Toto je čtvrtý díl příběhu o přípravě Priorit výzkumu v ČR pro příštích 20 let.

Nejdříve rekapitulace dosavadních kapitol příběhu [1] [2] [3]: Vláda loni v létě zadala přípravu Priorit výzkumu pro ČR pro příštích dvacet let --> Na Priority se má orientovat výzkum a vývoj v ČR a hlavně se na ně mají směrovat státní peníze --> Priority mají reagovat na hrozby a výzvy, které na ČR číhají --> Hrozby a výzvy měla identifikovat podkladová Studie institutu CESES --> Studie CESES však byla předlouho přísně utajená --> Studii jsem se snažil od Úřadu vlády (ÚV) získat --> Po měsících peripetií jsem studii vyloudil bez možnosti dalšího šíření --> V dubnu se Studie CESES v tichosti objevila skryta jako ZIP soubor na webu ÚV --> nedávno se Studie konečně objevila skoro normálně na webu. A zde skončila 12.kapitola příběhu, někdy v polovině dubna.

Kapitola 13: Průběžně se umístění podkladové studie CESES na webu měnilo. Dnes ji lze dohledat zde, ale nikoliv v seznamu dokumentů, ale dosti podivně pod podnadpisem samotné web stránky.

Kapitola 14: Koncem dubna návrh Priorit projednala vládní Rada. Na stránce Priorit však vyvěšeny nejsou a je tam jen strohé oznámení. Rada Priority schválila a poslala je do připomínkového řízení ministerstvům. Od té doby nebylo o prioritách opět moc slyšet. Vypátrat se ovšem dají. Jsou umně skryty v ZIP souboru jako materiál A4 z 272. zasedání Rady. Je to díky tomu, že od ledna letošního roku byla Rada konečně přinucena své dokumenty zveřejňovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pod pokličkou
Po připomínkovém řízení návrh Priorit zanedlouho zřejmě schválí vláda. To předurčí orientaci výzkumu a jeho financování v ČR na další dvě dekády. Je proto pozoruhodné, jak málo se o tak významné agendě veřejně v akademické komunitě ví a hovoří. O záležitost se média v podstatě nezajímají a k věci se nevede veřejná diskuse. Čekal jsem, že takové důležité věci se budou věnovat alespoň akademické a vědecké rady vysokých škol a akademie věd, když už ne diskuse ve veřejnoprávní televizi jako třeba nedělní otázky Václava Moravce. Širší akademická veřejnost včetně těch co velké výzkumné instituce řídí o existenci Priorit tak dnes ví jen mlhavě. A o jejich obsahu neví zpravidla nic. Mnozí proto budou hodně překvapeni, až jednoho letního dne vláda Priority schválí.

Není ale divu. Byť vláda v zadání požadovala transparentní proces přípravy Priorit, moc tomu tak nebylo. Příprava probíhala v tichosti nejen před širší akademickou veřejností, ale i před poradními orgány Rady vlády pro výzkum. Z výsledného materiálu Priorit je sice zřejmé, že jejich rozpracování bylo věnováno hodně poctivé práce, ale problém je v tom, že není vůbec jasné, jak a proč byly konkrétních priority vybrány.[1] Proč byly zvoleny tyto a ne jiné priority? Proč byla do priorit vybrána právě následující šestka (v závorce doporučený podíl finančních prostředků)?

1. Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech 20%
2. Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů 18%
3. Prostředí pro kvalitní život 18%
4. Sociální a kulturní výzvy 10%
5. Zdravá populace 20%
6. Bezpečná společnost 14%

Jedinou stopou k původu těchto vybraných šesti Priorit je nám již zmíněná podkladová studie Klíčová ohrožení a příležitosti rozvoje české republiky do roku 2025 od institutu CESES. Jenomže její závěry a doporučení s vybranými prioritami moc neladí. Posuďte sami:

A. Výzvy v oblasti zvyšování potenciálu společnosti a ekonomiky
I. Přírodní kapitál 155
4.4 SV 1 – SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ A MATERIÁLOVÉ NÁROČNOSTI EKONOMIKY
4.5 SV 2 – UDRŽENÍ STABILNÍHO FUNGOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH SLUŽEB
II. Lidský kapitál 164
4.6 SV 3 – PŘÍPRAVA SPOLEČNOSTI NA DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ
4.7 SV 4 – ŘÍZENÁ MIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ
4.8 SV 5 – ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ A MOTIVACE POPULACE
4.9 SV 6 – OCHRANA A PODPORA LIDSKÉHO ZDRAVÍ
III. Finanční a fyzický kapitál
4.10 SV 7 – PODPORA ZNALOSTNÍ EKONOMIKY
4.11 SV 8 – KONSOLIDACE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
IV. Sociální kapitál
4.12 SV 9 – ZVÝŠENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI A ZAMĚSTNANOSTI
4.13 SV 10 – ZAJIŠTĚNÍ ROVNOSTI PŘÍSTUPU K ZÁKLADNÍM SOCIÁLNÍM PRÁVŮM
B. Výzvy v oblasti zlepšení regulace a vládnutí 192
I. Vládnutí a správa (“governance and policy”) 192
4.14 SV 11 – EFEKTIVNÍ ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY A ZLEPŠENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO PROSTŘEDÍ K VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY
4.15 SV 12 – POSILOVÁNÍ DŮVĚRYHODNOSTI A LEGITIMITY INSTITUCÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
4.16 SV 13 – TRANSFORMACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍHO STÁTU
4.17 SV 14 – ROSTOUCÍ KOMPLEXITA HROZEB, RIZIK A ADAPTACE BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ČR
II. Demokracie a existující politický řád (“polity”)
4.18 SV 15 – ROZVOJ DEMOKRACIE
III. Zapojení do světových a evropských struktur
4.19 SV 16 – PŘÍPRAVA LIDÍ A STÁTU NA NÁROKY GLOBALIZACE A PROHLUBOVÁNÍ EVROPSKÉ INTEGRACE

Co jsou ty správné priority?
Nejsem prognostik a expert na identifikaci priorit. Stejně jako jimi nejsou členové KRE (koordinační rada expertů), kteří na výběr Priorit a jejich rozpracování měli dohlížet. Ale sleduji své okolí a vidím, že zdaleka největší překážkou rozvoje České republiky nebo dokonce hrozbou, je nízká kvalita vládnutí. Upozorňuje na to i studie CESES. Není o tom však ani jedna z vládě doporučovaných šesti priorit. Vybrané priority se totiž orientují především do sektorů kde funguje trh a firmy, méně do oblasti (ne)fungování veřejného sektoru.

Zatímco 10 z celkem 16 tzv. strategických výzev identifikovaných studií CESES je dominantně předmětem výzkumu společenských věd, z 6 vládě doporučených priorit tam spadá cca jen jedna. Osobně sice studii CESES považuji za příliš úzce zaměřenou do sociálně-ekonomické oblasti, ale kromě této studie žádná jiná studie identifikující budoucí příležitosti a ohrožení ČR není k dispozici.

Z toho dovozuji, že KRE zřejmě v jisté fázi seznala, že 16 strategických výzev identifikovaných podkladovou studii CESES není dostatečně relevantních a rozhodla se priority stanovit (definovat) sama. Jinou analytickou studii, která by adekvátnost šesti vybraných prioritních oblastí definovaných, totiž zřejmě KRE k dispozici neměla. A nemá ji ani Rada, ani veřejnost a ani jí nebude mít vláda, až bude priority zanedlouho schvalovat.

