Když noviny občas projeví zájem o diskuse nás akademiků, je to dobrá zpráva. Ale čtenáři musí být při čtení novinářských zkratek obezřetní a autoři musí být připraveni kde co skousnout.

Když jsme v červnu zveřejnili studii IDEA při CERGE-EI o dopadu vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst, všemu-co-píší-noviny věřící čtenáři si museli klepat na čelo hned po přečtení první věty článku v Hospodářských novinách, která zvěstovala senzační zprávu: Kdyby vzdělanost Čechů v posledních devíti letech neklesala, neměl by dnes ministr financí Miroslav Kalousek takové potíže se schodkem státního rozpočtu. Ve studii jsme se totiž snažili vysvětlit a kvantifikovat přesný opak, tedy že dopady nízké či vysoké kvality současného vzdělávání nejsou krátkodobě vidět a projeví se až za dlouhé desítky let.

A něco velmi podobného se zopakovalo teď 9. srpna, když v HN vyšel novinářský článek, který informoval o naší další studii Kde je v ČR nejlepší výzkum? srovnávající produkci vědeckých výstupů na pracovištích v ČR financovaných z veřejných zdrojů. Do velké míry solidní popularizující článek však vše pomotal hned na samém začátku včetně titulku. O citacích českých institucí a míře mezinárodního respektu vědců z českých institucí se v naší studii totiž vůbec nehovoří.

Jak je opakovaně zdůrazňováno v textu studie, naše prezentace existujících dat o produkci vědeckých výstupů v ČR nedovoluje poměřovat produktivitu jednotlivých vědeckých pracovišť. Jak ve studii upozorňujeme, je možné, že některá malá pracoviště, která vykazují menší objem produkce vědeckých prací, jsou ve skutečnosti produktivnější na jednoho výzkumníka nebo na korunu veřejné podpory nebo mají lepší reputaci ve svém oboru ve světě. Naše srovnání je tedy při interpretaci použité v článku HN „objem produkce rovná se reputace“ pro malá pracoviště nespravedlivé. Podobně je možné namítat, že by měly být srovnávány právně samostatné instituce, tj. ústavy AV ČR s celými univerzitami, ne jednotlivými fakultami univerzit. Takové srovnání by jednak snížilo srovnatelnost velikosti námi poměřovaných pracovišť, ale především by šlo proti našemu hlavnímu cíli, tj. poskytnout relevantní indicie pro hledání odpovědi na otázku, na kterých pracovištích v ČR se realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum v určitém vědním oboru – tato otázka totiž dává smysl i uvnitř univerzit (viz např. existence pěti lékařských fakult na Univerzitě Karlově).

Dále naše studie neměří přímo citovanost publikací našich vědců, ale pouze obvyklou citovanost časopisů, ve kterých publikují. Takže např. titulek HN označující Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) za nejrespektovanější a nejcitovanější českou vědeckou instituci je zavádějící ze dvou důvodů: za prvé o citovanosti naše studie nemluví, za druhé je obecné tvrzení o postavení FZÚ založeno na jeho dominantním postavení jen v jednom vybraném vědním oboru, zatímco naše studie nabízí srovnaní vědecké produkce za desítky vědních oborů. Přímo ve studii sami komentujeme fakt, že FZÚ a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF) publikují největší počet článků v kvalitních vědeckých časopisech při srovnání za všechny obory v ČR a upozorňujeme, že tato dominance je dána kombinací třech faktorů: obě pracoviště jsou neobvykle kvalitní, neobvykle velká co do počtu vědeckých pracovníků a veřejné finanční podpory a většinou pracují v oborech, kde je (ve světě) neobvykle vysoká publikační četnost.

Podobně není pravda, že by o vědecké produkci v Česku neměla veřejnost ani akademici dosud vůbec přehled. Naše studie nabízí unikátní, zatím nedostupnou formu prezentace existujících dat, ale zároveň se v ní věnujeme srovnání našeho postupu při zpracování dat o publikacích s dvěma užitečnými existujícími srovnáními: studie Technologického centra AV ČR a studie vypracované loni v rámci Mezinárodního auditu výzkumu vývoje a inovací, což je projekt MŠMT.

Na seznam drobných nepřesností patří uvedení afiliace CERGE-EI v ekonomii, což je zkratka označující společné pracoviště CERGE UK a Národohospodářského ústavu AV ČR. Druhá pozice v tabulce ekonomie patří CERGE UK, zatímco výstupy CERGE-EI by odpovídaly součtu publikací uvedených na prvních dvou řádcích tabulky ekonomie.

Vraťme se ale k nejožehavějším otázkám interpretace výsledků naší studie. Na otázku danou v titulku tohoto článku a vycházející z titulku článku v HN může v principu odpovědět studie vypracovaná v rámci Mezinárodního auditu výzkumu a vývoje a inovací, ale tato studie měří výstupy za velmi dlouhé časové období. Námi prezentovaná data vychází z produkce v letech 2006-2010 a jsou tak relevantnější pro rozhodování o podpoře vědecké práce do budoucna. Nicméně naše studie na tuto otázku neodpovídá. Jediné, co dovedeme říci, je to, že pracoviště jako FZÚ AV ČR nebo MFF UK, tj. pracoviště vysoce kvalitní a zároveň neobvykle velká, jsou, společně s například přírodovědeckými fakultami Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity, na špici většího množství vědních oborů v ČR, a že v několika důležitých oborech tato pracoviště výrazně dominují.

Takovéto srovnání je tedy jedinou možnou interpretací našich přehledů při hledání odpovědi na často kladenou otázku, zda více vědeckých výstupů produkuje AV ČR či Univerzita Karlova. I tady článek HN zkresluje naše výstupy. Není překvapivé, že oba tyto vědní kolosy dominují domácí vědeckou scénu při téměř jakémkoli srovnání, včetně studie citovanosti provedené v rámci již zmiňovaného Mezinárodního auditu. Naše přehledy toto samozřejmě potvrzují: pracoviště AV a UK jsou na prvních dvou místech oborových přehledů výrazně nejčastěji a celkem i podobně často, což odráží jednak koncentraci kvalitního výzkumu na AV a UK ve velkém množství oborů, jednak jejich ne zcela stejné pokrytí jednotlivých vědních disciplin. Dál ale naše data interpretovat nejde. Jak vysvětlujeme v samotné studii, bez dalších dat, která dnes v celém systému řízení výzkumu a vývoje chybí, nelze zatím na tuto jistě zajímavou otázku dát rozumnou odpověď. Naší snahou bylo na tato chybějící data a normalizace poukázat a je proto velmi nešťastné, že námi prezentované přehledy, které představují jeden z důležitých podkladů pro opravdu užitečná srovnání produktivity, byly v HN prezentovány tímto způsobem.

Zda je či není Fyzikál nejcitovanější českou vědeckou institucí my autoři studie nevíme a navíc je to velmi obtížné zjistit. Nejdříve by bylo třeba ujasnit co je a není instituce (je či není například MatFyz instituce nebo je jí pouze Univerzita Karlova?). Potom bychom si museli ujasnit, který konkrétní vědní obor nás vlastně zajímá. A nakonec, kdyby se nám přeci jen nějak podařilo citace sečíst, musel by někdo posoudit, nakolik jsou ty citace kvalitní a relevantní. Ale to už jsme opět hluboko v našich akademických diskusích, které novinový papír odpuzuje jako mastný papír vodu.

Psáno společně se Štěpánem Jurajdou