebaví ho číst Seiferta. Bude to chudák muset překousnout. Je to zkouška dospělosti, dospělí musí umět lecos překousnout. Ona by škola neměla dodávat jen znalosti...
10. 06. 2011 | 01:07

Dalibor Štys napsal(a):

Myslím, že se to sune k tomu zas povídat, všechno zpochybnit a nic nenavrhnout a neudělat. Zatímco každý rok do školy přicházejí další děti, které je třeba učit.
Všechny diskuse, které se teď vedou, mají klasický problém deklarované nezodpovědnosti jejich protagonistů za současný stav. Kde jste všichni byli těch dvacet let? Odpověď je jednoduchá, tady, a často ve velmi zodpovědných funkcích s pravomocí rozhodovat.
Dokud si sami nepřiznáme (nepřiznáte) svou zodpovědnost a své každodenní nedůslednosti, nikam se nepohneme. Spor o smyslu a fungování vzdělávání veďme až tehdy, až se budeme moci za svůj podíl na něm bez pochyb postavit. Systém bude v tomto směru pořád trochu špatně, protože vdycky bude spekrum názorů. Protože také bude spektrum místní podmínek a cílů. One size does not fit all.
10. 06. 2011 | 08:32

Sims. napsal(a):

Maturita by měla být vždy obrazem vzdělání, které se na dané specializaci (Střední škole) má dosáhnout. Od gymnazisty by se měl očekávat všeobecný rozhled a absolvent, který by měl zvládnout přijímací zkoušky na VŠ bez větších problémů. Od absolventa středních průmylsových a odborných škol bych očekávala, že ve svém oboru složí i maturitu a bude schopen pokračovat v případě slušných výsledků např. na technické škole. Od maturanta na různých učňovských rádoby středních školách dle své zkušenosti neočekávám vůbec nic, protože téměř vůbec nic neumějí. Nalijme si čistého vína - když se někdo jde vyučit na zedníka, tak měl nejspíše čtyřky již na základní škole - to si chceme fakt lhát do vlastní kapsy? Tento žák by na maturitu v běžném vzdělávácím systému a v dané době dosáhnout neměl, ale mohl by dosáhnout kvalitního vyučení v daném oboru. Takže takový zedník je pak opravdu zedníkem, který se umí k práci postavit a něco za ním stojí (ne padá). Nežijme v iluzi, že když má někdo maturitu, tak dostal glejt na rozum. Mělo by to fungovat, že napříč republikou mohu od maturanta očekávat určitou standardní úroveň znalostí a nepřekvapí, že je úplně pitomý. Od kvality středního školství se odvíjí vysoké školství a to je v zuboženém stavu.- pokud si chceme říkat vzdělanostní společnost, není to o tom, že "vzdělání=maturitu, VŠ" bude mít každý. Ať si tento stát přizná, že drží na školách co nejvíce studentů, aby nebyli nezaměstnaní, ale viseli na krku rodičům a systému. Pro zájemce o zvyšování vzdělání v dospělosti by mělo fungovat terciální vzdělávání, které se odehrává při zaměstnání. Zrušila by se spousta nepotřebných škol a pseudoučňáků, protože není do nich dostatek dětí. V uvolněných prostorách by se mohly zařídit různé úřady, instituce, které by nemusely stavět nové honosné budovy. Ne prodávat ke komerčnímu využití a potom opět v případě potřeby stavět nové budovy, protože se objeví potřeba využití jako to bylo u zrušených školek. Ty se rozprodali různým šíbrům a dnes není kde školky provozovat. A konečně v takové škole by školka mohla fungovat taky. Tady chybí zdravý selský rozum a ten se maturitou nekoupí.
10. 06. 2011 | 09:33

Bunny napsal(a):

