Tento blog je o tom, jak obtížně se v Česku hledají ohniska excelentního výzkumu. A také jejich hledačům nabízí alespoň určitou stopu v dalším pátrání.

V nejvyšších patrech státní politiky výzkumu se již roky probírá, zda a jak se u nás bude dělat institucionální hodnocení výzkumu. Ve všech pádech se přitom skloňuje slovo excelence v tom smyslu, že jí musíme více podporovat. Přihlásit se slovně k výzkumné excelenci však nikoho nic moc nestojí. Horší je, když se někdo zeptá, co to ta výzkumná excelence vlastně je a kde se v Česku vlastně nachází.

Marné pátrání
Když pomineme mediálně nasvícený případ ÚOCHBu s prof.Holým, máme o vědecké excelenci v Česku k dispozici pouze kusé informace a názory jednotlivců typu "jeden vědec povídal". Není potom divu, že většina diskusí o excelenci u nás skončí přátelským konsensem, že excelentní jsou svým způsobem všichni. Zkuste se například podívat do každoroční Analýzy VaV, zda vám odhalí, kde se v Česku excelentní výzkum dělá. Neodhalí. Zkuste něco o excelenci vyčíst ve výsledcích Hodnocení výsledků výzkumu z roku 2011. Ani tam se o oborové excelenci pracovišť výzkumu nic nedozvíte. Zatím se pouze můžeme těšit, že se někdy v budoucnu budou mít čeští akademici a daňoví poplatníci takové informace o excelenci, jako mají například ve Velké Británii nebo v Holandsku, kde o excelenci vědí o to více o co méně o ní planě hovoří. Bez řádného institucionálního hodnocení se samozřejmě tato absurdní situace v Česku zásadně nezmění. Na něj si ovšem budeme muset všichni počkat přinejmenším řadu let.

Jistá stopa
Proto není na škodu využívat alespoň ty informace, které nám již teď leží přímo pod nosem a které trestuhodně nevyužíváme. I proto jsme letos v létě s kolegou Jurajdou vydali IDEA studii Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum? V ní jsme poskytli dosud neexistující srovnání časopisecké produkce vědeckých výsledků českých vědeckých pracovišť. Na kvalitu článků jsme usuzovali zprostředkovaně na základě tzv. impakt faktoru (IF) časopisu, kde byl článek přijat v recenzním řízení k publikaci. IF je jistým, byť ne dokonalým, příznakem čtenosti a renomé časopisu. Za nejlepší časopisy jsme brali ty v horní třetině příslušného oboru podle výše IF. V diskusích, které naše studie vyvolala, však opakovaně zazníval názor, že příznakem skutečně excelentního vědeckého výsledku je, že článek vyšel v časopise s oborově velmi vysokým impakt faktorem. Proto zde naše původní přehledy doplňujeme o oborová srovnání produkce pracovišť poměřované počtem vědeckých článků v časopisech v horní desetině (Top) časopisů s nejvyšším impakt faktorem v oboru.


Logika tabulek zůstává stejná jako byla v původní studii. Sloupec Top je ten klíčový. Podle něj jsou doplněné tabulky řazeny. Nově uvádí počet článků (v přepočtu za spoluautorství institucí a zaokrouhlený na celá čísla) v horní desetině časopisů dle IF. Top je tedy cílenější ukazatel excelence než původní sloupec H, který i nadále udává počet článku v impaktovaných časopisech WoS daného pracoviště v letech 2006-2010 a to časopisech v horní třetině v řazení podle výše IF časopisu v daném oboru.

Další podrobnosti
Sloupce S a D uvádějí počty článků v časopisech ve střední a dolní třetině dle IF. Sloupec Celkem sčítá počet všech článků sloupců H, S, D. Sloupec Pořadí připomíná pořadí pracovišť v řazení podle sloupce H. Sloupec Alt.pořadí, stejně jako v původní studii udává řazení pracovišť podle počtu všech článků (Celkem). Sloupec Oborů udává počet oborů, ve kterých se dané pracoviště nachází mezi prvními deseti v ČR při řazení podle sloupce H.

Tabulky uvádí hodnoty pro deset pracovišť s nejvyšším počtem článků H v oboru. Výsledky jsou uváděny pro obory podle dělení používaného v informačním systému RIV.

Dvoupísmenné zkratky oborů odpovídají kódům RIV. Dále v závorce za názvem oboru uvádíme počet pracovišť, která v daném oboru publikovala alespoň jeden článek v časopise s impakt faktorem. Detailní popis toho jak jsme tehdy vše spočetli a jak se mají tabulky (ne)číst je uveden na stránkách 6-8 původní studie.