Podivnosti českého výzkumu

11. 05. 2013 | 20:10
Přečteno 4745 krát
O více či méně podivných praktikách v českém výzkumu, které jsou motivované velmi nedokonalými metodami hodnocení jeho výsledků.

Před pár dny jsem odpověděl na otázky Hospodářských novin ohledně hodnocení výzkumu u nás. Rozhovor jsem v klidu pošmourné soboty doladil, doplnil odkazy a nabízím zde i čtenářům Aktuálně.cz

Čtvrtým rokem se k hodnocení a financování českých výzkumných organizací používá takzvaný „kafemlejnkem“. Jak tento systém negativně ovlivnil chování vědců?
Kromě některých pozitiv nastartoval řadu nežádoucích jevů. Vědci více vyhledávají časopisy, kde se dá snadno publikovat a tím získat body, které se potom převádějí na peníze. Jde i o časopisy, které si uměle zvyšují citační faktor, takzvaný impakt faktor, sebecitováním nebo citováním navzájem. V Česku vychází pár desítek vědeckých impaktovaných časopisů a většinu z nich vydává buď přímo výzkumná instituce nebo instituce jí spřízněná. Tam se díky známostem snadněji a více publikuje to, co v mezinárodních časopisech neprojde. Vědci mají větší snahu kouskovat články a knihy na více dílů. V nezanedbatelné míře se i podvádí, kdy se uplatňují i nevědecké výsledky, protože se řádně nekontroluje. Jsme zde léta svědky velmi nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.

Vysoké školy jsou v poslední době velmi aktivní v přihlašování patentů. Souvisí to s tím, že za ně lze také získat nemalé bodové ohodnocení?
Určitě a nejen vysoké školy. Když si výzkumná instituce spočítá, kolik jí v systému „body za kus“ vynese registrace patentu, zjistí, že jí to hravě pokryje náklady spojené s registrací patentu. S tím mám problém, protože patent slouží k ochraně vynálezu, aby na něm po určitou dobu nemohl vydělávat někdo jiný. Veřejné dotace vzniku patentů pro patenty samotné postrádá smysl.

Ohlíží se hodnotitelé na kvalitu patentů nebo na jejich praktickou využitelnost?
Žádní hodnotitelé nejsou, protože se patenty počítají na kusy. Ve statistikách (tabulky C4 v přílohách) je jasně vidět, jak výrazně rostou ty druhy výsledků, které je těžké zkontrolovat a které se snadno produkují. Počty článků ve vědeckých impaktovaných časopisech naopak rostou ze všech druhů výsledků nejpomaleji a počty článků v neprestižnějších vědeckých časopisech dokonce v posledních pěti letech poklesly.

Například technikům se jistě patentuje lépe než ekonomům. Bere na tyto rozdíly současný systém hodnocení ohled?
Na tyto věci současný systém hodnocení také nebere ohled. Přitom jednotlivé obory se liší výzkumnými postupy, typickými druhy výsledků a mimo jiné publikační frekvencí. Například experimentální vědec ročně běžně publikuje i desítky článků, protože publikuje výsledky mnoha měření. Ale v řadě teoretických oborů nebo některých společenských vědách vědec průměrně publikuje jen jeden článek za rok.

V minulém roce jste publikoval studii a potom ještě doplněk, která seřadila jednotlivá vědecká pracoviště podle toho, v jak moc prestižních časopisech se jim dařilo publikovat články. Jak v tomto ohledu dopadly výzkumné ústavy při ministerstvech – například MPSV, MO, MPO?
Moc jich mezi těmi nejlepšími pracovišti není. Částečně to souvisí jednak s mnohdy nízkou vědecko-vývojovou kvalitou těchto institucí a jednak s jejich orientací a účelem. Často totiž plní úkoly státu, které ani k vědeckým výsledkům vést nemohou. To je samozřejmě i omezení naší analýzy a je to také poučení, že body, které kafemlejnek počítá, nefungují stejně pro každého.