to 12345, taty
Neorientujete se ani jeden a vynášíte soudy na základě svého jednostranně omezeného vzdělání. Většina absolventů odborných škol se na VŠ nehlásí. Rapidně ubývá jednoduchých manuálních profesí a středoškolsky vzdělaní odborníci prostě s nějakým dle vaší legrační terminologie "učňákem" navystačí. Existují obory, které přesahují rámec vašeho zkresleného povědomí o práci jako takové, není každý kuchař, zedník nebo kadeřnice. Vždycky příjde nějaký vtipálek jako nick taty s krásnou literaturou a domnívají se, že vysypat ze sebe u maturity co kdo kde kdy a jak napsal je ta správná kompetence. Přitom cíle hodin ČJ už jsou dávno součástí většiny ostatních předmětů a je jen na kantorech, jak je zakomponují do výuky.
12345 - mentorové vašeho typu jsou přesně příčinou srabu, ve kterém se školství nachází. Máváte tu cizími jazyky a úplně vám uniklo, že jejich znalost už dávno nenáleží maturantům, ale je to naprosto základní znalost pro každého, kde chce v této společnosti fungovat. Že u nás nejsme schopni jazyky efektivně vyučovat je věc jiná.
Takže bych prosil všechny technokraty a diletanty, aby vylezli ze svých zákopů a pochopili, že žijeme v 21.století a tak jak to šlo ve škole před padesáti lety to už prostě nejde.
Nepochybně to vyznívá arogantně a neomaleně, ale dokud nekopneme do pozadí chytrolíny a "dobré" rádce všeho druhu a nesvěříme rámec vzdělávání lidem, kteří už něco na tomto poli dokázali, nikam se nepohneme.
Sims.:
vesměs domněnky a prvoplánové teze, bohužel nemám čas jít postupně po každém výroku a oponovat. Jen snad k jednomu - tak vy učekáváte od studenta odborné školy, že ve svém oboru složí maturitu. To já také. A v jakémže to oboru skládá maturitu gymnazista? A abychom si rozuměli, já jsem mimo jiné i absolventem gymnázia, takže mohu mnohé srovnávat.
10. 06. 2011 | 12:15

12345 napsal(a):

To Bunny:
to jste nám to nandal. Marně se však snažím najít smysl toho, co jste nám chtěl říci (kromě toho, že jsme diletanti, chytrolíni atd.).
21. století, s nímž operujete, je především o všeobecném vzdělání. Prochází jím zhruba polovina středoškoláků (průměr zemí OECD je 47%, Kanada má 74%, Korea 68%, Maďarsko 64%, Finsko 49% - vybráno namátkou). My jsme na 3. místě od konce s 22%. Také díky tomu, že přežívá Vámi uvedená argumentace o odborných školách. Mimochodem, druhou nejoblíbenější VŠ, na níž se absolventi SOŠ hlásí, jsou práva. Jakou maturitu k tomu potřebují?
Na Vaši argumentaci o cizích jazycích reagovat neumím, nevím, co jste chtěl říci. Možná až budou známy výsledky státní maturity z angličtiny na SOŠ, SOU a gymnáziích, bude věc jasnější...
10. 06. 2011 | 14:42

Sims. napsal(a):

To bunny
To Vám gratuluji, že jste studoval na gymnasiu, já také a končila jsem jej v roce 1973. Byl to první cyklus gymnázií, kerý se vrátil k určitému prvorepublikovému modelu. Myslím si, že mi studium na tomto typu škol dalo docela dost do života a do dalších studií na vysokých školách. Získala jsem, kvalitní znalosti z cizích jazyků, měli jsme kromě RJ, FJ, Latinu a ještě AJ jako nepovinný předmět. Ostatní předměty si také velmi cením, zvlášť když nás učili kanoři, kteří byli vyliti z různých i vysokých škol, protože byla normalizace v plném proudu a mohu říci, že jsme tím získali velmi vysokou úroveň předávaných vědomostí. Třídy byly rozděleny podle zaměření studentů- jazyky, biologie, chemie či na fyzika a matematika. Takže lze říci, že si každá našel své podle schopností. Na průmyslových školách se maturita odehrávala v jejich programech, ale nikde mne nenapdalo, že bych si myslela, že jejich maturita je něco horšího než gymnasiální. A myslím si, že ani nebyla. To co ovšem vidím nyní, jímá mne opravdu hrůza. Učila jsem na VŠ - studenti neumějí ani svůj rodný jazyk, pravopis hrůza, vyjadřovací schopnosti nulové, samostatné myšlení utopie. Jsou vesměs velmi manipulovatelní, s přemrštěným sebevědomím bez obsahu. Opravdové studenty člověk hledal baterkou. Srovnávám školu, kde bylo poměrně dost absolventů rozličných inegrovaných škol, gymnasistů velmi málo (učila se tam ekonomika a stavebnictví). Úroveň k pláči, nabírali se pokud se nemýlím srále nabírají studenti se čtyřkama ze středních škol. U nás absolutně nemyslitelné, abychom se hlásili na VŠ se čtyřkami. Nebyli bychom školou doporučeni, protože si dobře vzpomínám, že jsem byla seznámena od profesora XY, že jsem studijní typ a doporučení na přírodní obory (protože jsem v nich dosahovala solidních úspěchů). Nevím, zda se dnes někdo ve školách zabývá takovými "hloupostmi" na co daný student hodí a co by měl dále rozvíjet. Bylo to sice za socialismu, ale tento přístup socialismem moc nezaváněl, spíše naopak.
10. 06. 2011 | 14:54

