Aktualne.cz nějak sehnalo a přehledně a interaktivně zveřejnilo výsledky středních škol u maturit. Čtenáře hned napadne sledovat pořadí škol a z toho usuzovat kvalitu jejich absolventů. Chyba lávky!

Problém se odvíjí od toho, že si žáci mohli volit mezi základní a náročnější verzí maturity, přičemž výsledky v obou verzích nejsou převoditelné na jednotnou škálu. Průměrné výsledky za školu potom nejsou věrohodným měřítkem vzdělanosti maturantů. Pointu vysvětlím na příkladu.

Vezměme si například takový PORG. Gymnázium, jehož maturanti jsou v matematice možná opravdu nejlepší v Česku a navíc měli na rozdíl od většiny ostatních škol dost kuráže vybrat si náročnější verzi matematické zkoušky. Základní verzi zkoušky si z nich vybralo pouze pár, zřejmě ti nejhorší z nich.

Když potom školy seřadíme podle průměrného skóre v základní verzi testu, PORG na špičce neskončí, protože základní test v matematice tam skládalo jen pár nejhorších studentů, z čehož vyjde nízký průměr. PORG se však na špici nedostane ani podle průměrného skóre v náročnější verzi matematického testu. Průměrný skór ostatních škol totiž zvyšuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky dělá jen pár nejlepších studentů. Průměr PORGu v tomto testu naopak snižuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky nedělali pouze ti nejlepší žáci, ale skoro každý.

Vysvětleno jinak, škola ve státních maturitách dosáhla nejlepších průměrných výsledků v obou testech pokud ty nejhorší žáky k maturitě vůbec nepřipustila a ostatní žáky nechala skládat základní verzi testu, kromě jednoho žáka, kterého vyslala složit test náročný.

V případě dvou verzí testů, jejichž výsledky nelze převést na společnou škálu, se prostě průměr stává klamavou veličinou a odvozovat něco z pěkného webovského žebříčku Aktualne.cz o kvalitě absolventů je opravdu hodně ošidné. Člověk se přinejmenším musí dívat i na to, jaký podíl žáků na té které škole skládal náročnější verzi maturity a z toho intuitivně odhadovat, jak to mohlo zahýbat průměrnými skóry.