Současné institucionální hodnocení vědy se také neohlíží na to, zda jde o humanitní či přírodovědný obor. Je to podle vás problém?
On náš současný kafemlejnkový systém nehodnotí instituce, ale pouze vědecké výsledky, ale to je jiná otázka. Ano, obory se liší výzkumnými postupy, typickými druhy výsledků a mimo jiné publikační frekvencí. Například experimentální vědec ročně běžně publikuje i desítky článků, protože publikuje výsledky mnoha měření. Ale v řadě teoretických oborů nebo některých společenských vědách jako například ekonomie, vědec průměrně publikuje jen článek za rok. Na tyto věci současný systém hodnocení také nebere ohled.

Co nejvíc svědčí o kvalitě společenskovědních a humanitních oborů?
Tyto dvě oborové skupiny jsou uvnitř velmi heterogenní, ať již ve zmíněných vědeckých přístupech či typických druzích výsledků. To dokladují i zahraniční zkušenosti, tedy problémy při snaze sjednotit metodiky hodnocení napříč obory. V některých oborech jako ekonomie či psychologie jsou vlajkovou lodí články v impaktovaných časopisech, stejně jako v přírodních vědách. Ale už třeba v sociologii se kolem poloviny výsledků publikuje v monografiích. A například v oboru historie najdete výsledky zemí kontinentální Evropy především v monografiích.

Z veřejných peněz jde na vědu přes 26 miliard korun ročně. Rozdělují se efektivně?
Cestou institucionální podpory, kterou jste otázky začala, se u nás z těch celkových 26 miliard rozděluje kolem deseti miliard. S efektivností zde jsme skutečně dlouhodobě na štíru. Bez skutečného institucionální hodnocení je efektivní řízení vědy velmi problematické. Ať už se odehrává na úrovni vlády, ministerstev, vysokých škol nebo jejich kateder. Bez solidního hodnocení prostě chybí zdravé motivace k excelentnímu výzkumu. Máme potom u nás silné pokušení cíleně podporovat kdejakou parciální činnost související s výzkumem, jako jsou například zahraniční cesty, místo aby hlavní váhu měla kvalita výzkumných institucí a přínosy výsledků pro společnost. Například ve Velké Británii desítky let provozují kvalitní institucionální hodnocení výzkumu a byl to pro jejich vládu významný argument, proč v době škrtů nekrátit podporu výzkum. Naopak rozpočet na vzdělávací činnost univerzit tam vláda seškrtala, i proto že o kvalitě výuku toho moc neví.

Mělo by Česko podle vás následovat britský systém hodnocení vědy?
Rada vlády dokonce před dvěma lety schválila dlouhodobé principy hodnocení, které do velké míry odrážejí britskou praxi, samozřejmě upravenou pro české podmínky. Jde o prověřený model, který dokáže najít kompromis mezi ještě přijatelnou administrativní náročností a schopností identifikovat opravdu kvalitní výzkumná pracoviště, ať jsou kdekoliv.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

to Daniel M. napsal(a):

Danieli, já bych se držela - být Vámi - toho, co jste vystudoval, to jest elektrotechnice, a možná ekonomii.
Pokud mohu být upřímná, díky "takovým", jako jste Vy, Košák a Vám podobným, se peníze určené na vědu a výzkum rozmělňují v neuvěřitelně nicneříkajících teoriích - jako je ta Vaše. Stojí to akorát peníze (zadarmo Vy jistě nepracujete) a připomíná mi to olympiádu v ČR, která - ač stála 70 milionů (odměna teoretikům Vaší úrovně) - nikdy v dohledné době nebude.
Vy o "kvalitě výuku" (konec předposledního odstavce) něco víte? Elektrotechnik asi nebude ten pravý pedagog, n´est pas?
11. 05. 2013 | 20:21

Jemnický napsal(a):

"Bez solidního hodnocení prostě chybí zdravé motivace k excelentnímu výzkumu."