Marek Kobera napsal(a):

To K. Lippmann:

Ano, rozumím, jen mám pochybnosti. Píšete:
"Jde o to, zda se úloha zabývá něčím, co je pro řešení daného tématu podstatné." Nejsem takový expert, abych mohl kvalifikovaně říct, jaká byla role makarónské poezie v dějinách. Zaujalo mě, že učitel, aby připravil žáky k takové zkoušce, musí respektovat "chaos". Tak nevím, já jsem byl učen z českého jazyka a literatury tak, že jsem se něco málo o makarónské poezii dozvěděl. Pravda, jsou to značně povrchní znalosti a u těch už jsem zůstal, poněvadž jsem se pak zajímal o jiné věci. Říkám si, jestli má výuka tehdy byla chaosem. Možná ano - sestávala téměř zcela z opisování diktovaných vět do sešitu bez jakékoli diskuse či zasazování do kontextu většího než kolik sdělovaly precizně vymyšlené věty a větičky.

A nyní k tomu dalšímu: souhlasím, že výuka by se měla prohloubit a pochopitelně na všechno pak nezbude čas. Myslím, že v případě vhodné volby základního a rozšiřujícího učiva, jakož i správné výuky, by příprava na zkoušky (maturitu) neměla činit učiteli problém. Ve skutečnosti by se žádná příprava nemusela a neměla konat. Maturitní zkouška by byla jen osvědčením, že žák nabyl potřebných znalostí (či schopností a dovedností). Ty otázky bez ladu a skladu by tam dle mého klidně mohly zůstat, ale nemělo by u nich zůstat. Zvláště u takových záležitosti jako je historie by bylo velice zajímavé, kdyby maturitní komise zjistila i určitou studentovu představu o dané historické epoše, osobnosti apod. K tomu určité faktografické penzum je jistě třeba, ale zdaleka nedostačuje. Mám obavy, že při takové zkoušce by dnešní studenti neuspěli skoro vůbec.

Píšete "do hloubky porozumět uměleckému textu" - tak zde mám své pochybnosti právě ohledně toho, co sám kritizujete neboli to, že půjde o učení se oficiálních interpretací nebo laickou psychoanalýzu. Jak říkám, má výuka se tímto nezabývala, a tak možná nemám správnou představu. Ovšem, když říkáte, že žák by měl "formulovat sám a v diskusi obhájit", tak se mi to příliš nelíbí. Mám dojem, že minimálně do jisté míry bude ten, kdo bude žáka zkoušet, chtít slyšet něco, co v textu je přinejlepším implicitně a o čem se vlastně domnívá, že text sděluje. Na druhou stranu není zrovna dobré nechat na žákovi argumentaci, kterou se bude dát zdůvodnit jakákoli odpověď. To bychom vlastně učili rétoriku, ne? Proto si myslím, že by bylo vhodné se do určité míry omezit na bezrozporné skutečnosti, jakými jsou právě ta různá data a jednoduše přiřaditelné styly např. s tím, že by se test doplnil zkouškou přehledu, kde by účelem nebylo odrecitovat naučené (nejspíš učitelovy) věty, ale zjistit, jaký je žákův obraz o probírané problematice (samozřejmě tam, kde to dává smysl).
11. 06. 2011 | 18:57

Marek Kobera napsal(a):

To Bunny:

"
Nepochybně to vyznívá arogantně a neomaleně, ale dokud nekopneme do pozadí chytrolíny a "dobré" rádce všeho druhu a nesvěříme rámec vzdělávání lidem, kteří už něco na tomto poli dokázali, nikam se nepohneme.
"

Bohužel školství je právě z velké míry v rukou těchto, kteří něco dokázali. Totiž si dokázali obstarat dobrý posudek od KV KSČ, vystudovat pedagogický institut či fakultu složením zkoušek mj. z dějin dělnického hnutí a vědeckého ateismu. Nyní dokazují vést školy v tomto duchu s platem kolem 40 000 Kč.
11. 06. 2011 | 20:18

Haf napsal(a):

