Dnešní televizní noviny ovládlo téma alkoholové prohibice. Novinářům se neotřelé téma očividně zalíbilo. Mediální ryk vytvořil falešný dojem, že život se v Česku v důsledku prohibice zastavil. Je překvapivé, kolik senzačních příběhů kolem donedávna impotentních kontrol a laxnosti v přístupu k ilegálním praktikám nechávali novináři ležet ladem.

Jednu ze senzací, kterou mírou vrchovatou servírovala i veřejnoprávní televize, byla otázka, co si s nečekaným výpadkem daňových příjmů asi tak teď počne chudák státní rozpočet. S odpovědí na tuto otázku se pěkně trápil i náměstek ministra financí.

Lidé přestali kupovat tvrdý alkohol. Do státní kasy tak přestanou kapat peníze z DPH a spotřební daně z tvrdého alkoholu. O jak velké peníze jde? Z půl litru tvrdého pitíčka s 40 % objemem alkoholu se státu odvádí 53 Kč na spotřební dani. Tedy pokud nejde o ilegální výrobu a prodej, kdy se toho státu asi nic moc neodvádí. Navíc je v oficiální ceně alkoholu zahrnuta 20 % DPH. Takže třeba cena 1/2 l rumu s lodičkou, dnes nazývaného Tuzemák, z více než poloviny představují daně odvedené státu.

Odhaduji od boku, že prohibice každý den představuje čtvrt až půl stamiliónu na spotřební dani z tvrdého alkoholu. Zde však končí senzace i otázky novinářů. Peníze, které lidé neutratí za chlast, se ale přece neztratí. Vážně pochybuji, že si lidé nedobrovolně ušetřené peníze začnou v důsledku osvícení ukládat na důchod. Za peníze si velmi pravděpodobně zakoupí jinou dobrotu. Třeba cigarety, aby zahnali nervozitu z nedostatku tvrdého alkoholu. Ale z nákupu cigaret také vysolí DPH i spotřební daň. Bajvoko se ze stokoruny vydané na kuřivo státu odvede podobná daň jako ze stokoruny vydané na tvrdý alkohol. Kdo si místo tvrdého alkoholu koupí navíc benzín do auta, protože během střízlivosti toho přece více najezdí, ten státu také odvede DPH i spotřební daň, tentokrát uvalenou na benzín. Z daňových spáru jaksi není úniku.

Někdo si místo chlastu nekoupí ani kuřivo, ani benzín, ale udělá si dobře zakoupením více piv. Ani ten neproklouzne a státu zaplatí DPH i spotřební daň, byť je podíl spotřební daně u piva mnohem nižší než u tvrdého alkoholu.

Je pravda, že čistě teoreticky si nějaký násilně napravený piják místo půl litru rumu při plném vědomím koupí jogurty. Vyloučit se to prostě nedá, byť se tomu možná smějete. V takovém případě konzument na dani odvede pouze 14 % DPH a stát skutečně přijde zkrátka, jak na snížené DPH tak na nulové dani spotřební. Jenže o co méně padne na oltář státu o to více si vydělá výrobce jogurtů, jeho zaměstnanci a dodavatelé mléka. Prohibice vlastně podpoří kola poptávky v jiném sektoru. A pokud je skutečně až 20% u nás prodávaného alkoholu nelegální, potom stát na přechodu pijanů k jogurtům ještě daňově vydělá. Tedy pokud se jogurty už také nevyrábí ilegálně a pokud se napraveným pijanům neudělá z těch jogurtů špatně až na drahou hospitalizaci v nemocnici.

Ekonomická zákoutí lidských jednání jsou prostě pro televizní noviny nezajímavě spletitá.