Excelentní výzkum dělají excelentní vědci, ty nemusíte nikterak motivovat, je to prostě baví. Solidním ohodnocením je pak kvalitní publikace v kvalitním časopise citovaná kvalitními vědci. Jediné, co musíte dát excelentním vědcům jsou peníze na přístroje, materiál a mzdy pro zaplacení kvalitních spolupracovníků. A potom už jen pokoj.
Přesně to se ale neděje.
Grantové agentury jsou podfinancované, institucionální finance také. Výzkumník musí psát neúměrné množství grantových projektů již s vědomím, že naděje na úspěch je pramalá. Přidejte k tomu neskutečnou byrokracii, všude se motající managery projektů na ústavech i ministerstvech, kteří tomu hovno rozumí a neumí mnohdy pořádně promluvit česky neřkuli anglicky, a máte obraz vědy v tomto státě. Způsob financování podle kafemlejnku stimuluje nesmyslnou produkci pseudovědeckých výsledků a plytkých publikací. Narůstá počet bodovaných výsledků, ale nenarůstá úměrně tomu objem financí na vědu. Z toho musí zákonitě plynout, že nejúspěšnější budou pisálci, kteří naflákají kusovky a z koláče si uříznou největší kus. Ve skutečné výzkumu, který je dnes inderdisciplinární a zahrnuje celou řadu náročných metod, nemáte šanci konkurovat rychlopisálkům, kterým tento systém hodnocení nahrává.
Hlavním problémem jsou ale nekompetentní blbci na ministerstvech, kteří rozhodují o vědě, aniž by měli vůbec potuchu o elementárních zákonitostech procesech řízení vědeckého výzkumu a tvorbě vědecké infrastruktury.
Je to vidět na zbabraných operačních programech a plně se to projeví kolapsem financovaní celé vědy v ČR (2014-2015).
Další ránou do vazu je podpora firemního výzkumu, která je opět nesmyslně nastavená a odčerpává neskutečné množství financí z vědy zpět do firem.
Projekty TAČR by měly financovat pouze výzkumné organizace, které provádějí výzkum ve spolupráci s firmou. Firma by si měla tyto výzkumné týmy vybrat a na jejich činnost přispět. Nikoliv dostat finance na svůj provoz. Potom by si firmy rozmyslely s kým a na čem budou spolupracovat. Nechodily by do grantů jen pro veřejné peníze.

To vše jsou obecné pravdy, které se zde neprosadí, protože u moci je tupost a hrabivost.
11. 05. 2013 | 21:03

Richard napsal(a):

che che, taky si myslím, že to hlavní, co excelentní vědec ke své práci potřebuje je velká cedule na dveře s nápisem "NEOTRAVOVAT!"... no a samozřejmě, tužku, papír a kus toho žvance do huby....
Na mě lidi moc často dojem nedělají, ale tenhle chlap ho udělal až z Ruska a silný......excelentní mysl i duše!
http://tech.ihned.cz/c1-41688400-genialni-matematik-z-petrohradu-odmitl-milion-dolaru-za-vyreseni-jednoho-z-velkych-matematickych-problemu
12. 05. 2013 | 01:17

Dalibor Štys napsal(a):

Nevím (ale tuším), kdo přesně prosadil, že se ze všech systémů hodnocení vybral zrovna ten britský. Pokud nemáte Commonwealth, USA a fakticky celý svět aby se na a) každé profesorské místo hlásilo několik desítek uchazečů, kteří už jsou hotoví špičkoví vědci s vlastním vědeckým profilem,a b) přinášel obrovské množství volného kapitálu, který převezme všechny nápady, dobré i špatné, a přetřídí je trhem, musíte si trochu klást otázky, co jste schopni zvládnout a kam směřovat. Dělají to všichni Skandinávci, Nizozemci a - dokonce - i Irové. Německo, Švýcarsko, Rakousko jsou někde na půl cestě, ze zjevných důvodů. Po pravdě, v mnoha oblastech Británie bych až tak moc žít nechtěl, v jiných zas v podstatě nelze žít skromně. Zato ve Skandinávii nebo Irsku klidně hned od zítřka.
Pokud jde o zbytek rozhovoru, je o mně známo, že tvrdím, že příčinou stavu českého výzkumu není zvolený způsob hodnocení, ale ztráta povědomí, že výzkum je veřejná služba.
12. 05. 2013 | 07:14