Domnívám se, pokud bude vládnout školství systémová chyba dotace na žáka,celá pedagogická a vychovatelská činnost poctivých učitelů je marná. Současné poměry mezi mladeží jsou obrazem morálky v celé společnosti.
13. 06. 2011 | 18:09

Marek Kobera napsal(a):

To Haf:
Ano.
14. 06. 2011 | 15:22

Leo K napsal(a):

Johanna:
Kde jste vzala informaci, že CERMAT je soukromá firma?
Cituji: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen CERMAT) je příspěvkovou organizací řízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
To, že CERMAT jako státní firma v souboji se Šteflovým SCIO tahá stále za kratší provaz, je způsobeno právě těmi různorodými tlaky (čili tím řízením MŠ).
15. 06. 2011 | 16:03

pgjed napsal(a):

Pane Munichu, můj údiv nezná mezí! Podle vás by tedy nejkvalitnější byla škola, která by šimpanze z pralesa, naučila držet tužku a tou namalovat rovnou čáru.

Jenomže narozdíl od vás já jsem přesvědčen, že tzv přidaná hodnota je jaksi interní záležitostí mezi žákem a školou, ale z vnějšku vzato, rozhoduje dosažená úroveň vzdělání, ze které plyne jaksi samozřejmě i předpoklad použitelnosti vzdělance pro další vzdělávání, nebo pro společenskou dělbu práce - schopnost vytvářet přidanou hodnotu.

Šimpanze vzdělaného o přidanou hodnotu milionů procent, nemohu ani posadit za počítač, ani postavit k soustruhu. Respektive mohu, ale nepřinese to zhola žádnou přidanou hodnotu.
17. 06. 2011 | 12:16

Jana napsal(a):

Jak jen to Ti komunisti dělali,že dříve žáci a studenti v mezinárodním srovnávání dopadali lépe, než Ti dnešní? Dnes člověk pořád slyší o moderních metodách. různých experimentech... a pak přijde srovnání se světem a všichni se diví. Poslouchala jsem v noci debatu ze sněmovny ohledně školství. A ani tam jsem neslyšela na mou otázku odpověď.
17. 06. 2011 | 16:28

Jarle Halsnes napsal(a):

Daníku,
zveřejnění smysl MÁ. Kvalitou školy se zdaleka nerozumí jen to, o kolik dokáže zvýšit znalosti svých žáků, ale i to, jací žáci na té škole studují. To samosebou znamená, že je třeba NEJEN zveřejnění výsledků maturit. Ale to jsme pořád ve stejném kruhu: přece si nepůjdu koupit lyžařské hole, když nemám lyže. A když mi někdo nabídne lyže? Děkuji, ale k čemu mi budou, nemám přece hůlky....Jenže někde se musí začít a st. m. tím začátkem jsou. Vystoupení všech odpůrců a kritiků i Vašeho typu vypadá stále stejně: maturity relativizovat, zesměšnit, nejlépe zlikvidovat, protože prostě nechcete, aby se byť i jen naznačila možnost objektivního srovnání úrovně ať škol, či jejich absolventů dosáhnout.
20. 06. 2011 | 07:24

Glosator napsal(a):

Článek je neuvěřitelný blábol. Výsledky hodnocení mohou sloužit pouze k tomu, aby třeba vysoké školy měly údaje o kvalitě absolventů určité školy. Během pár let by si to ovšem zkorigovaly podle vlastních zkušeností s jejich absolventy. Mimochodem, na universitu v Cambridge se průměrně nadaný středoškolák nemá šanci dostat. Ale přínos jejich absolventů pro lidstvo je vysoký a TO je to, co se počítá.
Ta přidaná hodnota je sice také správně, ale to celé je pak o něčem úplně jiném. Může být vysoká třeba u školy pro duševně retardované děti, které se třeba nikdy nenaučí počítat, ale budou schopny alespoň nějaké sebeobsluhy.
23. 06. 2011 | 15:32

Glosator napsal(a):

To taty
DALEKO OPRÁVNĚNĚJŠÍ je chtít po studentu, který chce studovat humanitní obor znalost matematiky. Jsou miliardy lidí, kteří neví, kdo to Seifert byl a nijak negativně se to neprojevuje.
Jestliže ale "humanoid" nerozumí matematice ale ani základům přírodních věd, tak bude ve své další pracovní dráze většinou jen škodit, jak jsme toho svědky např. v orgánech EU. Je totiž schopen prosazovat naprostý nesmysl. A protože navíc je většinou odtržen i od praktického života, je schopen dospět k závěrům, za které by ho znemožnila i moje babička, která měla 5 tříd základní školy.
23. 06. 2011 | 15:51

MS napsal(a):

Zveřejněné výsledky pražských škol, přesně vypovídají o tom, co Pražáci – rodiče náctiletých vědí. Na “ty nejlepší SŠ“ je i největší přetlak přihlášek, tudíž je logické, že se sem dostanou spíše chytřejší děti a že mají i u maturity nejlepší výsledky.

