Před dvěma týdny se novináři z Lidových novin ostře opřeli do ministerstva školství, že nám tají výsledky škol ve státních maturitách. Tehdy jsem si neodpustil blog o tom, že výsledky u maturit nejsou nutně věrohodnou informací o kvalitě škol samotných, a že opatrnost ministerstva je namístě.

Tento týden, zřejmě pod obrovským vnějším tlakem na zveřejnění výsledků, ministerstvo zveřejnilo seznam škol s nejlepšími výsledky. Je solidní, že paní novinářka Říhová z LN mi místo uraženosti zavolala, aby se poptala co já na to. Takže co já na to?

*Jak čtete TOP 10 nejlepších škol?

Je to kombinace super nadaných žáků, který si jsou schopni vybrat, zároveň jsou ty školy dobré. A ten zbytek škol, který má špatné žáky nebo jsou špatné, o těch nikdo neví. Seznam je zveřejněný bez komentáře a to je chyba, protože úspěšnost žáků nemusí nutně znamenat, že to je super škola. To není žebříček, jen špička. Otázka je, co se zbytkem. Když nějaká škola skončila v půlce, proč tam skončila? Může to být dobrá škola, která má jen těžko vzdělavatelné žáky.

* LN Mělo by ministerstvo školství zveřejnit kompletní žebříček?

Kdyby se ministerstvu podařilo dobře vysvětlit tu pointu, že to není nezbytně ukazatel kvality, pak ano. Bál bych se to zveřejnit jen tak bez ničeho, protože někde si pak můžou říct, že se má tato škola zavřít, někam zase, že se pošle méně peněz. Rodiče začnou šílet. A pak se přijde na to, že ta škola není vlastně špatná.

* LN Jaké mohou být „zádrhele“ interpretace žebříčků?

Je například otázka, jak moc je škola výběrová, jak se jí daří vybírat kvalitní studenty na začátku. Taky to závisí na tom, zda jde o čtyřleté, či osmileté gymnázium. Osmileté gymnázium má šanci vybrat ty nejlepší a věnovat se jim osm let, kdežto čtyřleté gymnázium vybírá už z přebraného. Nelze to tedy srovnávat.

* LN Jsou tam i další problematické faktory?

Z toho, co ministerstvo zveřejnilo, třeba také nepoznáte, zda si studenti zvolili lehčí, nebo těžší úroveň maturity. Ředitel gymnázia PORG (u státních maturit skončilo nejlépe v ČR - pozn. red.) řekl, že si jeho studenti vybrali tu těžší, ale jak to bylo u ostatních škol? Nevíme. I to je zavádějící. Problém je, že když byly maturity tvořeny, tak nebylo moc jasné, jaký mají plnit účel.

Takto jsem byl po telefonu vyzpovídán. Zde ještě pár dovětků psaných v klidu u počítače.

Zveřejnění TOP škol s nejlepšími výsledky žáků má očividně svá pro a proti. Ministerstvo k seznamu zapomnělo přidat varování pro laiky, že školní skóre nemusí nutně vypovídat o kvalitě školy. V případě zveřejněných TOP škol to není až zas tak velký průšvih. Jednak ty školy zveřejnění v TOP seznamu určitě nepoškodí, naopak. A za druhé, TOP školy zřejmě skutečně kombinují vysokou kvalitu výuky s vysokým nadáním žáků, které přijímají. V případě ostatních škol, tedy dosud nezveřejněných, tomu tak nutně nebude a výsledek u maturit o kvalitě škol samotné bude vypovídat méně. Doufejme, že si toho budou dobře vědomi i inspektoři školské inspekce, které ministr hodlá na školy s nejhoršími maturanty poslat hned v září.

Pražská nadvláda
Za pozornost stojí, jak velký podíl mají v seznamu TOP školy z Prahy (6 z 10). Že by měla Praha nějaký patent na vzdělávání? To asi těžko. Je to dáno i řadou věci, které nemají s kvalitou škol nic společného. Díky vysoké dopravní dostupnosti si nejpoptávanější pražské školy mohou mnohem snadněji vybírat z širšího okruhu nejnadanějších uchazečů než škola na malém městě. Do pražských gymnázií dokonce mnoho žáků dojíždí ze středočeského kraje. Koncentrace nejnadanějších žáků v určitých školách v Praze je potom přirozeně větší, což se potom pozitivně promítá i do výsledků u maturit. Možná mají pražské školy výhodu i ve výběru špičkových učitelů. Ale to už spekuluji.

Praha je navíc výjimečná výrazně vyšším podílem vysokoškolsky vzdělané populace včetně rodičů. I proto, že vzdělání vzniká nejen ve škole, ale i doma a v sociálním okolí žáků, pražští maturanti dopadají lépe. A nejen v maturitách. Například v mezinárodním testováním patnáctiletých OECD PISA patří průměrné výsledky Pražáků ke světové špičce, bohužel na rozdíl od zbytku země.

Co v seznamu chybí
Za pozornost stojí, že i mezi TOP školami jsou poměrně velké rozdíly ve výsledném skóru. Například desáté gymnázium v TOP seznamu má o více než 10% nižší skór než prvního PORG (238 vs 212). Přitom gymnázií je v Česku více než 300.

Za pozornost stojí, že u TOP gymnázií není uvedeno, zda jde o čtyřletá nebo víceletá gymnázia. Tipuji, že většina gymnázií na seznamu TOP jsou víceletá (kdo má čas může hledat zde). Ta nejenže mají možnost si dříve vybrat nejnadanější žáky ze základních škol, ale také mají více času se jim věnovat.

Seznam také bohužel nedoprovází informace o podílu žáků, kteří si vybrali náročnější maturitu ani způsob jak bylo toto ve skóru zohledněno. Možná jsou velké rozdíly i mezi TOP školami dány především rozdíly ve výběru náročnější verze maturity.

Takto by se dalo pokračovat. Dostupnost informací o školách, a je jedno zda základních, středních či vysokých, je pro funkčnost těchto decentralizovaných systémů velice důležitá. Tyto informace ale musí být správně popsané a chápané. Stát by měl tyto informace veřejnosti přehledně zprostředkovávat (nikdo jiný totiž většinu informací nemá) ale včetně poučení o čem vypovídají a o čem ne a určitě by neměl tyto informace řadit do ad-hoc žebříčků. To by měl nechat na lidech samotných a případně na novinářích.

Vše špatné je k něčemu dobré
Zveřejnění seznamu TOP má ale i svá pozitiva. Dostalo přehlížené téma vzdělávání opět na první stránky novin, zpravodajských webů a blogů. O složitých a důležitých věcech, které byly dlouho zjednodušovány a přehlíženy se díky tomu začíná diskutovat, byť to je někdy dosti kostrbaté.