Inflace je tichá loupežnice. Nenápadně průběžné jako červotoč kdekomu znehodnocuje úspory, aniž by vstupovala do trezorů či lidem pod polštář. Krade lidem věci z nákupního košíku, ale za ruku ji nikdo nikdy nechytil. Kdo by chtěl jít po jejích stopách, musel by velmi bedlivě a průběžně sledovat růst cen všeho, co si kupuje.

Takové pátrání je ovšem složité, nudné a navíc smutné. Takže většina z nás se raději čas od času o dalších inflačních škodách nechá informovat jen od statistického úřadu. Ten je inflaci na stopě, už dlouho, a pravidelně zveřejňuje její další škody. Měří je nejrůznějšími způsoby, ale co inflace napáchala tomu kterému člověku nebo konkrétní rodině se nedozvíme ani tam.

V naší nové studii IDEA při CERGE-EI Pavel Hait a Petr Janský vystopovali, jak moc inflace během poslední dekády obrala různé demografické skupiny.

Kolegové zjistili, že inflace loupí nejraději v nízkopříjmových domácnostech včetně domácností penzistů. Za posledních deset let je inflace obrala výrazně více než ostatní. Nízkopříjmové domácnosti byly za období 1999-2010 vystaveny kumulativnímu růstu cen vyššímu o 10 procentní bodů než průměrné domácnosti. Pro domácnosti důchodců byl tento rozdíl přibližně 7 procentních bodů. Ve spotřebním košíku chudších lidí je prostě mnohem více položek, jejichž ceny rostou dlouhodobě nadprůměrně a přitom je dost dobře nejde nekupovat. Prostě další příběh o tom, jak chudáci do ještě větší nouze přišli.



Studii„Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti” si můžete přečíst zde.