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

"Výzkum je veřejná služba"
Nelze očekávat od korupcí zdegenerovaných politických jelit, že by je zajímala jakákoliv veřejná služba, pokud z toho nelze něco vyždímat.
Věda zastupuje u společnosti to, co mozek a rozum u člověka. Ale na co by náš národ potřeboval asi rozum, stačí montovat a žvýkat dotované vepřové z Polska a Německa. Pivo si ještě uvaříme, nebo si ho spíš uvaříme sami a zaplatíme Heinekenovi.

Tady asi velká diskuse nebude, všechny zajímá, zda byl nebo nebyl Bimbo pod parou, když léčil virózu panákem vodky.

Pěknou neděli,

Jemnický
12. 05. 2013 | 07:47

šašek z Jihlavy napsal(a):

Jemnický
A vy se divíte? Už Werich říkal, že u nás se platí víc muzika než fyzika a proto tady nemáme žádnýho Einsteina.
A co se týče zájmu o Bimbovu opičku, tomu tady rozumí stejně jako fotbalu či hokeji každý, jsme světová špice. Jó české pivo a moravská slivovice, to je pane věda!
12. 05. 2013 | 08:46

jogín napsal(a):

Doporučil bych panu Munichovi tak půlroční stáž na přírodovědném pracovišti, aby neplkal nesmysly. Experimentální vědec publikuje ročně desítky článků jen v případě. když má možnost dorazit na kongres, který otiskuje nerecenzovaná sdělení v impaktovaném časopisu. To se děje téměř výhradně v medicině a ještě jen u šéfů velkých týmů. V přírodovědných oborech je u nás jen pár mezinárodních vědeckých časopisů, s vyjímkou mediciny, kde jsou impaktované i časopisy v češtině které často jen popularizují- publikační zvyklosti jsou v medicině jiné. A získání experimentálních výsledků v life sciences trvá obvykle měsíce, pokud se užívá nová technika i déle. Nejhorší zkreslení v hodnocení vznikají nadhodnocením patentů a užitných vzorů. A pokud jde o ekonomickou neefektivnost, doporučil bych panu Munichovi, aby se soustředil na granty MPO, tam najde i naprosté šílenosti typu grant pro proutkáře či plastikovou rouru na trojnožce pro senzibila za čtyřicet milionů. Vedou k tomu primitivní představy o ekonomických efektech aplikovaného výzkumu, jejichž je pan Munich významným propagátorem.
12. 05. 2013 | 11:05

jenicek napsal(a):

"příčinou stavu českého výzkumu" je to, že je zaplaven hlupáky. Spousta místních profesorů a docentů by v USA nedostala za svoji publikační aktivitu a kvalitu výzkumu ani doktorát. Navíc chybí ta makající poctivost, kterou ztělesňoval Holý.
12. 05. 2013 | 11:26

Jemnický napsal(a):

Jenicek

Ti místní profesoři a docenti sedí v radách grantových agentur a proradních orgánů, tak že se z toho nedá dostat ven. Oni to vědí a od koryta je nedostanete. Navíc, je tady opravdu přeprofesorováno a předocentováno, přesto na svoji pedagogickou práci nemají čas. U nás je už taková tradice z C. a K., že každý musí mít nějaký titul a výložky, aby bylo co psát na náhrobek.
Tondu Holého jsem znal od 1984. Když jsem přijel pro vzorky na testování, tak mi je i sám odvážil, aby to někdo nesplet.
12. 05. 2013 | 11:52

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický ad Věda zastupuje u společnosti to, co mozek a rozum u člověka.

Myslím, že byste se divil, kolik lidí si to myslelo a myslí. Popularita populárněvědních pořadů a článků ve všech médiích to dokazuji, stejně tak průzkumy veřejného mínění. Problém jsou především vědci sami, kteří si vydobyli obrovskou rozhodovací autonomii a chovají se v rámci ní ... inu, jako lidi v demokratickém systému. Rozhodovat by chtěli, ale práci aby odvedl, uplatnil, nechal zaplatit a zodpovědnost nesl někdo jiný.
12. 05. 2013 | 13:09

Richard napsal(a):

Rozum u člověka ovšem není synonymem pro inteligenci jako celek.
Věda představuje pouze parciální logický suchý intelekt, který má se skutečnou inteligencí často pramálo společného. Člověk je tvor společenský, k jeho adaptaci - orientaci v sociálním světě je nutný zejména sociální - emocionální intelekt. Logický intelekt v určitém smyslu představuje odtržení od života, pohybu, dynamiky, pokud není spojen lidským cítěním, nezaslouží si významnějšího vlivu, neboť nejde o inteligenci v pravém slova smyslu.
12. 05. 2013 | 13:50

český maloměšťák napsal(a):

Pane Munich - mohl byste napsat blog o tom britském systému hodnocení ? Včetně nějakých odkazů na pokud moýno nejen pozitivní příklady ?

Mějte se.

-----------------------------
Veřejná služba je nesmysl. Veřejnost přeci ničemu nerozumí. Je třeba proto každou veřejnou službu zprivatizovat. Pak bude veřejnosti dobře. O vše se postará neviditelná ruka. Tvrdil to věčně živý Klaus - tak to musí být pravda.
Ostatně handl jako handl - na peníze se dnes dá přepočítat i zdravý vzduch, co tam s nějakým mozkem společnosti.
12. 05. 2013 | 14:15

eeech napsal(a):

je to jednoduché. výzkum je v p.......
12. 05. 2013 | 18:52

Dalibor Štys napsal(a):

český maloměšťák:

O britském se píše všude možně, co takhle se podívat na Norské: http://www.forskningsradet.no/en/Home_page/1177315753906

Zkráceně:
1) Něco málo bazálních peněz ústavům i univerzitám metodou podobnou našemu kafemlejnku, slušné peníze univerzitám na pokrytí výuky
2) Centers of excellence a Centers Innovation Through Research podobné našim výkumným záměrům a centrum typu M
3) Velké programy v rámci národních priorit
4) Infrastruktury
5) Malé projekty typu GAČR
6) Podpora účasti v programech EU

Nic moc odlišného od toho, co máme my. Odlišnost spočívá v důrazném mezinárodním hodnocení všeho - a objektivně větším HDP a tudíž větším množství peněz do výzkumu. Peníze si můžeme jedině tak natisknout (i když byly evropské fondy a zas budou), mezinárodně hodnotit podle otevřeně dostupných metodik můžeme bez problémů zfleku.
12. 05. 2013 | 19:40

Richard napsal(a):

"Všechny významné nápady vycházely z pocitů, až potom se nějak dokazovaly. Einstein říkal, že když byla jeho myšlenka správná, začal ho brnět malíček"
Hawking
13. 05. 2013 | 00:19

scientist napsal(a):

Kafemlejnek si do značné míry vyrobili, koneckonců, vědci sami. A o jeho problémech se vědělo ještě před tím, než byl zaveden naostro. Člověk nemusí mít extra představivost, aby tušil, že to je nástroj pro měření kvality vhodný asi tak jako kulomet pro operaci mozkového nádoru. A v neposlední řadě, vědci sami ho mohli a mohou společnou akcí shodit ze stolu.
Zkrátka, kafemlejnek vypovídá o povaze české vědy víc, než by se nám líbilo. A ruku na srdce: zaslouží si česká věda výrazně lepší podmínky a zacházení? Kafemlejnek je jen lakmusový papírek, zrcadlo doby.
13. 05. 2013 | 10:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy