Sobotní vydání Mladé fronty DNES ukázalo, že i solidní a jen občas bulvarizující noviny podléhnou občas pokušení vyrobit senzaci tam, kde žádná není. Pod nadpisy Poprvé se uvidí, jak plýtvají ministerstva! a Úřady znají svou výkonnost, ty horší se budou muset zlepšit informují o nových ukazatelích takzvané mzdové náročnosti,provozní výkonnosti a majetkové nákladovosti resortů, tedy většinou ministerstev, ale i dalších státních institucí (článěk přetištěn dole).




Zatímco editor (zpravidla vymýšlí nadpis článku) a redaktor (sepisuje článek) se vyzněním článku čtenářům snaží podsunout, že prezentovaná čísla ukazují na dech beroucí rozdíly ve výkonnosti úřadů a odhalují dosud neznámé neefektivnosti a nejhorší a nejlepší úřady, ze stručného popisu tabulek a fragmentovaných citací úředníka ministerstva financí je zřejmé, že nic takového se z publikovaných ukazatelů vyčíst nedá a nemá. V článku jsou sice stručně zmíněna stanoviska a vysvětlení reprezentantů "potrefených hus", ale jsou podána tak, že ve čtenáři budí spíše dojem výmluv než vysvětlení.

V NERVu jsem měl možnost zblízka sledovat vznik původního návrhu na zavedení systému těchto a řady dalších ukazatelů, který měl pod palcem kolega Jan Procházka. Jsem přesvědčen o jejich významu (jako zdroj informací) ve snahách o zásadní zefektivnění fungování našeho velmi neefektivního státu. Zároveň je mi jasné, že tyto v podstatě hodně primitivní ukazatele jsou jen prvním krokem, za kterým musí následovat podrobné rozbory příčin pozorovaných rozdílů, které v hodnotách ukazatelů vidíme a rozlišení těch, které jsou a nejsou příznakem jejich efektivnosti a výkonnosti.

Zkratkovitost uvažování a snaha hledat v nepochopených statistikách něco co v nich není však u nás není nic nového. Známý je případ zveřejněných výsledků středních škol ve státních maturitách, které byly chybně interpretovány jako měřítko kvality škol. Výzkumné komunitě je zase dobře znám případ indikátoru průměrné oborové citovanosti, který byl zcela chybně vydáván (a mnohými stále je) za ukazatel vědecké produktivity [1]. A nebo počet docentů a profesorů na vysoké škole jako měřítko její kvality, když přísnost v udělování těchto titulů si nastavuje každá vysoká škola sama a také se škola od školy diametrálně liší (rozdělují se podle toho školám peníze...). A z jiného soudku například chybné používání míry úmrtnosti v nemocnicích jako mměřítko kvality, aniž by se bralo v potaz, že nemocnice se velmi liší v míře závažnosti nemocí, se kterými pacienty přijímají.

Problém tedy není v údajích samotných, ale v tom, že se z nich někdo snaží vyčíst něco co v nich není. To, co zveřejnilo ministerstvo financí a z čeho se MF Dnes pokusila udělat velké téma k žádným zásadním soudům o efektivnosti úřadů nestačí. Mezi úřady, které dopadly "špatně" skutečně mohou být hříšníci, stejně jako dobře fungující instituce a naopak.

Novináři tak svou těžko zadržovanou touhou po senzacích přihodili polínko pod kotel obecné občanské naštvanosti. Zároveň udělali medvědí službu dobrému záměru začít systematicky a s pomocí dat monitorovat fungování státní správy. Tím, že v celkem jednoduchých statistikách čtenářům podsouvají chybné interpretace dále snižují důvěru veřejnosti v jakoukoliv evidenci obecně a posilují tím zavedený systém blažené nevědomosti, který naše úřady, a nejen ty, tak milují.


------------
21.9.2013 Mladá fronta DNES str. 1 a 8 Ekonomika, Jitka Vlková
Poprvé se uvidí, jak plýtvají ministerstva!
Úřady znají svou výkonnost, ty horší se budou muset zlepšit

Česká státní správa má za sebou první oficiální měření toho, na kterém ministerstvu či úřadě nejvíc plýtvají. Označení hříšníci se však brání, měření není vypovídající.


PRAHA Ministerstvo financí učinilo první pokus postavit úřady vedle sebe a ukázat, který z nich je na tom nejhůř a který jde p říkladem. Sestavilo žebříček úřadů podle mzdové náro čnosti a majetkové a provozní nákladovosti.
Systém měření výkonnosti je zatím nový, ministerstvo chystá další zpřesnění. „Zveřejněné ukazatele jsou indicie k dalšímu šetření, není to o tom, že někdo hospodaří špatně, či dobře,“ vysvětluje František Antropius z odboru Ekonomických informací ministerstva financí.

Klíčové ukazatele výkonnosti mají sloužit jako podklad při každoročním sestavování rozpočtu. Když bude chtít některý úřad navýšit rozpočet, bude muset prokázat, že s pen ězi hospodaří lépe než ostatní. To bude vidět z ukazatelů. Zveřejnění těchto ukazatelů zároveň bude pro manažery těchto úřadů znamenat určitý tlak na úsporu.

Dosud zveřejněné ukazatele vycházejí z účetnictví. Ve mzdové náročnosti vychází mezi nejhoršími parlament a Senát. „Ministerstvo zahrnulo do celkových mzdových výdajů nejenom platy zaměstnanců, ale i ústavních činitelů včetně odchodného, čímž je ukazatel značně zkreslený a nemá vypovídající hodnotu,“ hájí úřad Eva Davidová, tisková tajemnice Senátu ČR.
Nejlépe ohledně mezd vycházejí ministerstvo práce a katastrální úřad. Důvod? Úřady mají mnoho podřízených složek mimo ústředí a tam jsou nižší platy. Naopak úřady bez poboček mají tento ukazatel zpravidla horší. „Činnost tam vyžaduje odpovídající stupeň kvalifikace, vzdělání, praxe a dalš ích předpokladů,“ vysvětluje Ondřej Šrámek, mluvčí ministerstva financí.
Měřila se také majetková náročnost, tedy jak moc se spotřebuje na údržbu a péči o majetek úřadu.
Nejhůře dopadly Grantová a Technologická agentura (TA). „Ve vztahu k ostatním úřadům svědčí tento stav o jisté nehospod árnosti, což lze dedukovat také z toho, že se nejedná o jev jednorázový. Obdobný stav byl indikován i za rok 2011,“ uvedl Šrámek.

Podle agentur jde o účetní zkreslení u úřadů, které mají malý nemovitý majetek. Nejlíp jsou na tom totiž úřady vlastnící hodně majetku (budovy a pozemky), který však neslouží k výkonu agendy úřadu. „Řešením by bylo hospodárnost posuzovat pouze na takovém druhu majetku, který přímo souvisí s prací jednotlivých zaměstnanců kapitol,“ říká Leoš Kopecký z TA. Agentura podle něj nicméně usiluje o snížení nákladů na svou činnost a stěhuje se do levnějších prostor.
Špatně z hlediska péče o majetek dopadl opět Senát. „Ukazatel majetkové nákladovosti odpovídá péči o národní kulturní památku,“ říká Davidová. A připomíná, že se Senát stará i o Valdštejnské zahrady přístupné veřejnosti. Podobn ě argumentuje i ministerstvo pro místní rozvoj: „Je třeba si uvědomit, že budovy v historickém centru, a především v památkové zóně mají jiné náklady než mimo ni,“ říká Veronika Vároši z odboru komunikace MMR.
V posledním ukazateli provozní náročnosti jednoznačně „vedou“ antimonopolní úřad a Správa státních hmotných rezerv. Ta ovšem musí ze zákona obměňovat zásoby surovin a to jí zhoršuje ukazatel. Antimonopolní úřad má také vysvětlení: loni musel vracet udělenou pokutu.

„Je to dobrý první krok, který se v omezeném čase roku 2013 povedl,“ hodnotí ekonom Jan Procházka, bývalý člen NERV. Podle něj by mohlo ministerstvo vedle účetních údajů srovnávat například nedávno zveřejněné údaje NKÚ, jako je cena volán í či konkrétních kancelářských potřeb na jednotlivých ú řadech.