Při vší úctě k vědecké ctihodnosti členů KRE nelze předpokládat, že tito jsou také experty na identifikaci hrozeb a výzev České republiky v globálním světě (role KRE byla koordinační). Pokud to tedy byla KRE, která nakonec definovala 6 prioritních oblastí VaV, a navíc výrazně odlišně od podkladové studie CESES, zůstává otevřená otázka, nakolik je oněch 6 předkládaných priorit ve shodě se skutečnými strategickými výzvami a hrozbami před kterými stojí ČR. Dovolím si připomenout, že odborné panely již pouze rozpracovávaly předem definované priority a priority samotné stanovovat nemohly.

Nízká kvalita vládnutí jako opomenutá hrozba ČR
Uznávaná mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti [1] [2] [3] jasně dokladují, že mezi největší problémy (a tedy hrozby) České republiky patří nízká kvalita vládnutí, ve většině jeho realizací ve formě veřejných politik. Přitom nutnou (nikoliv postačující) podmínkou pro kvalitní vládnutí v zemi je kvalitní výzkum v oblasti společenských věd, protože se dotýká (skrze tzv. evidence-based policies, regulatory impact assessment, kvalitu veřejné diskuse a veřejnou volbu) v podstatě všech oblastí vládnutí: národohospodářská problematika (např. funkční a přehledný systém zdanění, makroekonomické modely), sociální problematika (dobře zacílené a funkční sociální programy), vzdělávací problematika (funkční maturita a celý systém monitoringu výsledků vzdělávání), řízení zdravotnictví (funkční systém prevence, efektivní léková politika), migrační politika (získávání a udržení mozků ze zahraničí), analýzy dopadů politik (aktivní politika zaměstnanosti, systém investičních pobídek, nástroje proti sociálnímu vyloučení), atd. Ne náhodou vládou schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období let 2012 – 2020 identifikuje jako jeden ze tří základních pilířů konkurenceschopnosti efektivní instituce. Bez dostatečné podpory ze strany kvalitního společenskovědního výzkumu hrozí pokračování nízké kvality vládnutí v ČR se všemi důsledky pro všechny sektory.

A navíc, nejméně kvalitní výzkum se v ČR dnes realizuje v oblasti společenských věd. Je to určitě dáno historickým dědictvím (zničení intelektuálních elit nacistickým režimem a následná tvrdá komunistická ideologizace těchto oborů). Dnes k tomu dále přispívá neideologická a odosobněná Metodika hodnocení VaV, která v oblasti společenských a humanitních věd nejenže nezohledňuje excelenci, ale dokonce posiluje podprůměrnost a pseudovýzkum (prosté sčítání kusů výsledků a zásadní nedostatky ve verifikacích výsledků). Kromě toho kvalitní základní a aplikovaný společenský výzkum na VŠ je významným faktorem při přípravě nedostatkových odborníků pro formování a implementaci státních politik ve všech oblastech (důvod proč i dobré nápady při implementaci v rukou státních úředníků selhávají...).

Bez kvalitnějšího vládnutí v ČR bude neefektivní i podpora VaV v dalších Prioritami preferovaných oblastech, kde služby a zboží bude i nadále produkovat primárně soukromý sektor, jehož výkonnost se špatným vládnutím a špatně navrženými institucemi výrazně snižuje.

I na základě těchto skutečností se domnívám, že Prioritami navržená nízká (10%) finanční alokace na prioritní oblast Sociální a kulturní výzvy nereflektuje reálné problémy a potřeby ČR a není moudrým řešením.

Jsem si vědom, že prioritní oblasti nejsou definovány oborově, ale cílově, takže každá prioritní oblast představuje určitý oborový průřez. Z tohoto pohledu, při znalosti podrobnějšího obsahu podoblastí a cílů priorit mi však vychází orientace na výzkum v oborech společenských a humanitních věd ještě nižší.


Poznámky:
[1] Vládní zadání konstatuje, že: Smyslem priorit VaVaI je strategické orientování části národního VaVaI do oblastí, které napomohou řešit zásadní současné a předvídatelné budoucí problémy a výzvy ČR a umožní využít potenciální příležitosti pro vyvážený rozvoj ČR.