Ano, jak říká autor, státní maturita není měřítkem přidané hodnoty – hodnoty učitelů něco žáky naučit.
Ale maturita nikdy nebyla měřítkem přidané hodnoty, vždy existovaly elitní a provinční školy a vždy při ústním zkoušení na VŠ se k vystudované SŠ přihlíželo.

Zavedení státní maturity jsem vnímala jako “zavedení pravidel“ pro určování elitních škol. K ničemu jinému srovnávací zkouška ani sloužit nemůže!

Měření přidané hodnoty ve školství – je hovadina.

Zjednodušeně – nemudrujme nesmysly, podívejme se na věc selským rozumem.

Chceme, aby maturita ukazovala, která škola je nebo není elitní?
ANO – mějme státní maturitu a zveřejňujme výsledky.
NE – vykašleme se na ni, nevyhazujme peníze a dělejme to postaru.
23. 06. 2011 | 21:17

Stankis napsal(a):

Přidaná hodnota ve studiu je základ, na kterým se musí stavět. Pominu názory lidí, kteří tvrdí, že je to hovadina. Naopak, je to základ, který má ovšem velmi problematické zjišťování. Ve světě zavedené systémy se to pokouší řešit, a to s různým úspěchem. K tomu ale musím vědět, s jakým potenciálem vrozeným dítě vstupuje do procesu, s jaký získaným (škola, rodiče, společnost atd). Osoba s dlouhodobou praxí a schopnostmi pedagogicko psychologickými dovede celkem obstojně určit výchozí čáru a po určitém časovém úseku obdobným způsobem vyhodnotit posun. Je na to řada testů ve světě a funguje to. Je to ale nesmírně náročné právě na schopnosti osoby, která to zpracovává. Bohužel, v ČR to umí asi tak v prxi asi pět osob.
Maturity jsou jen prvním pokusem a je nutné dále jít po této cestě. Je nutné testování po 5.a 9. .r ZŠ. JInak je nutno říci, že MŠMT slíbilo neuvádět žebříčky, a oni tu jsou v podobě, které mají napomoci dynastickému jedné rodiny - do tří let se objeví strana, kterí nabídne ministerstvo školství p. Klausovi ml. Je to je vše mediálna dobře zpracované. V současné době je jediný poctivý přístup zveřejnit žebříčky celé, ale s podrobným komentářem a vysvětlením, a rovněž jako začátek procesu. Dobeš ztratí důvěru i zbytku pedagogů
Na konec - pokud chceme maturity, tak musí být rozhodně odlišné podle typů škol, nebo jen s jedinou minimální hranicí pro nejslabší článek
24. 06. 2011 | 00:39

Marek Kobera napsal(a):

To MS:

To, co jste napsala, nemohu hodnotit jinak než jako špatný vtip. V současné podobě maturitních zkoušek se elitní školy moc poznat nedají. Naopak fungují jako indikátor těch zlověstně špatných.
24. 06. 2011 | 22:38

jarle halsnes napsal(a):

Ještě jednou: maturita je zkouška STUDENTŮ, ne škol a nějaké jejich přidané hodnoty. Když budu mít dítě, a budu si myslet, že je nadané, budu chtít, aby studovalo na škole, kde jsou studenti nadaní a ne na škole, kde má typický žák IQ80. St. maturity v ouč. podobě možná dovedou odlišit jen odpad od standartu, ale pánbůh zaplať aspoň za to - a místo blbých keců pojďme pracovat na tom, aby příští maturita měla rozlišovací schopnost ještě větší. A k té přidané hodnotě: když mi na gympl typu PORG nastoupí deváťáci se samými jedničkami, je jasné, že by u maturit měli mít skvělé výsledky (a přidaná hodnota PORGu stačí průměrná), zatímco na učňák přijdou na maturitní obor děcka, co sotva umí číst, je pouhé nepropadnutí u maturit výborný výsledek (a přidaná hodnota školy může být vynikající). To ale přece každý ví a školám nic nebrání, aby uveřejňovaly i výsledky přijímacích řízení, aby ta přidaná hodnota byla poznat.
25. 06. 2011 | 09:58

Oliver napsal(a):

Žebříček škol = zkreslování informací, nelze měřit neměřitelné!!!!! A co je mi po tom, že nejúspěšnější školou bylo Klausovo gymnázium. To je teda umění. Dostane finanční injekci, má zázemí, vybírá si děti....Zase je to všechno zmedializované. A slyšel jsem, že jeho výsledek je výsledkem z jedné maturitní třídy. U nás na gymnáziu jich maturovalo hned pět. To , co má mladý Klas, na státních školách chybí. Až budu mít takového tatínka jako má Klaus ml. , tak určitě nebude problém nějakého toho barona přemluvit, aby mě zafinancoval.. Když si chci koupit pro sebe učebnici, abych z ní mohl vyučovat, musím se doprošovat ředitele. Mám si ji snad kupovat ze svého? Takový idiot už nebudu, dříve jsem pln nadšení takový byl. Učíme z knih, které pamatují praotce Čecha, výplata je pro mě kapesné, musím se snažit a dělat další práce. Klesá vědomostní úroveň žáků. Takoví budou v budoucnu učit naše děti ? Na pedagogické fakulty chodí ti, co se jinam nedostali, a právě ti, sami neschopní, budou předávat vědomosti budoucím generacím ......Je to hanba
Už toho mám prostě plné zuby !!!!
25. 06. 2011 | 10:00

Honza napsal(a):

Jana:
"Jak jen to Ti komunisti dělali,že dříve žáci a studenti v mezinárodním srovnávání dopadali lépe, než Ti dnešní? Dnes člověk pořád slyší o moderních metodách. různých experimentech... a pak přijde srovnání se světem a všichni se diví. Poslouchala jsem v noci debatu ze sněmovny ohledně školství. A ani tam jsem neslyšela na mou otázku odpověď."

To je jednoduché. Pustili na střední školy jen 15% populace.
26. 06. 2011 | 20:29

poiuyt napsal(a):

nesmysl je vas hloupy clanek.tim vas hodnotili ve skole?
26. 06. 2011 | 22:42

Ferda napsal(a):

Autor vystupuje v blogu jako ubohý populista. Že by rád do politiky? Prvotním kritériem pro to, zda zveřejnit výsledky maturit nebo ne, je zájem budoucího studenta, aby si v dost klíčové době při výběru školy pro své vzdělání zvolil tu nejlepší. A zveřejnění úspěšnosti škol u maturit je dobrým vodítkem oproti třeba šeptandě. Autor jako ekonom by mohl vědět, že není asi ekonomické, když se schopný student dostane na špatnou školu a ztratí čas a nebo nerozvine své vzdělání úměrně svým schopnostem. Tato debata kolem státních maturit mi připadá podobná té, kde se řešilo, zda povolit pouze 1 přihlášku na střední školu nebo ne. Opět je zcela zřejmé, že více možnosti dává schopným si troufnout na lepší školu a v případě úspěchu plněji rozvinout své schopnosti (a to je z hlediska společnosti ekonomické). Zveřejnění úrovně škol dále bude eliminovat školy, kde hloupé děti bohatců za peníze a bez námahy budou dostávat tituly. A pak v praxi krást a pletichařit, protože nic jiného nebudou umět. Ale takto uvažovat je pro rádoby ekonoma Municha asi poněkud složité.
27. 06. 2011 | 09:21

Jasna Flamiková napsal(a):

V každém případě je zarážející, že žebříček škol v jihomoravském kraji vedou školy, o kterých není normálně vůbec slyšet (které si rodiče nechávají spíše jako zálohu). Prestižní gymnázia, které se pravidelně objevují na špici různých žebříčků, mívají největší počet přijatých na vysoké školy a pod., ty se zde neobjevují. O to více se člověk musí zamýšlet nad tím, jakým zůsobem byly maturity a jejich otázky nastaveny, jakému stylu vyučování a struktury vědomostí vyhovovaly (když řada studentů tvrdí, že např. otázky z čj se čj vůbec netýkaly).
Další otázkou je počet neúspěšných maturantů a počet otázek, které nenabízely jednoznačnou odpověď, kolik z těchto maturantů neuspělo právě na základě nejednoznačných otázek?
27. 06. 2011 | 14:15

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy